Geek GreenT si tentokrát odskočil od testů hardwaru k jednomu titulu, který sice není žádnou novinkou, ale rozhodně stojí za pozornost. I po letech totiž budí řadu kontroverzí. Jak vypadá titul Death Stranding jeho očima?
Dohrál jsem nedávno tuto zvláštní hru, která stanovila nový milník. Je to atypická hra jak přístupem k hraní, tak příběhem. Uloží se vám v hlavě i po dohrání a máte z ní skvělý pocit i další dny. Tohle se mi stává po zhlédnutí kvalitního filmu a tato hra to dokázala také. Proto bych rád napsal něco o hraní tohoto unikátu a doprovodil to obrázky vyfocenými ve hře.
Nemá cenu detailně vysvětlovat příběh, jelikož je velmi složitý a zamotaný, plus by zbytečně došlo k vyzrazení pointy a každý by si měl tento zážitek vychutnat případně sám, bez větších spojlerů. Spíše se chci na tuto hru podívat z pohledu hráče, který má již odehráno mnoho her a jen tak něco jej již neuspokojí. Můžeme pořád dokola opakovat série, jako je Far Cry, Call of Duty, Tomb Rider a jiné. Nebo můžeme jednou za čas narazit na něco zcela nového, co naše herní zkušenosti nově obohatí a dodá nám dávno zapomenutý zážitek radosti z jedinečnosti.
Death Stranding v kostce
- Simulátor virtuální turistiky včetně klopýtání po kluzkých kamenech a padání do řeky
- Fascinující příběh, který někdy dává smysl a jindy zas tolik ne
- Originální dílo v záplavě klonů - buď vám sedne, nebo ne
- Fandové Normana Reeduse svůj idol uvidí v situacích, které by nečekali
Vyvolává v diskuzích rozpory
Death Stranding určitě není pro každého, to si musíme říct hned na začátku a tato hra vyvolá v diskuzích rozpory, podobně jako třeba filmy od Davida Lynche, Stanleyho Kubricka, či Larse von Triera. Někdo si bude plácat na hlavu, jak to někdo vůbec může hrát, jiný v tom uvidí genialitu. Tak to je a jde jen o to, zda dáte této hře šanci. Za mě to není hra jako taková, ale skvělá kniha schovaná v herním prostředí. Průchodem a věčným doručováním zásilek vlastně otáčíte stránky knihy, která vám přibližuje geniálně zamotaný příběh, který postupně propojuje souvislosti, aby na konci zcela šokoval a dotáhnul zážitek k maximu.
Ale pojďme od začátku a vysvětleme si trochu herní mechanismy. Objevíte se v krásné krajině a začátek je jedna dlouhá video sekvence, kdy se objeví tajemné stopy, mnoho zvláštních výjevů a poznáte Fragile, což je hodně zásadní postava ve hře. Úvod je opravdu dost šokující a budete se dívat s otevřenou pusou, co to jako má být.
A zde vzniká právě ta velká zvědavost, kdy chcete tohle pochopit a zjistit o co tady jde. Následně se dostáváte již ke hraní, což je v tomto případě práce kurýra, kdy vlastně celou hru budete doručovat jednotlivé zásilky po celé mapě. Prostě takový “Johnie Walker” simulátor. K tomu se přidá i pár akčnějších pasáží ve stylu Call of Duty zasazených do války, nějaké souboje s VV, což jsou monstra propojená z paralelního světa a pak už jsou zde prakticky jen další video sekvence a rozhovory.
Úžasná grafika i příroda
Kdo pokračuje dál i přes tato zjištění, musím napsat více o samotném cestování. Za prvé grafika je úžasná a příroda i jednotlivé oblasti vám vyobrazí úžasné scenérie, kterými se budete často kochat. Zastavíte se a budete se jen rozhlížet a relaxovat.
Ať už budete procházet zalesněnou krajinou, kamenitým údolím či majestátními zasněženými horami, pořád to vypadá skvěle. Základním principem při cestování je zvolit si ideální cestu. Určitě je rozdíl, jestli se chcete šplhat přes obrovské vrcholy hor, kde bude průchod komplikovaný a někdy i nemožný, nebo zda chytře hory obejdete či najdete nějaký průsmyk apod. Přebrodit řeku můžete po svých v místech, kde je klidná voda, naopak silný proud vás může zase strhnout a tím poškodíte náklad nebo jej zcela ztratíte.
