Dnešní foto speciál bude ve velmi svižném tempu. Objektiv fotoaparátu jsme totiž tentokrát zaměřili na rychle se pohybující objekty. V dnešním dílu si ukážeme, na co myslet při focení sportovních disciplín.
O fotografování sportu by se daly napsat celé knížky. Každé jeho odvětví má totiž svá jasná specifika. To jinými slovy znamená, že úplně jinak se fotograf bude muset připravit, pokud jde pořizovat momentky z běžeckého maratonu, nebo pokud půjde fotit fotbalový zápas. My se v současném teplém počasí půjdeme trochu zchladit, dnes totiž budeme fotografovat hokej.
V horkých dnech se půjdeme zchladit na ledovou plochu (originální velikost zde)
Na co budeme fotit
V předchozích dílech našeho seriálu jsme si již řekli, že je vlastně jedno, na co fotíte – zda na chytrý telefon, obyčejný kompakt nebo digitální zrcadlovku. Právě pro poslední zmiňovanou kategorii jsou nicméně naše rady určeny, protože sami používáme k focení zrcadlovky od společnosti Nikon.
Fotografická výbava od společnosti Nikon, kterou v našich speciálech používáme
Jak už bylo řečeno výše, každý sport si žádá něco jiného. Pokud půjdete fotit fotbalový zápas z tribun, prakticky s jistotou se neobejdete bez dlouhého skla, se kterým budeme moci pokrýt celé hřiště. K focení hokeje v temné hale, která není příliš dobře osvětlená, budete zase potřebovat dostatečně světelný objektiv.
Profesionální fotografové volí při focení sportu velmi často pevná skla, protože mají daleko lepší kresbu. Sluší se ale podotknout, že s sebou na akcích mívají často druhé tělo, na kterém mají nasazený zoom objektiv, aby jim neunikla žádná důležitá akce.
Právě zoom objektivy jsou pro focení sportu nejvhodnější. Proto jsme sáhli po fullframovém těle Nikon D610 a objektivu Nikkor 24-70MM F2.8G ED AF-S. Je pravdou, že na hokej se zpravidla hodí delší ohniska – podobně jako u fotbalu. To však platí pouze v případě, kdy sedíte někde na tribuně a z dálky sledujete celou ledovou plochu. My jsme měli nicméně možnost stát přímo u ledu, a tak pro nás bylo vhodnější kratší ohnisko.
Na co budeme fotit:
Když se světla nedostává…
Hokej jsme si pro dnešní speciál nevybrali náhodou. Focení u ledové plochy je totiž trochu náročnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Kromě rychlosti a pohotovosti je totiž nutné myslet ještě na kompenzaci nedostatku světla. Zatímco u většiny sportů se momentky pořizují za relativně dobrých světelných podmínek, u uměle osvětlené haly ukrývající ledovou plochu tomu tak není.
Nedostatek světla je tedy nutné nějak kompenzovat. Už z focení tajů nočního města víme, že udělat je to možné hned několika způsoby. Na použití blesku můžete při sportovním utkání rovnou zapomenout – fotograf se totiž musí ke sportovcům chovat co nejvíce ohleduplně, aby je nijak při akci neovlivňoval. To samé platí o delších časech závěrky, které jsme používali při nočním focení. Místo sportovců by totiž zůstaly na ledě jen nerozeznatelné čmouhy.
Možnosti tedy zbývají dvě. V první řadě můžeme nedostatek světla kompenzovat nastavením vyšší hodnoty ISO. Nutné je přitom ale myslet na to, že se s rostoucím ISO začíná projevovat šum, především na tmavších plochách se pak tedy zobrazují obrazové vady. Aby hodnoty ISO nestoupaly zbytečně vysoko, je vhodnější používat objektivy s co nejlepší světelností. V případě skel typu zoom se hodí hodnoty f/2.8 v celém rozsahu, což je často volba i profesionálnějších objektivů. Zjednodušeně řečeno, pokud je objektiv schopen pobrat více světla, nepotřebuje fotoaparát tolik času ke správnému exponování snímku.
