Fotit děti není žádná sranda. Chvilku nepostojí, a když se zrovna fotit nechtějí, nedonutí je k tomu prakticky nikdo. Čím menší děti, tím toto pravidlo platí více. Poradíme, na co si dát při pořizování momentek ratolestí pozor.
Při focení dětí platí velmi podobná pravidla, jako když pořizujeme portréty. Vše je ale daleko rychlejší, protože především ty menší děti samozřejmě nebudou pózovat dlouhé desítky minut kvůli pořízení jedné dobré momentky. Vše si je tedy potřeba pořádně rozvrhnout a naplánovat. A to platí už při výběru techniky…
Dnes budou před fotoaparátem pózovat ti nejmenší (originální velikost zde)
Na co budeme fotit
V předchozích dílech našeho seriálu jsme si již řekli, že je vlastně jedno, na co fotíte – zda na chytrý telefon, obyčejný kompakt nebo digitální zrcadlovku. Právě pro poslední zmiňovanou kategorii jsou nicméně naše rady určeny, protože sami používáme k focení zrcadlovky od společnosti Nikon.
Fotografická výbava od společnosti Nikon, na kterou budeme fotit
Konkrétně v tomto dílu budeme používat základní APS-C zrcadlovku Nikon D3200 se setovým objektivem Nikkor 18-55 AF-S DX VR II. Právě zoom objektivy jsou pro focení těch nejmenších dětí nejvhodnější. Jsou totiž pohotovější a volbou nevhodného ohniska pak můžete zmeškat důležitou momentku, která se už nebude opakovat. K tomu jsme do brašny přibalili pevnou padesátku, abychom mohli pracovat i s hloubkou ostrosti v „klidnějších“ scénách.
Dnes tedy budeme fotit s pomocí následující techniky:
- Zrcadlovka Nikon D3200
- Setový objektiv Nikkor 18-55 AF-S DX VR II
- Objektiv Nikkor 50mm f1.8 G AF-S
- Blesk Nikon SB-700
Nepodceňovat přípravu!
Už výše jsme zmínili, že fotografování dětí má velmi podobná pravidla jako vytváření portrétů. Momentky s modelkou jsme tehdy pořizovali ve volné přírodě, proto jsme se s focením dětí přesunuli do interiéru, abychom si ukázali taky něco nového.
Jako první budeme fotografovat jen několikatýdenní miminko. Právě fotografování takto malých dětí do věku cca tří let bývá nejtěžší. Pózovat před objektivem totiž ani trochu nechtějí a zpravidla se nedají na nic nalákat. Dobrých momentek je tak bez nadsázky možné dosáhnout pouze v případě, že jsou děti dobře naladěné.
I tak ale máte na pořízení snímků maximálně pár desítek minut. Déle než hodinu zpravidla většina dětí před objektivem fotoaparátu nevydrží. Právě proto je velmi důležité si dobře připravit focenou scénu dopředu.
Začneme volbou pozadí – nejlépe vypadají jednobarevné deky, respektive látky bez zbytečně rušivých vzorů. Nám se během focení dětí vždy nejlépe osvědčily deky s jemným chlupem, které nebyly příliš výrazné. Tedy jinými slovy neměly tak křiklavé barvy, že by odváděly pozornost od samotného dítěte. Velmi dobře vypadají především přírodní odstíny. S volbou pozadí úzce souvisí také výběr oblečení. Ideální je opět volit takové kusy, které na sobě nemají žádné výrazné obrázky a pokud možno kontrastují s pozadím.
K focení miminek se často používají sedací vaky. Dají se totiž velmi dobře tvarovat a miminko do nich krásně zapadne a nehrozí, že by nějak spadlo. Pokud žádný takový doma nemáte, můžete jej nahradit klidně jen obyčejnou peřinou, kterou na posteli vytvarujete podle potřeby a následně zakryjete „pozadím“ – tedy předem vybranou dekou.
