Přejít na obsah [o] Přejít na navigaci [n] Přejít na vyhledávání [v] Přihlásit se
Hlavička
První dojmy ze seriálu The Last of Us - je brutální, napínavý, slibný a přesto lehoučce rozpačitý

První dojmy ze seriálu The Last of Us - je brutální, napínavý, slibný a přesto lehoučce rozpačitý

Recenze
The Last of Us: Part I (PS5)_89736402
The Last of Us: Part I (PS5)
1 404 Kč 1 699 Kč
The Last of Us: Part II (PS4)_1317806994
The Last of Us: Part II (PS4)
664 Kč 803 Kč
Karta PlayStation Store - Dárková karta 445 Kč - elektronicky_862851987
Karta PlayStation Store - Dárková karta 445 Kč - elektronicky
368 Kč 445 Kč

Očekávaná seriálová adaptace jedné z nejznámějších a nejoblíbenějších značek pocházejících ze stáje PlayStationu je tu. Povedl se HBO malý zázrak?

Když společnost HBO oznámila, že se na seriálu The Last of Us (v některých materiálech českého zastoupení propagovaném také jako Poslední z nás) bude podílet showrunner Černobylu Craig Mazin spolu s režisérem původního materiálu Neilem Druckmannem, v duších milionů hráčů a fanoušků po celém světě svitla naděje, že právě tohle bude adaptace, kterou někdo spektakulárně (za zvuku splachování stovek milionů dolarů do záchodu) nezpacká.

Změny, které jsou snad k lepšímu

V rámci úprav scénáře pro televizní médium došlo k určitým změnám, které stojí za to okomentovat hned na začátek. Předně, takzvaný Outbreak Day, tedy den, kdy infekce cordyceps zasáhla město Austin v Texasu, byl posunut o celých deset let do historie. Cílem tvůrců bylo, aby se hlavní linka, odehrávající se o 20 let později, posunula do roku 2023. A to jednak kvůli možnosti využít oblíbenou „early 2000s“ estetiku, jednak kvůli silnější identifikaci diváků s materiálem. Zatímco my hráči jsme zvyklí na to, přijmout za své řadu různých fantastických světů, pro tradiční televizní obecenstvo je rozdělení seriálů do škatulek důležité a sci-fi seriál odehrávající se „už“ v roce 2033 by nemuseli vnímat dobře. Zasazení do současnosti tak umocňuje divákovu imerzi do děje. Alespoň to tvrdí tvůrci, a já věřím, že to mají podložené minimálně seriózním A-B testováním.

Druhou zásadní změnou je fakt, že se infekce na rozdíl od her nepřenáší vzduchem, díky čemuž odpadají poněkud otravné scény v maskách, kvůli kterým bychom si líbivého obličeje Pedra Pascala užili možná jen o trošku více než v Mandalorianovi. V obou případech jde o zcela pochopitelné změny, které vnímám pozitivně, jakkoliv rozumím i zdviženému obočí „pravověrných“ fanoušků série The Last of Us.

Ještě, než se pustím do rozboru úvodní epizody, jejíž stopáž atakuje celovečerní film (!), sluší se zmínit, že se mezi výše zmíněné fanboye (a fangirls) rozhodně nepočítám. Přijímám objektivní fakt, že původní The Last of Us bylo definujícím titulem šesté generace konzolí a zcela posunulo vnímání toho, jakým způsobem lze vystavět, a především vyprávět uvěřitelný herní příběh. O tom, že Naughty Dog z tehdy už úporně zadýchané konzole PlayStation 3 vytáhli absolutní maximum, nemluvě. Jenže ke mně se hra dostala prostřednictvím své remasterované edice až o tři roky později. Konkrétně poté, co jsem dohrál jiný titul od stejného studia, Uncharted 4: A Thief's End. Fluidní vyprávění a nenucené konverzace hlavních hrdinů se staly v herním průmyslu standardem, a tak z The Last of Us Remastered zůstala vlastně „jenom“ povedená koridorovka se skvělým příběhem, přinejlepším průměrnou, opakující se hratelností, a skutečně mizerným soubojovým systémem. Ten mimochodem tvůrci v rámci remaku The Last of Us Part I výrazně přepracovali. Důležité disclaimery jsou u konce, pojďme zmáčknout vytoužené tlačítko Play.  

Je to podle pravdy?!

Úvodní scénka z televizní talk show odehrávající se v roce 1968 představuje skvělý způsob, jak nové obecenstvo uvést do problematiky. Tak skvělý, že moje manželka, sérií The Last of Us nepolíbená, začala urychleně googlit, jestli je infekce lidí mozek požírajícími houbami alespoň teoreticky možná. Celá pasáž je silná i v kontextu toho, že aktuálně „slavíme“ výročí 3 let od okamžiku, kdy jsme v televizi začali vídat narychlo stavěné polní nemocnice ve Wu-chanu. A také při připomenutí, že Světová zdravotnická organizace i další odborníci varují, že to, co se ve světě v posledních letech odehrává, ještě zdaleka není ta ona smrtící pandemie s ohromující smrtností, které bude jednou lidstvo čelit v podstatě nahé.

Pohled do zákulisí prvního dílu

Následuje povedená znělka s ikonickou hudbou Gustavo Santaolally a zhruba půlhodinová expozice – delší než v původním materiálu. Naprosto právem, protože to, co se na obrazovkách odehraje, je nesmírně důležité. Poznáváme Joelovu dceru Sarah, jejíž osud odhaluje pravou podstatu Joelovy existence. To se koneckonců naplno ukáže už v závěrečných vteřinách prvního dílu a je to natočeno způsobem, který balancuje na velmi tenkém ledě mezi genialitou a cringe pocitem vyplývajícím ze zbytečné doslovnosti. Úvodních 35 minut seriálu The Last of Us ze všeho nejvíce připomíná ikonickou akční scénu s motorkářským gangem z jiného seriálového hitu HBO, True Detective, a subjektivně patří mezi to nejlepší, co pro televizi v posledních letech vzniklo.