1/400s, F2.8, ISO 1600 (originální velikost zde)
1/500s, F2.8, ISO 1250 (originální velikost zde)
1/500s, F2.8, ISO 1400 (originální velikost zde)
Správný čas a švenkování
Po přečtení řádků výše se nabízí otázka: Jaký čas nastavit, abychom dokázali zachytit pohyb správně? Odpověď nicméně není vůbec jednoduchá. Úplně jinou rychlost závěrky totiž budeme potřebovat pro vyfocení Formule 1, úplně jinou pak pro běžce, který z posledních sil dobíhá několikakilometrový závod. Odhadnout správnou hodnotu času chce chvilku cviku.
Opravdu ostré snímky se dají pořídit při používání extrémně krátkých expozičních časů. Jak je vidět na snímcích níže, používají se typicky časy okolo 1/500s. V případě rychleji se pohybujících objektů se ale můžeme klidně setkat ještě s kratšími časy – například 1/1000s či dokonce 1/2000s.
Je důležité si uvědomit, že automatika neví, jak rychlý předmět se rozhodnete fotit. Pokud tedy budete fotit automatickým nebo poloautomatickým režimem, přístroj automaticky čas nastaví na co možná nejvyšší hodnotu a automaticky zvýší hodnotu ISO. Právě to ale není žádoucí, proto se vyplatí používat plně manuální režim, nebo alespoň poloautomatický, ve kterém je možné hodnotu času nastavit.
Ovládat čas se vyplatí především kvůli tomu, že pak můžete se snímky doslova kouzlit. Ne vždy je totiž žádoucí, aby byla momentka zcela strnulá. Tím se dostáváme k jedné velmi oblíbené technice, kterou používají nejen sportovní fotografové – řeč je o švenkování, chcete-li panning. Při této technice nejprve zaostříme na pohybující se objekt a pak fotoaparátem pootočíme směrem, kterým se daný objekt pohybuje, teprve poté domáčkneme spoušť. Pokud tedy například cyklista v našem záběru jede doleva, musíme fotoaparátem otočit logicky doleva.
S extrémně krátkými časy pochopitelně podobného efektu nedosáhneme. Například u běžícího člověka se vyplatí používat časy okolo 1/60s, u rychle se pohybujícího auta pak klidně i 1/250s. Čím budou časy delší, tím bude pohyb v momentce výraznější – pozadí bude rozmazanější a ostrá zůstane jen postava, případně její část. Pro švenkování je potřeba mít opravdu pevnou ruku. Pomoci si samozřejmě můžeme také stativem s kulovou hlavou, která nebude dotažená. Dovolí nám tedy otáčet fotoaparátem v požadovaném směru a zároveň jej bude částečně držet v rovině. Neúspěchů se určitě nelekejte, při švenkování se občas utne i mistr tesař.
Ukázka švenkování (originální velikost zde)
Ukázka švenkování (originální velikost zde)
Ne vždy se povede zachytit skutečně ostrý snímek – takto by to vypadat nemělo (originální velikost zde)
Režimy ostření, série snímků
Focení sportu je hlavně o čase a rychlosti. To však může u levnějších přístrojů představovat problém, protože zkrátka nejsou tak rychlé, aby zvládaly okamžitě zaostřit a vytvořit požadovanou momentku. I u levnějších modelů ale můžete na tento problém narazit, pokud nenecháte fotoaparát „přemýšlet“. Místo všech ostřících bodů určete pro ostření pouze jeden jediný, tím reakce fotoaparátu poměrně citelně zrychlíte.
Pokud přístroj takovou možnost nabízí, vyplatí se používat také kontinuální ostření. To sleduje pohybující se objekt v záběru a neustále na něj přeostřuje tak, aby byla výsledná fotografie co možná nejostřejší. Především u těch levnějších přístrojů nemusí být ale kontinuální ostření vždy zcela spolehlivé. Zjednodušeně řečeno, fotoaparát není tak rychlý, aby byl schopný udržet krok s foceným objektem. U přístrojů střední třídy a ještě lepších modelů samozřejmě výše popsané neplatí.
Velmi vhodné je používat tzv. sekvenční snímání. To je technika, která zobrazuje děj v sérii více snímků. V tomto režimu začne fotoaparát pořizovat neustále snímky, dokud držíte stisknutou spoušť. Zde můžeme opět narazit na limity fototechniky. Ty nejlepší přístroje zvládnou za sekundu vyfotit více než deset snímků za sekundu, ty levnější jich zvládnou maximálně jednotky. Pořízené snímky samozřejmě nemusíte používat všechny, ale můžete si jednoduše vybrat ty, které budou vypadat nejlépe. Ukázku série momentek naleznete níže.
Ukázka sekvenčního snímání (originální velikost zde)
Ukázka sekvenčního snímání (originální velikost zde)
Ukázka sekvenčního snímání (originální velikost zde)
Ukázka sekvenčního snímání (originální velikost zde)
Ukázka sekvenčního snímání (originální velikost zde)
Výběr vhodného místa
Pravidelní čtenáři našeho speciálu již vědí, jak důležité je vybrat si pro focení správné místo. Pokud si chcete výběr vhodné kompozice zopakovat, doporučujeme přečíst například díly týkající se focení dětí či portrétů.
Samozřejmě při pořizování sportovních momentek je fotograf limitován prostorem, ve kterém se nachází. Například při hokeji patrně nepůjdete doprostřed hřiště, abyste pořídili co možná nejlepší fotografii. Můžete tak bojovat při focení zápolit s různými překážkami, jako je plexisklo či síť chránící diváky před letícími puky.
S prakticky totožnými překážkami jsme se potýkali už při focení zvířat, tehdy nám ve výhledu vadila skla terárií a klece ptáků. Jen v rychlosti tedy připomeňme, jak se s podobnými problémy vypořádat. Plexisklo může vrhat nechtěné odlesky světla. Vyřešit tento problém můžete, když objektivem půjdete k němu co nejblíže. Pozor je přitom nutné dávat na to, abyste si nepoškrábali optiku. To jinými slovy znamená, že optika musí být zapuštěná za hranu objektivu a nesmí být vypouklá jakoby do prostoru, jako tomu bývá u širokoúhlých skel. Využít můžete také slunečních clon. Když je nasadíte, chráníte objektiv a zároveň se přiblížíte ke sklu natolik, abyste jej nepoškodili.
A co dělat se sítí? Zde se vyplatí pracovat s hloubkou ostrosti, díky ní můžete nechat rušivé popředí prakticky zmizet. Při použití nižších clonových čísel můžete krásně zdůraznit všechny detaily foceného objektu. Zbytek momentky – v našem případě síť v popředí – pak zůstane jen naznačený. Výsledek pak v některých případech vypadá působivě. Sluší se ale připomenout, že ty nejnižší hodnoty nemusí být vždy žádoucí. Například při F1.8 je hloubka ostrosti tak nízká, že je jedno oko sportovce ostré, ale to druhé již rozmazané.
Focení přes síť (originální velikost zde)
Plexisklo může vrhat nechtěné odlesky (originální velikost zde)
Snímek pořízený co nejblíže plexisklu (originální velikost zde)
Snímek pořízený co nejblíže plexisklu (originální velikost zde)
Akce, akce, akce…
Samozřejmě tím nejdůležitějším je u sportovní fotografie zachycení akce. Pokud do rodinného alba přinesete snímek toho, jak vaše ratolest střelila první gól, asi vám všichni odpustí, když snímek nebude dokonale ostrý, nebo bude mít jiné vady. Tím se snažíme říct, že u sportovní fotografie je nejdůležitější akce. Pokud se ji podaří zachytit, máte vyhráno.
Ukázkový snímek v plném rozlišení můžete stáhnout zde
Ukázkový snímek v plném rozlišení můžete stáhnout zde
Kam dál?
Focení je relativně náročná umělecká disciplína, ve které se lidé zdokonalují prakticky celý život. Neustále klesající ceny digitálních zrcadlovek i obyčejných kompaktů ale lákají stále více amatérů a nadšenců. Právě na ty cílí speciál Okem fotoaparátu. V jednotlivých dílech čtenářům ukazujme, jak mohou své přístroje ovládat a na co si v určitých situacích dávat pozor. Doposud jsme vydali:
- Jak vyfotit jídlo tak, aby na něj každý dostal chuť
- Na výletě v zoo aneb Jak fotit zvířata
- Zaměřujeme objektiv na ty nejmenší
- Hledáme taje nočního města
- Zvěčňujeme dech beroucí tanec hvězdné oblohy
- Jak fotit architekturu ve městě
- Krásy a strasti fotografování krajiny
- Když snímky prodávají, klidně i na bazaru
- Objevujeme krásy makrosvěta
- Krásná dívka a hezké počasí? Jdeme fotit portréty