Volba pozadí je velmi důležitá
Velmi dobře vypadají deky s jemným chlupem
S pozadím je nutné sladit i oblečení
Velmi dobře vypadají kontrasty mezi pozadím a dítětem
Obyčejná peřina může posloužit podobně jako sedací vak
Příliš rušivé pozadí může výsledný snímek pokazit
Blesk? Raději ne…
Při focení v interiérech je důležité myslet také na práci se světlem. Většina rodičů totiž bez rozmyslu zapne automatický režim, nechá vyskočit blesk a pak jen nevěřícně kroutí hlavou, proč vypadá výsledná momentka tak hrozně. Zpravidla má totiž přepálený obličej a působí příliš ploše.
Možností, jak se s tím vypořádat, je hned několik. V první řadě se můžeme bez blesku obejít úplně, stačí zkusit fotit u nějakého většího okna. Takový zdroj světla, obzvláště pokud je změkčen například záclonou, bývá nejvhodnější. Už z focení portrétů víme, že si můžeme také vypomoci odraznou deskou.
Odrazná deska ve spojení s velkým oknem je vhodnější než blesk
Takto vypadá momentka pořízená s přímým bleskem. Výsledek není ani trochu dobrý
Moderní zrcadlovky se zpravidla dokážou bez problémů vyrovnat i s vyššími hodnotami ISO, aniž by obsahovaly zbytečný šum. Nedostatek světla je tedy možné kompenzovat i tímto způsobem. V krajním případě samozřejmě můžeme sáhnout i po blesku. Především v menších prostorech se vyplatí ten externí, protože dovoluje bleskat o strop nebo stěny. Díky tomu není světlo tak tvrdé.
Protože z řádků výše už víme, že děti se vydrží fotit v tom nejlepším případě jen pár desítek minut, námi připravenou scénu si nejprve vyzkoušíme fotit bez dítěte. Zapózovat nám může klidně jen obyčejný plyšák. Díky němu si zvládneme nastavit všechny parametry fotoaparátu, abychom potom mohli už rovnou začít fotit.
Focenou scénu si nejprve vyzkoušíme a nastavíme všechny parametry fotoaparátu
V opačném případě riskujeme, že dítě pózovat nevydrží a nakonec žádnou dobrou momentku nepořídíme
Jdeme fotit
Scénu máme připravenou a dítě je v dobré náladě. Hurá! Můžeme jít fotit. Pro jistotu ještě překontrolujeme nastavení fotoaparátu. Jediné, co by snímek mohlo nyní pokazit je vyvážení bílé, případně příliš dlouhý čas závěrky. Kratší časy jsou s ohledem na neposednost dětí vhodnější.
V našem konkrétním případě – dítě na peřině – se vyplatí fotit buď přímo shora kolmo dolů, nebo mírně z boku. V druhém zmiňovaném případě se snažíme ale být co nejníže, abychom fotoaparát namířili na dítě pokud možno z jeho perspektivy. Rozhodně se nebojte vyzkoušet různé úhly pohledu, abyste následně mohli v počítači vybrat ten nejlepší.
Nenuťte přitom svoji ratolest se neustále smát. Daleko lépe vypadají momentky, které jsou přirozené. V každém případě se ale vyplatí mít někoho k ruce, kdo dá na dítě pozor, zatímco upravujete nastavení fotoaparátu. Případně jej zabaví chrastítkem, aby dítě koukalo přesně tam, kam potřebujete. Když se to všechno povede, vypadá to následovně:
Dítě focené shora (originální velikost zde)
Momentka zboku se v tomto případě nepovedla, dítě má nepřirozeně velkou hlavu kvůli špatnému úhlu záběru (originální velikost zde)
Stačí ale popojít o pár centimetrů bokem a výsledek je o poznání lepší (originální velikost zde)
Vhodné je mít někoho k ruce, kdo dítě zabaví a rozveselí – maminka je pochopitelně nejvhodnějším adeptem (originální velikost zde)
Nenuťte dítě se neustále usmívat… (originální velikost zde)
…přirozenost bývá nejhezčí (originální velikost zde)
Při výběru scény se kreativitě meze nekladou. Velmi dobře vypadají i momentky, kdy má jeden z rodičů dítě v náručí. Dítě bývá totiž nejspokojenější a můžete tak dosáhnout možná ještě lepších výsledků, než když bude ležet někde na peřině nebo sedacím vaku. Vhodné je ale myslet opět na všechny pravidla, která jsme uvedli výše.
V náručí maminky bývají děti nejspokojenější (originální velikost zde)
Momentky tak rázem dostanou úplně jiný charakter (originální velikost zde)
Kompozice a hloubka ostrosti
Častou chybou při focení dětí bývá nesprávná kompozice. Většina rodičů k ratolestem a přijde a rovnou je začne fotit zrovna tak, jak sedí/leží. Tyto momentky ale prakticky nikdy nevypadají dobře. Daleko lepší je jít s fotoaparátem níže k zemi, aby objektiv zaostřil z „dětské“ perspektivy, jak jsme si koneckonců uvedli již výše
Další kompoziční chybou bývá, že se kromě fotografované postavy snažíme zachytit i prostředí, ve kterém se nachází. Postava se pak ve snímku doslova ztrácí. Problém představují i věci v pozadí. Pokud z hlavy bude vyrůstat strom, noha či něco jiného, nebude to nikdy vypadat dobře.
Pokud si nejste správnými kompozičními pravidly při focení postav jistí, vyplatí se přečíst náš dřívější článek o focení portrétů, kde se jim detailně věnujeme.
Snímek focený shora nevypadá příliš dobře (originální velikost zde)
Daleko lépe vypadá momentka z „dětské“ perspektivy (originální velikost zde)
Postava je doslova utopená v okolním rušivém prostředí (originální velikost zde)
O poznání lépe vypadá, když scénu vyplňuje samotná postava (originální velikost zde)
Pozor na pozadí, noha vyrůstající z hlavy nevypadá ani trochu dobře (originální velikost zde)
Přitom stačí dát nohy dolů, nebo popojít o pár centimetrů bokem (originální velikost zde)
Velmi zajímavých výsledků můžeme dosáhnout, pokud si budeme „hrát“ s nastavením clony. Díky ní totiž můžeme dosáhnout velmi efektních záběrů. Nastavení clony totiž přímo ovlivňuje hloubku ostrosti, jak už víme z předchozích dílů našeho speciálu. Například u makro snímků jsme kladli velký důraz na detail a díky nižšímu clonovému číslu jsme je mohli krásně zdůraznit. Zbytek momentky pak byl jen naznačený, abychom ukázali, v jakém prostředí se objekt našeho zájmu nacházel.
Při nastavování clonových čísel ale pozor, ty nejnižší hodnoty nemusí být vždy žádoucí. Například při F1.8 je hloubka ostrosti tak nízká, že je jedno oko dítěte ostré, ale to druhé již rozmazané. S objektivem Nikkor 50mm f1.8 G AF-S jsme například citelně lepších výsledků dosáhli při F3.2, a to i díky tomu, že na této hodnotě má dané sklo lepší kresbu.
Níže si můžete prohlédnout, jak se snímek mění při nastavení různých clonových čísel:
F1.8 (originální velikost zde)
F5.0 (originální velikost zde)
F13 (originální velikost zde)
Mimochodem s hloubkou ostrosti můžete experimentovat také jako s dalším kompozičním nástrojem, pokud vytváříte sérii dvou a více momentek. Velmi zajímavý efekt získáme, pokud s nízkou hloubkou ostrosti vyfotíme jednu konkrétní scénu a ostrou necháme vždy jinou část snímku. Například při fotografování dvou bavících se dětí necháme ostré první jedno dítě a potom druhé. Ve fotoalbu nebo rámečkách na zdi pak mohou být oba snímky pod sebou a krásně dokreslovat zachycenou atmosféru, jak je vidět na ukázce níže:
Zaostřeno na pravou postavu (originální velikost zde)
Zaostřeno na levou postavu (originální velikost zde)
Kam dál?
Focení je relativně náročná umělecká disciplína, ve které se lidé zdokonalují prakticky celý život. Neustále klesající ceny digitálních zrcadlovek i obyčejných kompaktů ale lákají stále více amatérů a nadšenců. Právě na ty cílí nový speciál Okem fotoaparátu, který budeme na CZC.cz vydávat týden co týden. V jednotlivých dílech budeme čtenářům ukazovat, jak mohou své přístroje ovládat a na co si v určitých situacích dávat pozor. Doposud jsme vydali: