Osminásobný optický zoom, třímegapixelové rozlišení a excelentní rychlost ukládání, náběhu i ostření - tak by se dala v kostce charakterizovat nová Z10-ka od společnosti Konica Minolta. Nedávno jsme vám zde představili její luxusnější kolegyni (DiMAGE Z3), jsme však přesvědčen, že řadě zájemcům o kvalitní ultrazoom bude bohatě stačit "desítka", i když postrádá stabilizaci obrazu.
Popis této novinky musíme začít informací o tom, jak neskutečně rychle se s modelem Z10 pracuje. Po zapnutí můžete téměř ihned začít fotografovat, protože jsme většinou naměřili čas kolem půl sekundy. I snímek v maximálním rozlišení při nejmenší kompresi se ukládá maximálně sekundu a toho, že prošvihnete danou situaci kvůli zpoždění expozice, se bát nemusíte už vůbec. Optika ostřila velice svižně a přesně i při fotografování v interiéru a při horších světelných podmínkách, přestože minimální clona má hodnotu F3,2. Při ostření se objektiv nevysouvá. Pro tuto elektronickou zrcadlovku je také typická malá "žravost": i při fotografování se zapnutým LCD displejem a s bleskem byla skutečně k neutahání a k úplnému kolapsu jsme jí přivedli až po hodině a půl neustálého exponování. V chodu udržuje model čtveřice AA alkalických baterií.
Model je vybaven automatickým zaostřováním Rapid AF, které kombinuje pasivní AF a systém Video AF. Systém Rapid AF také využívá prediktivní řízení zaostřování, které určuje směr pohybu objektu a podle toho na něj zaostřuje. Objektiv má rozsah ohniskových vzdáleností od 6 do 48 milimetrů (což odpovídá od 36 do 290 mm pro 35mm kinofilm) při spíše průměrné světelnosti od F3,2 do F3,4. Zmíněný osminásobný optický zoom můžete podle potřeby doplnit i o maximálně čtyřnásobné digitální přiblížení. V režimu Makro ostří novinka už od jednoho centimetru, což patří jistě k nejzajímavějším parametrům tohoto modelu. Standardně optika zaostřuje od padesáti centimetrů.
Novinka má ve svém "srdci" prokládaný CCD čip typu 1/2,5 palce, který obsahuje 3,2 milionů efektivně využitelných obrazových buněk. S modelem proto nasnímáte fotografie v těchto čtyřech rozlišeních: 2048 × 1536, 1600 × 1200, 1280 × 960 a 640 × 480 bodů. Citlivost snímače se pohybuje automaticky od 64 do 400 ISO (manuálně lze nastavit na čtyřech hodnotách). Mírný šum jsme sice pozorovali už při hodnotě 200 ISO, ovšem pokud zapnete funkci redukce šumu tak i dvoustovku klidně používejte (viz noční fotografie). Maximální čtyřstovku bych doporučoval používat spíše výjimečně. Obraz zpracovává technologie CxProcess II. Z10-ka nabízí plnou kontrolu nad expozicí, včetně režimů s prioritou clony nebo času a i plného manuálu. Rychlost závěrky se pohybuje dokonce v ještě větším rozsahu než nabízí předcházející a dražší DiMAGE Z3: od 1/2000 až do 15 sekund (k dispozici je i Bulb: 30 sekund). Korekce expozice má rozsah: +- 2EV (po třetinových krocích). Novinka využívá tři režimy měření expozice: vícesegmentové, váhové se zdůrazněním středu a bodové. Při vícesegmentovém měření se pro určení expozice používá 256 segmentů. Trefit správnou expozici vám usnadní hned pět kreativních programů: Portrét, Sportovní akce, Krajina, Západ slunce a Noční portrét. Z10-ka nabízí také neozvučený videozáznam, a to v maximálním rozlišení 640 x 480 bodů a nejvyšší rychlostí jenom patnácti snímků za sekundu. Délka záznamu je omezena kapacitou paměťové karty.
Pokud se podíváme na to, jak se model ovládá, tak vše se točí kolem ovládacího kolečka na pravém držadle (podobně jako u Z3-ky), na kterém najdete jedenáct režimů: pět scénických režimů snímání, automatické snímání, režim s prioritou clony, času nebo plný manuál a videozáznam. Zadní straně dominuje pouze 1,5 palcový barevný LCD displej, který má ovšem relativně vysoké rozlišení 113 tisíc pixelů. Vpravo od něj jsou tlačítka určená k ovládání menu, okamžitého prohlížení snímků nebo mazání fotografií a kruh s potvrzovacím OK tlačítkem uprostřed. Na obvyklém místě najdete zoomovací kolébku, která má ovšem tentokrát trochu jinou konstrukci než u Z3-ky. Tlačítko vypnutí nebo zapnutí modelu je umístěno jako u všech předchozích zetek na zadní straně vlevo dole. Páčka kolem spouště přepíná mezi režimy snímání a přehrávání snímků a snímáním s vypnutým zobrazovačem. Na horní straně jsou tlačítka ovládání blesku a makro režimu a samozřejmě i spoušť. Zcela nové je ovšem umístění paměťové karty, které je na pravém boku, nechráněné žádnou krytkou. Pokud je karta zasunutá, tak stačí domáčknout a kartu vysunete. Pod slotem na kartu je umístěn gumovou krytkou chráněný USB konektor.
V Menu potom nastavíte například velikost fotografie, kompresi, teplotu bílé nebo například citlivost. Na čtvrté stránce v Menu najdete také Set up. Další změnou oproti Z3-ce je, že novinka již nemá vyskakovací blesk, ale pevně zabudovaný nad tubusem objektivu. Snímky se ukládají (ve třech kompresních poměrech) v JPEGu na paměťové karty Secure Digital (případně MultiMediaCard). Bohužel novinka má trochu osekané sekvenční režimy, než jak jsme si u zetek zvykli. Přesto v třímegapixelovém rozlišení nasnímáte rychlostí 1,5 snímku za sekundu pět fotografií za sebou. K dispozici je také progresivní snímání.