Sport, filmy nebo hry. Jak vybrat televizi

Přehledně:

• Úhlopříčka a rozlišení
• Nepodceňovat testování
• Zvukové schopnosti
• Rychlost
• Typ obrazovky
• Konektory a možnosti připojení
• Pokročilé obrazové technologie
• Funkce televizorů a možnosti připojení
• Typy televizního připojení
• Možnosti montáže, spotřeba
• Plán přechodu na DVB-T2

Televizory na sport

Úhlopříčka a rozlišení

Pro SPORTOVNÍ FANOUŠKY jsou zásadní jiné parametry než pro milovníky kvalitní kinematografie či gamingu. Jedním z nejdůležitějších parametrů při výběru televizoru na sport je velikost. Pokud nejste vysloveně limitováni prostorem v obýváku, prakticky vždy platí okřídlené pořekadlo, že lepší je větší. Mezi nejprodávanější patří v dnešní době televizor s úhlopříčkou mezi 50“ až 65“, tedy mezi 127 cm až 160 cm. Ceny takových modelů startují už pod hranicí deseti tisíc korun.

Problém nicméně není zakoupit ani přístroje s úhlopříčkou přesahující dva metry. To už jde ale o prémiové modely určené pro velmi náročné uživatele, kteří se budou muset smířit s cenovkou přesahující hranici 80 000 Kč.

S velikostí obrazovky souvisí také její rozlišení. Jaké modely jsou aktuálně k dispozici? 

• HD ready (1366 x 768 bodů): tyto modely se hodí pouze pro jedince, kteří chtějí ušetřit – jde o nejlevnější televizory na trhu
• Full HD (1920 x 1080 bodů): aktuálně nejrozšířenější standard rozlišení
• 4K (3840 x 2160 bodů): vhodné pro náročnější uživatele, kteří rádi sledují filmy ve vysokém rozlišení
• 8K (7680 x 4320 bodů): proti standardu 4K obsahuje obrazovka tedy čtyřikrát více pixelů, ve srovnání s Full HD je tedy obraz dokonce až 16krát detailnější
  
  

Většina z nás se při výběru snaží sáhnout po co největším rozlišení. Někdy ale trochu zbytečně. Pokud sledujete hlavně sportovní přenosy prostřednictvím klasického televizního vysílání, bohatě vám stačí modely s Full HD rozlišením. Na druhou stranu stanic, které nabízí vybrané sportovní přenosy ve 4K, neustále přibývá. S vyšším rozlišením tedy s ohledem na budoucnost rozhodně chybu neuděláte.

Jak vybrat nejlepší televizi? Podívejte se na video

Nepodceňovat testování

Při nákupu televizoru na sport je vhodné zajít na showroom a požádat obsluhu o puštění nějakého televizního kanálu se sportovními přenosy, nebo alespoň záznam nějakého utkání či zápasu na YouTube. Nejlepší je sledovat takové sporty, pro které jsou typické rychlé změny a hodně obrazových detailů. Typicky tedy fotbal či hokej. Čeho si všímat?

• Zda při náhlých změnách zůstávají vykreslené ruce hráčů. 
• Zda tráva na hřišti skutečně vypadá jako tráva, a ne jako splývající zelená plocha.
• Zda balón a puk se při akci nerozmazává do ztracena.
• Za pozornost stojí také tribuny fanoušků nebo reklamy okolo – pokud se při každém prudším pohybu rozmažou a při statickém záběru zase zaostří, nejde o ideální televizor pro sportovní fandy.
  
  

Z řádků výše je nejspíše již patrné, že velmi důležitým kritériem je u sportovních televizorů obnovovací frekvence. Ty základní modely nabídnou pouze 50 Hz, ty kvalitnější ale dvojnásobek. A v praxi je to skutečně znát. U nižší obnovovací frekvence se budou více namáhat oči při sledování obrazu, neboť každé oko se bude snažit „doladit“ neostrost obrazu. Pro sportovní fandy lze tedy považovat 100Hz televizory jako ideální volbu, přičemž vyšší hodnoty jsou rozhodně ku prospěchu.

Nutně ale neznamená, že 100Hz televizor bude vždy lepší než ten, který disponuje 50 Hz. Právě proto jsme již dříve radili, že je vhodné panel vyzkoušet v reálném provozu. Řešením může být také nákup prostřednictvím internetu, kdy máte 14 dní na vyzkoušení.

Kromě samotného panelu totiž o plynulosti obrazu rozhodují i pokročilé technologie Triple XD Engine či Quadmatic Picture Engine. Právě ty dovedou s výslednou kvalitou obrazu doslova kouzlit. Při testech se tedy rozhodně vyplatí TV i správně nastavit. Ve sportovním režimu je totiž výsledný dojem ze sportovního klání úplně jiný, než kdybyste měli zapnutý filmový režim.

Zvukové schopnosti

Pokud se chcete skutečně nechat přenést na sportovní stadion z pohodlí vašeho obývacího pokoje, je kromě obrazové kvality stejně důležitá také kvalita zvukové reprodukce. Je známou pravdou, že kvalita zvuku dovede navodit atmosféru možná ještě více než samotný obraz. Opravdoví fajnšmekři tak zpravidla sáhnou po domácím kině či nějakém propracovanějším soundbaru. Pokud takové řešení neplánujete, je vhodné myslet na kvalitu zvukové reprodukce už při výběru televizoru. Co jednotlivé modely umí? 

• Základní modely zpravidla disponují levnými repráčky s výkonem 2x3W, které sice dovedou zvuk až k uživateli, ale o žádné kvalitě řeč být nemůže.
• Za střední třídu lze považovat modely s výkonem 2x10W, televizory pro náročnější uživatele se zpravidla chlubí například i integrovanými subwoofery, které dovedou zážitek ze sledování dostat na úplně novou úroveň. Výkonnější integrované reproduktory se hodí především ve chvíli, kdy budete sportovní klání sledovat ve více lidech najednou.
• Vodítkem při výběru televizoru s kvalitním zabudovaným audiem mohou být i nejrůznější certifikace. Například Dolby Atmos je příslibem realističtějšího zachycení pohybu každého objektu na obrazovce. A to samozřejmě platí nejen při sledování sportovních utkání, ale například i filmů či her. ClearAudio+ se zase stará o čistší podání jednotlivých zvukových pásem, a v praxi to jde rozhodně poznat.

Televizory na gaming

Rychlost

U GAMINGOVÝCH MODELŮ je stejně jako v případě televizorů pro sportovní přenosy důležitá kvalita zvukové reprodukce i rychlost obrazovky. Mimochodem druhý zmiňovaný parametr je u herních TV možná ještě důležitější. Kromě obnovovací frekvence je vhodné sledovat také input lag. Pokud se už některý výrobce rozhodně v parametrech uvést odezvu 1 ms, nemusí to být nutně ještě záruka toho, že obraz bude skutečně plynulý a že jde o plnokrevný gamingový televizor.

Doba odezvy totiž určuje pouze schopnost jednotlivých pixelů změnit nějakou barvu na druhou. Udává se buď mezi černou a bílou, nebo mezi dvěma barvami. O reálné rychlosti pro potřeby pařanů tak spíše vypovídá input lag, který někdy bývá označován také jako response time. Obecně platí, že čím vyšší input lag, tím hůře.

Pokud u televizoru hodnotu input lagu nenaleznete, zajímejte se alespoň o to, zda přístroj nabízí herní režim. Právě tato vychytávka dovede zlepšit celkovou odezvu obrazu až o desítky milisekund, a rozdíl mezi 70 a 20 ms je v praxi skutečně znát. Pozor ale na to: obyčejný režim PC není to samé jako Gaming mode.

Typ obrazovky

Moderní hry nabízejí v dnešní době dechberoucí grafiku. Tu si ale vychutnáte jen s kvalitní obrazovkou. Existují přitom různé technologie, na které výrobci lákají: 

• Drtivá většina televizorů dnes nabízí LCD obrazovky, které z trhu před lety vytlačily především díky výrazně nižším pořizovacím nákladům a delší životnosti plazmové modely. U LCD obrazovek rozeznáváme různé typy podsvícení, přímé a boční – to se v nabídkách zpravidla ukrývá pod zkratkou Edge LED. Televizory s Edge LED dovedou být díky bočnímu podsvícení až neskutečně tenké, dokonce tenčí než některé počítačové tablety.
• Prim hrají modely, které nabízejí HDR obraz. Ty dokážou pracovat s vysokým kontrastem a maximálním jasem, nečiní jim tedy problém zobrazit graficky náročné scény, ve kterých se prolíná velmi světlé a velmi tmavé pozadí.
• Vedle LCD obrazovek nabízí pokročilejší modely ještě zajímavější obrazové technologie. Například modely od Samsungu lákají na QLED panely. Tyto televizory jsou schopny reprodukovat 100 procent barevného objemu. To znamená, že dokážou zobrazit všechny barvy při jakékoli úrovni jasu. Nejjemnější rozdíly jsou viditelné i při nejvyšším stupni jasu technologie QLED – mezi 1 500 a 2 000 cd/m2.
• Konkurentem pro QLED je standard OLED. Ta staví na jiném principu, nevyužívá podsvícení, protože světlo generují jednotlivé body. Z toho je zřejmé, že náklady na výrobu jsou citelně vyšší, byť ceny OLED televizorů v poslední době také klesly. Rozdíl u obou standardů však poznají jen zběhlejší uživatelé, a to zpravidla jen u černých pásů okolo horního a spodního okraje, které lemují širokoúhlé filmy. Je to dáno tím, že technologie OLED v těchto částech zkrátka vůbec nesvítí.
  