Časem půjde přes řeku položit žebřík, či dokonce nechat vystavět most, což vše zjednoduší. Ve sněhové bouři zase budete ztrácet hodně energie a orientace nebude snadná. Prostě opravdové cestování, kdy toho nachodíte jako nikdy.
Vybavení a zbraně
Ke zdolávání překážek vám postupně dopomůže vybavení, nabídka se bude zvětšovat, časem lze využít i určité dopravní prostředky. Cílem je prakticky rozšíření tzv. Chirální sítě, kdy se signálem snažíte propojit jednotlivé oblasti. Do toho můžete narazit na nepřátelské tlupy a také přízraky z jiného světa, které sem můžou vstoupit zejména v oblastech, kde se spustí časodéšť. Potom je třeba vzít buď nohy na ramena, nebo naopak zadržet dech a pomalu obejít hrozbu.
Zbraně ve hře také jsou, a můžete si dokonce vybrat mezi smrtícími či naopak. Ale používat je zase tak často nebudete, lepší způsob je vyhnutí se hrozbě. Mít u sebe ale něco pro jistotu je pro dobrý pocit určitě lepší. Proto je před každou cestou dobré vybavit se tím nejnutnějším co můžete upotřebit. S počtem věcí se zvedá váha nákladu, což snižuje stabilitu a nechce se to zase přetížit. Stejně tak se můžete vybavit pomocným oblekem či botami. Překonat nerovné povrchy pomůže vznášedlo. K vysokohorské turistice užijete kotvy. Je toho celkem dost, a proto se nestává turistika nudnou, každý si může vybrat svůj styl.
Soundtrack je skvělý
Na co bych ještě nerad zapomněl, je skvělá hudba, která perfektně podbarvuje tento zvláštní příběh. Blížíte se třeba k cíli po dlouhém a vydatném dešti, scházíte do údolí, do toho vysvitne sluníčko a začne hrát jedna ze skvělých melancholických skladeb, to je potom báječná odměna a ke spokojenosti stačí málo. Skvělé jsou také animace obličejů a dabing.
Většina osob má svůj účel ve hře a není problém k nim přilnout a na konci je už berete jako jednu velkou rodinu. Nejvíce pak PP, což je malé embrio, zavřené v určité nádobě, které k sobě máte na cestách připojené, a to vás upozorňuje na přítomnost VV, což je hrozba jiného světa. Neptejte se mě, co to má být, takový je prostě Death Stranding. Mysteriózní, zamotaný, úchylný, citlivý, krásný, smutný a opojný. Bude vám ležet v hlavě i dlouho po dohrání. Proto beru jako pařan veterán tuto hru jako událost, která posunula mé zážitky a vyplnila tak chuť po něčem novém a zcela unikátním. Hideo Kojima měl volnou ruku při tvorbě a důvěra se vyplatila.
Na čem se testovalo?
Ještě bychom si měli napsat o náročnosti této hry. Hru jsem začínal na své sestavě s Ryzen 3600 a RTX 2070 Super. Monitor mám Asus QHD 165Hz. Asi v polovině jsem pak osadil RTX 3070. Na obou zmiňovaných grafikách nebyl problém hrát na nejvyšší detaily. S RTX 2070 Super se snímky pohybovaly cca v rozmezí 80-110. S RTX 3070 potom 100-140 fps.
Vytížení RAM se nedostalo nad 11GB, procesor krásně škáloval na všechna jádra, se zatížením max. cca 50 %. Na přiložených obrázcích uvidíte v levém horním rohu údaje z MSI afterburner, jelikož si monitoruji u hraní chování HW. S plynulostí tedy nebyl problém a můžete si na většině sestav užít hru na vyšší detaily.
Resumé
Co napsat na závěr? Kdo máte odvahu pro něco nového a chuť na složité příběhy, je pro vás tato hra výzva a dal bych jí šanci. K rozhodnutí vám můžou pomoci přiložené obrázky ze hry, které vám danou atmosféru přiblíží. Pak už to chce jen silné nervy a chuť objevovat. To už je na každém z vás. Každopádně přeji případný krásný zážitek a paření zdar! Názory pak můžeme rozebrat i v diskuzi pod článkem.
Výrobce: Kojima Productions
Platformy: PlayStation 4, PC (2020)
Věk: 18+