Průvodce vypalováním - Svět DVD 1. část

Pohled do historie

Sice se to nezdá, ale počátky DVD se datují do roku 1994, kdy mezi sebou soupeřily dvě uskupení silných firem. První (Philips a Sony) přišla s formátem Multimedia CD, druhá (Toshiba a Warner Bros.) se Super Disc. Vypadalo to, že na světě budou dva formáty, ale v roce 1995 došlo k dohodě mezi těmito společnostmi a světlo světa spatřil v roce 1996 disk DVD-ROM, který vzápětí následoval disk DVD-Video. Už v té době byl také schválen systém ochrany proti kopírování.



Psal se rok 1997 a 1998 a došlo také na specifikace pro zapisovací a přepisovací DVD, kam se zařadily formáty DVD-RAM, DVD-R a DVD-RW. Také byla schválena specifikace DVD-Audio.

I když byl vznik formátu DVD provázen shodou firem majících zájem na jeho sjednocení, bohužel nebo bohudík byla zvolena nešťastná politika licencování, a to se některým firmám nelíbilo. Díky tomu se záhy objevil tzv. "plusový" formát DVD. Mezi plusová média patří disky DVD+RW, DVD+R a nejmladším formátem je DVD+R DL. Více o formátech a firmách za nimi stojícími se dočtete v následujících kapitolách.

Standardy

Podobně jako u CD, jsou i u DVD jsou definovány tzv. knihy specifikací, tyto knihy už se neoznačují barvou ale písmeny abecedy:

• Book A (Kniha A) – základní specifikace pro DVD-ROM.
• Book B (Kniha B) – v této knize je specifikován standard DVD-Video, který je v současnosti nejpoužívanějším standardem.
• Book C (Kniha C) – DVD-Audio, specifikace pro vysoce kvalitní multikanálový zvuk.
• Book D (kniha D) – specifikace pro média DVD-R a mechaniky.
• Book E (Kniha E) – specifikace pro přepisovatelná média DVD-RW a mechaniky.

Pokud v předchozím přehledu knih hledáte „plusová“ DVD, tak je nenajdete. V roce 1998 se stala ještě jedna důležitá událost, organizace pro DVD se pojmenovala jako DVD Fórum (http://www.dvdforum.org/), tato organizace zaštiťuje pouze formáty DVD-RAM, DVD-R a DVD-RW a jako jediná má právo vydávat knihy specifikací.

Z důvodů politiky licencování DVD se rozhodly některé firmy vytvořit vlastní „plusový“ standard (DVD+R a DVD+RW) a svou novou organizaci nazvaly DVD+RW Aliance (http://www.dvdplusrw.org/). Tato organizace nemůže vydávat oficiální knihy specifikací uvedené výše, stojí tedy mimo jakékoli standardy.

Konstrukce DVD

Na začátek se mrkneme na geometrii DVD (Digital Video Disc nebo Digital Versatille Disc). Disk má stejné rozměry jako CD, jak ukazuje následující obrázek:



Na spodní straně DVD je vylisována drážka do spirály. Do této předlisované drážky, zapisuje laser vypalovačky data ve formě pitů, které mají minimální délku 0,4 mikrometru, přičemž rozestup jednotlivých drážek je 0,74 mikrometru. Z rozměrů je jasně zřetelné, že struktura DVD je mnohem hustší než struktura CD, kde pit má minimální délku 0,83 mikrometru a rozestup drážek je 1,6.


Detailnější konstrukci jednotlivých disků si ukážeme v kapitolách pojednávajících o konkrétních typech DVD.

Kapacity DVD

V zásadě dělíme média DVD na jednostranná a oboustranná. Následující obrázek ukazuje řezy jednostrannými disky, DVD-5 (kapacita 4,7 GB) a DVD-9 (kapacita 8,54GB). DVD-5 je jednovrstvý disk (single layer), do této kategorie patří DVD-RAM, DVD±R a DVD±RW. Do kategorie disků DVD-9 dvouvrstvý (dual layer) patří DVD±R DL.


Oboustranné disky dělíme také na jednovrstvé (DVD-10) a dvouvrstvé (DVD-18). DVD-10 je slepeno ze dvou jednovrstvých disků DVD-5 a DVD-18 je slepeno ze dvou dvouvrstvých disků DVD-9.


Pro začátek jsme se podívali na několik základních věcí ze světa DVD, v dalších kapitolách už budeme konkrétnější a přiblížíme si jednotlivé typy DVD.