  

Konektory a možnosti připojení

Opravdoví herní fandové si zpravidla s jednou konzolí nevystačí. A vhodné je na to myslet už při výběru televizoru. Otázka konektorové výbavy by tedy měla být opět jedním z klíčových kritérií. Jaké konektory by neměly u moderního televizoru chybět? 

• HDMI – lze považovat za základní konektor současnosti, který zajišťuje nejkvalitnější přenos obrazu i zvuku. Využijete jej s přehrávači, fotoaparáty i kamerami.
• DVI či D-Sub – U některých modelů se můžete setkat také s tímto rozhraním, prostřednictvím kterého je možné k TV připojit počítač.
• SCART – je starší typ konektoru, který se pomalu u moderních televizorů již vytrácí. U několika desítek modelů jej ale stále naleznete a využijete jej hlavně pro spojení se starší konzolí či VHS rekordérem.
• YPbPr – V případě, že TV SCART nemá, existují i speciální redukce, případně jdou konzole propojit prostřednictvím komponentního vstupu, který bývá označen jako YPbPr.
• RJ-45 (LAN) – je síťový konektor, kterým můžete televizi zapojit do počítačové sítě nebo připojit k internetu. U pokročilejších modelů je to možné také prostřednictvím bezdrátového standardu WiFi.
• USB vstup – slouží pro připojení externích datových úložišť, řada televizí jej přitom umí využít i pro přímé přehrávání. Většina si poradí s filmy ve formátů DivX nebo MKV a popere se i s titulky. Pro příležitostné přehrávání. Některé televize umí na USB i nahrávat.
  
  

Televizory na filmy a multimédia

Pokročilé obrazové technologie

V dnešní době není problém dosáhnout v obývacím pokoji podobného zážitku jako v kině. Patrně není potřeba zdůrazňovat, že navrch mají modely s kvalitním podsvícením, velkou obrazovou plochou a vyšším rozlišením. Na rozdíl od her se totiž u čistě MULTIMEDIÁLNÍCH TELEVIZORŮ můžeme stále častěji setkat se standardem 8K. Zatímco ještě loni šlo o výsadu pouze modelů, letos to již neplatí.

8K televizory se dají pořídit již za částky okolo 80 000 Kč. Není to rozhodně málo, ale je to výrazně méně než před lety. I z toho lze tedy vyčíst, že se standardem 8K se počítá do budoucna stále více. Jeho výhody jsou totiž nepopiratelné. Proti standardu 4K obsahuje takto jemná obrazovka čtyřikrát více pixelů, ve srovnání s Full HD je tedy obraz dokonce až 16krát detailnější. Problém je nicméně v tom, že existuje jen velmi málo filmů a dalších videí, které jsou v rozlišení 8K natáčeny. To jinými slovy znamená, že případní zájemci sice budou mít kvalitní televizor s rozlišením 8K, ale stejně na něm budou pouštět videa v nižším rozlišení, která se budou přepočítávat. Prim v takovém případě hrají modely se systémy umělé inteligence, které dovedou obraz přepočítat s daleko lepším výsledkem. 

Z pokročilých obrazových technologií se sluší vypíchnout například i Ambilight podsvícení, které je výsadou televizorů od společnosti Philips. Díky ní se v podstatě přenáší část obrazu z televizoru na stěnu za televizorem, což dokáže skutečně navodit velmi příjemnou atmosféru. LED diody totiž mění okamžitě barvu po stranách a v horní části podle toho, co se zrovna odehrává na obrazovce.

Funkce televizorů a možnosti připojení

Celou filmovou sbírku je možné ukládat na NAS serverech, ke kterým mohou přistupovat lidé nejen z televizoru, ale také z tabletu, mobilu či počítače. Takové přednosti mohou využít především televizory, které nabízí funkci DLNA. Jde o síťový standard pro snadné sdílení fotek, hudby i videa. Pomocí DLNA a sítě tak můžete propojit přehrávače, televize, tablety i telefony a mít svá data dostupná kdykoliv z kteréhokoliv zařízení.

