IT bastlírna: Windows To Go aneb Jak mít "svůj počítač" neustále u sebe

Notebooky jsou podle celé řady uživatelů již překonané. Krásně to dokazují prodeje počítačových tabletů a 2v1 zařízení. Tyto malé dotykové stroje učarovaly uživatelům především pro své kompaktní rozměry a nízkou hmotnost. Jak se ale v poslední době zdá, lidé touží ještě po kompaktnějších zařízeních.

I proto nabízí mobilní verze operačního systému Windows 10 zbrusu novou funkci zvanou Continuum. K chytrému telefonu stačí připojit speciální dok, na který se jednoduše napojí monitor, klávesnice, myš a napájení – a rázem se z něj stane prakticky plnohodnotný stolní počítač. Že to v praxi funguje velmi dobře, ukázal Microsoft na nedávné tiskovce.

Představení chytrých telefonů Lumia 950 a 950 XL a funkce Continuum

Zní to lákavě – ta malá krabička, kterou stejně nosíme každý v kapse, může fungovat jako skutečné PC. Má to ale samozřejmě jeden velký háček – musíte k tomu nakoupit nový hardware. Bez chytrého telefonu s Windows 10 můžete na tyto přednosti zapomenout.

Abychom nemuseli nic kupovat, zaměříme se v dnešní bastlírně na funkci Windows To Go. Ta totiž dovoluje nainstalovat Windows 10 na externí disk a používat jej u libovolného počítače. Místo toho, abyste neustále přenášeli notebook nebo složitě přetahovali data z jednoho stroje do druhého, tak máte v podstatě svůj počítač a všechna důležitá data neustále u sebe. Ale pěkně popořadě…

Ukázka operačního systému Windows 10

Co je k tomu potřeba?

V první řadě je logicky nutné vlastnit licenci operačního systému Windows. Funkci Windows To Go nabízí nejnovější desítky, ale také starší osmičky. V obou zmiňovaných případech jde však pouze o verzi Enterprise. Pokud máte nižší licenci, tuto vychytávku budete v operačním systému Windows hledat marně.

Samozřejmě se neobejdete také bez externího disku nebo USB flashky. Microsoft dokonce láká na zařízení, která mají certifikaci pro funkci Windows To Go. Jde především o modely s vyšší přenosovou rychlostí. Jak jsme se přesvědčili v praxi, využívat je možné i obyčejné externí disky. V redakci jsme dokonce našli i jeden se starším rozhraním USB 2.0, práce s ním byla logicky pomalejší, ale vše i tak fungovalo, jak mělo. Teoreticky tak můžete používat i necertifikovaný hardware.

Externí disk se samozřejmě bez klasického počítače neobejde

Samozřejmě externí disk ani USB flashka nemá sama o sobě žádný výpočetní výkon. Bez klasického počítače se tak neobejdete. V čem je tedy hlavní výhoda? Přenášíte jedno malé zařízení a prakticky z libovolného počítače si můžete udělat „svůj“ počítač. Stejně tak máte neustále u sebe také svá data.

Všechny stroje, na kterých chcete funkci Windows To Go používat, musí pochopitelně splňovat minimální hardwarové nároky daného operačního systému. V opačném případě se systém nejspíše vůbec nespustí. Pro Windows 10 jsou ale hardwarové nároky tak nízké, že problém nebude mít většina uživatelů ani se staršími stroji. 

Požadavky na systém:

• Procesor: 1 GHz nebo rychlejší, případně procesor SoC
• Paměť RAM: 1 GB (32bitová verze) nebo 2 GB (64bitová verze)
• Volné místo na disku: 16 GB pro 32bitovou verzi operačního systému, 20 GB pro 64bitovou verzi operačního systému
• Grafická karta: grafické zařízení podporující Microsoft DirectX 9 s ovladačem WDDM 1.0
• Obrazovka: 1024 x 600 obrazových bodů

Instalace krok za krokem

Zkušenější uživatele nejspíše napadne jedna otázka: Proč nenainstalovat Windows 10 jednoduše rovnou na externí disk a brát si ho všude s sebou? Klasická instalace desítek se totiž vždy přizpůsobí konkrétnímu hardwaru počítače, na který tento operační systém instalujete.

Pokud byste takto vytvořenou instalaci připojili ke stroji s jinou hardwarovou výbavou, nejspíše by následné bootování skončilo modrou smrtí. Systém od Microsoftu by totiž nedokázal najít vhodné drivery a jednoduše by se zhroutil.

S těmito problémy se ale dokáže poprat právě funkce Windows To Go. Ta se každému novému počítači přizpůsobí na míru, jak si podrobně popíšeme dále v článku. Nejprve se ale pojďme podívat, jak vlastně celý proces instalace probíhá.  Nastavení Windows To Go se ukrývá v ovládacích panelech. Jde v podstatě o jednoduchého průvodce, který uživatele provede procesem instalace na externí médium. Krok za krokem si to ukážeme na následujících obrázcích.

Nabídka Windows To Go se ukrývá v ovládacích panelech.

Hned po prvním spuštění začne průvodce vyhledávat připojené pevné disky. V případě, že se nejedná o certifikované zařízení, upozorní na to. I přesto je ale možné systém nainstalovat.

V dalším kroku je nutné najít bitovou kopii Windows. V podstatě jde o instalační médium s Windows 10, ze kterého si průvodce sám stáhne všechna potřebná data. Stačí disk vložit do mechaniky, případně otevřít ISO soubor, a nechat systém pracovat.

Při instalaci je možné disk chránit nástrojem BitLocker. To rozhodně doporučujeme! Neštěstí totiž nechodí po horách a v případě ztráty externího disku nebo USB flashky se nikdo neoprávněný k uloženým datům ani samotné instalaci nedostane. 

Ještě před spuštěním instalace systém upozorní na to, že připojená jednotka bude naformátována. Logicky byste tak na ní neměli mít uložené žádné důležité soubory.

Samotný proces instalace trval v našem případě necelou půlhodinku. Tato doba je logicky závislá na rychlosti připojené jednotky. V případě pomalejšího hardwaru bude celý proces trvat déle, v případě výkonnějšího naopak kratší dobu.

Po skončení instalace systém nabídne, zda se má aktuálně používaný operační systém automaticky restartovat a nabootovat z externího disku, kde se ukrývá čerstvá instalace Windows 10.

Na řadě je konfigurace…

Poslední fotka již nejspíše zkušenější uživatele navedla, jak vlastně Windows To Go funguje. Systém je uložen na externím disku, a aby jej bylo možné spustit, je nutné z něj nabootovat. Celá řada notebooků používá k vyvolání bootovací nabídky klávesu F12 a pokud ne, tak alespoň hned na úvodní obrazovce píše, pomocí jaké klávesové zkratky Boot Menu spustíte. V nejhorším případě je možné se podívat do návodu k notebooku, kde bude klávesová zkratka jistě uvedena.

Mohou nastat i případy, kdy se vám do Boot Menu nedaří dostat. V takovém případě je nutné přejít přímo do ovládacího systému celého notebooku nebo počítače – biosu. Ten se spouští zpravidla pomocí kláves F2 nebo Delete. V biosu je nutné vyhledat položku Boot a v části Boot priority nastavit jako první médium pro načítání externí jednotku, na kterou jsme nahrávali Windows To Go.

Před prvním použitím je ale nutné operační systém nejprve nastavit. V několika málo krocích proces instalace provede uživatele nastavením připojení k internetu i tvorbou uživatelského profilu. Nastavení systému se nemusí obávat ani méně zkušení uživatelé, protože prakticky všechny volby je možné následně přenastavit i v operačním systému Windows. 

V prvním kroku konfigurace systém uživatele vyzve k volbě jazykového prostředí.

V dalším kroku je nutné odsouhlasit licenční ujednání.

Na této obrazovce uživatel volí, zda chce použít expresní nastavení nebo jednotlivé volby procházet krok po kroku sám.

Před dokončením nastavení se ještě stáhnou nejdůležitější aktualizace (je-li k dispozici internetové připojení).

Instalátor se samozřejmě neobejde bez vytvoření uživatelského účtu.

Pak už jen uživatel musí počkat, než budou všechna nastavení dokončena. Opět závisí na rychlosti připojeného média, celá operace by ale měla trvat maximálně pár minut.

První spuštění a rozdílný hardware

Pokud proces instalace i prvního nastavení dopadl správně, počítač se automaticky restartuje a následně se již spustí prostředí Windows 10. S ním je možné pracovat úplně stejně, jako kdyby se jednalo o plnohodnotnou instalaci desítek. Do operačního systému od Microsoftu je tak možné instalovat aplikace, spouštět soubory apod. Logicky ale platí, že abyste si data a všechny nainstalované programy mohli brát neustále s sebou, musí být umístěna přímo na externí jednotce.

Když je takto vytvořená instalace Windows To Go připojena k jednomu počítači, chová se zcela standardně. Pouze startování přes rozhraní USB je logicky o něco pomalejší, než kdyby se systém spouštěl z interní SSD jednotky. Odezva samotného operačního systému – například při brouzdání internetovými stránkami nebo během prohlížení fotek – je pak dána výkonem samotného počítače, ke kterému je externí disk připojen. Prodleva kvůli standardu USB je při běžné práci zanedbatelná (obzvláště to platí o USB 3.0).

Co se ale stane ve chvíli, kdy externí disk připojíte k jinému počítači? První start na nové sestavě může trvat klidně i několik minut, rozpoznává se totiž připojený hardware a instalují se potřebné drivery. Během toho může dojít i k restartování počítače. Odměnou za čekání je pro uživatele to, že nabootuje do již připraveného systému se všemi svými aplikacemi, nastavením a uloženými soubory. Déle samozřejmě trvá pouze první start, kdy se načítají drivery. Pokud k sestavě, jejíž hardware byl již rozpoznán při předchozí relaci, připojíte disk znovu, start je prakticky okamžitý. 

S jediným diskem na drtivé většině počítačů...

Zkušenější uživatelé budou nejspíše namítat, že jde v podstatě o LiveCD distribuci operačního systému Linux. Ta je hojně rozšířená například mezi správci počítačových sítí. V LiveCD najdou naimportované různé diagnostické programy, prostřednictvím kterých jsou pak schopni snadno identifikovat případné kolize hardwaru i softwaru. Systém přitom není nutní instalovat, jednoduše se spustí přímo z CD nosiče (případně z flash disku).

Windows To Go se tak skutečně velmi podobá právě takové formě distribuce operačního systému Linux. Tato funkce od amerického Microsoftu je ale navržena tak, aby sloužila jako plnohodnotná instalace pro každodenní použití. Díky rozšířenosti platformy Windows je prakticky téměř nulová šance, že by uživatel narazil na hardware, pro který systém nebude obsahovat driver.

V redakci jsme během dvoutýdenního testování vystřídali bezmála deset sestav, od sedm let starých až po ty úplně nové. Systém na všech z nich vždy naběhl zcela korektně a ani jednou se nestalo, že by nedetekoval nějaký driver. Už po pár minutách po detekci přesného hardwaru tak bylo možné v podstatě s libovolnou sestavou pracovat, jako by se jednalo o náš primární počítač.

Ukázka pracovního prostředí Windows 10, které bylo spuštěné z externího disku

Závěrečné resumé

Windows To Go je velmi užitečná funkce, která poslouží široké škále uživatelů. I když primárně cílí na firemní klientelu, vhod jistě přijde také uživatelům, kteří jsou nuceni pracovat na více strojích a přitom chtějí používat stále svůj vlastní operační systém se všemi nastaveními, nainstalovanými aplikacemi a samozřejmě také s uloženými soubory. Vhod může logicky tento systém přijít také administrátorům a IT profesionálům, kteří jednoduše vytvoří univerzální instalaci se všemi diagnostickými programy a na místě za pár minut mohou pracovat v prostředí, na které jsou zvyklí.

Samozřejmě se najdou i nevýhody. V první řadě je to pomalejší start systému a načítání některých aplikací, což je dáno pomalejší přenosovou rychlostí rozhraní USB (ve srovnání s interními disky). Dále je to pak životnost externích médií. U pevných disků a externích SSD jednotek to není potřeba zas tak řešit, pokud však Windows To Go pojede z USB flash disků, nejspíše se citelně zkrátí jejich životnost. Podle zkušeností některých uživatelů necertifikovaná flashka vydrží s Windows To Go pracovat v rozmezí jednoho až dvou let.

I přes nevýhody ale přednosti jednoznačně vítězí. Windows To Go otevírá úplně nové možnosti, jak používat počítače.