Víc Ellie než Ellie

Představitelkou Sarah je talentovaná herečka Nico Parkerová a věřím, že nebudu jediný, kdo si ji v průběhu jejího krátkého seriálového vystoupení neskutečně oblíbil. Nedá mi to a musím se přednostně vyjádřit ke zjevnému „slonu v pokoji“, kterým je obsazení devatenáctileté Belly Ramseyové do role Ellie. Divákům, kteří o existenci původního materiálů netuší, do včerejška netušili, případně o něj jen zavadili, bude velmi pravděpodobně tento často diskutovaný „miscast“ naprosto ukradený.

Mě osobně však zatím Bella nepřesvědčila, že dokáže být tou charistmatickou a něžnou dívkou, kterou si fanoušci The Last of Us zamilovali. Je nepochybně skvělou herečkou, ovšem kontrast jejího otravného „resting bitch face“ s tím, co v úvodní půlhodině předvedla Nico Parkerová, je naprosto do očí bijící. Až mě v jednu chvíli napadlo, že bych si právě Nico dovedl mnohem více představit obsazenou do role Ellie. Podle tvůrců je vykreslení ostrého kontrastu mezi Sarah a Ellie úmyslem. Nezbývá tedy než doufat, že se dalších hereckých poloh Ramseyové dočkáme v následujících dílech. Osobně nejsem stoprocentně přesvědčen o tom, že je jich schopna, ale rád se nechám mile překvapit.

Bez zbytečné krve a násilí

Po přenesení o 20 let do budoucnosti nacházíme svět v ostrém kontrastu s tím, jak vypadal v roce 2003. Hned úvodní scéna s holčičkou, kterou senzory vyhodnotí jako infikovanou, však ukazuje, že brutalita jen tak nezmizí, ale bude se spíše stupňovat. A to často v implicitní, nikoliv explicitní formě, což je rozhodnutí, kterého si nesmírně cením. Absence četných akčních pasáží je koneckonců tím největším rozdílem mezi herním a televizním médiem. Tvůrci fanoušky před omezením soubojů v seriálu předem varovali; pro běžného diváka je dobře, že se nemusí v průběhu každé epizody desetkrát dokola dívat na to, jak Joel umlátí nakaženého hasákem a Ellie setřese clickera ze zad.

Důležitým okamžikem prvního dílu je pochopitelně seznámení Joela a Ellie. Dynamika celé scény se od té původní poněkud liší, byť ikonická věta „pro tebe je to jenom náklad“ samozřejmě zazní. Potěší přítomnost Merle Dandridgeové, která je jedinou herečkou, jež si svou roli Marlene z videoherní předlohy zopakovala i v seriálové adaptaci. Pedro Pascal je v rámci scén, které ilustrují jistou beznadějnost a zbytečnost života v postapokalyptickém světě, mimořádně uvěřitelný, byť se z logických důvodů nepodařilo tak úplně dotáhnout k dokonalosti kontrast umocněný 20 lety stárnutí. Na jeho další výkon v rámci celého devítidílného seriálu jsem ale velmi natěšen.

Co nás čeká v příštích týdnech? To ukazuje nový trailer

Osmdesátky znamenají problém

Vzhledem k charakteru vyprávění a faktu, že The Last of Us je vlastně postapokalyptické road movie, bude zajímavé sledovat, jak se tvůrci vypořádají s tím, že většina postav je v seriálu tak trochu „na jedno použití“. Těšit se můžeme například na Storm Reidovou, která se proslavila seriálem Euforie, v roli Riley, jež je pro Ellie velmi důležitá. Na to vše je ale ještě čas. Zatím bylo nutné vybudovat hutnou atmosféru a vtáhnout diváky do děje, což se stejně jako v již zmiňovaném Černobylu povedlo na výbornou.

Druhá epizoda bude věnována cestě na radnici a možná se dočkáme i Billových pastí a Joela visícího hlavou dolů. O tom, že – stejně jako zbytek seriálu – to bude jízda, nemám pochybnosti. Zda se podaří tvůrcům dosáhnout i v dalších epizodách podobného wow efektu jako v té první, je ale otázka, na kterou si zatím netroufám odpovědět. Nekonečné střílení infikovaných to, na rozdíl od herního média, rozhodně nezachrání. Na jakékoliv číselné hodnocení kvality seriálu je nicméně zatím příliš brzy a zdrojový materiál si to nezaslouží. Pakliže vás osudy Joela a Ellie zajímají a nemáte trpělivost na to, čekat týden na každý nový díl, není nic jednoduššího než sáhnout po The Last of Us Part 1. Mimochodem, zkušební verzi hry uvolnila právě teď firma Sony v rámci předplatitelského programu PlayStation Plus Premium.

 

Názory ostatních Geeků (2)

Ellie

Trochu miscast na té Ellie je, ale Elliot Page si to prostě asi nezahraje no.
Jinak je to takový ten moderní seriál. Neurazí, nenadchne.

TLOU

Některé díly nuda, některé zase lepší. Na stupnici od jedné do desíti, dávám 6,5.

Máš něco na srdci?

100% GEEKsměs bez elektroniky 100% GEEKsměs bez elektroniky
nahoru