Anglických slovíček a zkratek, které se při výběru televizoru sledovat, je ale daleko více. Například HbbTV je šikovná funkce pro příjem hybridního televizního vysílání. Díky ní můžete po připojení televize k internetu využívat a zobrazovat různé bonusové materiály a doplňkové informace k vysílanému pořadu.

Šikovná je také funkce Picture-in-Picture, díky ní je možné zobrazit více televizních ploch najednou. Například můžete dětem pustit pohádku a v menším okně sledovat probíhající sportovní utkání. Praktický je také standard ChromeCast, prostřednictvím něhož je možné zrcadlit obsah mobilního telefonu na velkou televizní obrazovku. To je v praxi velmi užitečné při sledování videí, prohlížení fotografií, ale například také při hraní her.

Kouzelné zaříkadlo Smart TV, kterým se chlubí snad dnes již každý televizor na trhu, označuje zjednodušeně řečeno modely, které se dají připojit k internetu a které obsahují aplikace. Ty rozšiřují základní funkce, případně dovolují přistupovat k sociálním sítím. Setkat se nicméně můžete i s různými operačními systémy, jako jsou Android, Tizen, Web OS. Každý z nich má své přednosti a před koupí je vhodné vyzkoušet, který nám bude sedět nejlépe.

Typy televizního připojení

Opravdoví filmoví fandové konzumují novinky i oblíbené snímky ve vysokém rozlišení prostřednictvím nejrůznějších streamovacích služeb či Blu-ray nosičů. I tak si ale většina z nás čas od času pustí nějaký film či seriál prostřednictvím klasického televizního vysílání. Právě proto je vhodné si osvětlit, jaké typy vysílání vůbec existují a co by náš televizor měl v ideálním případě zvládnout.

Pro příjem druhé generace pozemního digitálního vysílání je nutné zařízení, které umí se standardem DVB-T2 pracovat. A je úplně jedno, zda se bavíme o televizorech nebo set-top-boxech. Samozřejmě použití televizoru je pohodlnější, neboť v případě set-top-boxu se často musíte smířit s dvěma ovladači a řešit jeho zapojení. Na druhou stranu DVB-T2 set-top-boxy vyjdou daleko levněji než pořízení nového televizoru. V obou případech je nicméně nutné dávat pozor na to, aby přístroj dokázal dešifrovat kodek HEVC (H.265).

Přechod na DVB-T2 se pochopitelně netýká lidí, kteří využívají jiný typ připojení. Řeč je například o standardu DVB-C pro kabelové digitální vysílání. Takoví uživatelé ocení televizory, které jsou již z výroby vybaveny DVB-C tunerem a CI slotem, do něhož je možné vložit příslušnou dekódovací kartu umožňující sledovat předplacené, ale i bezplatné kanály.

Zabudovaný DVB-S tuner zase slouží pro satelitní digitální vysílání, ten využijete v místech bez pokrytí pozemním vysíláním či při touze po širší programové skladbě. Přijímat televizní vysílání je dnes možné také prostřednictvím internetu, jednotliví operátoři buď nabízí speciální set top boxy pro příjem, nebo dovolují nainstalovat obslužné aplikace na chytré TV.

Možnosti montáže, spotřeba

O pohodlí při sledování televizoru do určité míry rozhodují také možnosti ergonomie, pokročilejší modely například nabízejí už v základu šikovné otočné stojany. Velmi praktické je také to, pokud jde televizor přidělat na zeď. K tomu zpravidla slouží univerzální standard VESA. U něj rozeznáváme různé rozteče bodů, které slouží k uchycení přístroje na zeď. Právě podle číselného označení VESA 100 x 100, což jsou rozměry bodů na zadní straně TV poznáme, jaký stojan máme k našemu modelu koupit. Základní stojany nabízejí pouze uchycení na zeď, ty pokročilejší pak i možnost naklápění a otáčení. 

Strašákem při výběru televizoru je zpravidla spotřeba. Většina lidí si myslí, že u opravdu velké obrazové plochy jsou náklady výrazně vyšší než v případě menších úhlopříček. Pravda je to ale jen částečně. Mezi jednotlivými modely se najdou rozdíly, do celkového ročního vyúčtování se to promítá zpravidla v řádech desetikorun či maximálně stokorun. Většina televizorů má totiž spotřebu okolo 100 až 120 W, a to platí i o těch s větší obrazovou plochou.

Plán přechodu na DVB-T2

V tabulce níže naleznete přesná data vypínání staršího standardu DVB-T v jednotlivých Multiplexech a tedy zároveň data přechodu na druhou generaci digitálního pozemního vysílání: