V dnešní době můžete doma zažít prakticky stejný filmový zážitek jako v kině. Poradíme vám, na jaká kritéria si při stavbě domácího audio-video koutku dát pozor. V prvním díle se zaměříme na obraz.
Ještě před pár lety patřila domácí kina spíše do říše snů, a to především kvůli jejich vysoké pořizovací ceně. Za špičkové modely sice není problém utratit několik desítek tisíc, ale celá řada výrobců nabízí v současnosti i citelně levnější řešení. Postavit si velmi zajímavý systém tak není problém už za několik tisíc korun.
Pokud vás více než obraz zajímá zvuk, můžete se podívat na druhý díl našeho průvodce.
Přehrávač jako srdce domácího kina
Základním stavebním prvkem a v podstatě i srdcem celého domácího kina bývá nejčastěji přehrávač. K němu se totiž připojují všechny další komponenty a právě on rozhoduje o tom, co všechno bude náš audio-video koutek umět.
Nejpopulárnější jsou bezesporu DVD přehrávače. Jsou totiž velmi dostupné, cena nejlevnějších modelů startuje už pod hranicí 800 Kč. Takovéto modely jsou ale v mnoha ohledech často limitované, tedy alespoň ve srovnání s dražšími konkurenty. Řeč je především o jejich konektorové výbavě, která je často velmi chudá. Nenaleznete zde například ani HDMI výstup pro připojení televizoru nebo projektoru, ale pouze starší rozhraní SCART.
Při výběru se tedy velmi vyplatí výbavu vstupů a výstupů prozkoumat, obzvláště pokud chcete sledovat obraz ve Full HD rozlišení (1920 x 1080 obrazových bodů). Výhodu mají také stroje vybavené USB portem, které v podstatě poslouží také jako rekordéry – jednoduše k nim stačí připojit flash disk nebo externí HDD.
Podceňovat by se neměla ani otázka zvukových výstupů. V nejednom případě se stává, že si lidé pořídí přehrávač a pak se diví, že do něj nejde jen tak naráz připojit prostorový zvyukový systém. Většina levnějších přehrávačů má výstup pouze na stereofonní reproduktory, připojit k nim 5.1kanálovou reprosoustavu je tak možné pouze prostřednictvím digitálního zvukového výstupu. A to ještě za předpokladu, že máte odpovídající reciever.
Samozřejmě reciever cenu domácího kina posouvá o další úroveň výš. Vyřešit to můžete zakoupením přehrávače, potažmo rekordéru, ke kterému již budou reproduktory přibaleny. Takovéto řešení může vyjít klidně i na méně než čtyři tisíce korun, což není o mnoho více, než za samotný přehrávač. Pokud ale chcete kvalitnější reprosoustavu, ceny takovýchto sestav stoupají tisícovými kroky směrem vzhůru.
Blu-ray pro fajnšmekry
Náročnější uživatelé si mohou připlatit za blu-ray přehrávač. Ten je samozřejmě možné koupit jak samostatně, tak vcelku. Stroje určené pro modré optické disky v současnosti představují nejdokonalejší technologii pro zprostředkování digitálního záznamu v domácím prostředí.
Blu-ray disky totiž nabízí citelně větší kapacitu než klasické DVD nosiče, mohou tedy pracovat s daleko vyšším datovým tokem. Přehrávače pracující s touto technologií se tak hodí především pro sledování videí ve vysokém rozlišení a v kombinaci s kvalitním televizorem nebo projektorem dokážou nabídnout filmový zážitek, který se již velmi přibližuje běžným kinům, v některých případech jej dokonce i předčít. Filmy na blu-ray discích navíc nejsou v dnešní době už o tolik dražší než klasické DVD nosiče, blu-ray přehrávače tak představují zajímavou volbu.
Při výběru blu-ray přehrávače platí stejná pravidla jako u jejich DVD konkurentů. Kromě konektorové výbavy je však nutné myslet také na několik dalších parametrů. I ty nejlevnější DVD přehrávače si totiž dnes dovedou poradit prakticky s jakýmkoliv video souborem. Podpora široké škály komprimovaných formátů však takovou samozřejmostí u blu-ray přehrávačů není. Může se tak stát, že si některé modely neporadí například se soubory typu SVCD a VCD, stejně jako s titulky komprimovaných souborů. S hojně rozšířenými formáty Xvid a DivX by si ale měly poradit prakticky všechny modely.
Pokud tedy chcete přehrávat i takováto videa, je nutné podporované formáty sledovat už při výběru. To samé platí i v případě, že budete chtít na sestavě poslouchat hudební nosiče, případně prohlížet fotografie. S klasickými audio disky si poradí prakticky všechny blu-ray a DVD přehrávače, u bezztrátových souborů FLAC nebo OGG už ale situace tak růžová není. Stejně tak nejsou problémem JPEG fotografie, jiné formáty už ale pro některé přehrávače mohou představovat pěkný oříšek.
Multimediální centra toho umí nejvíc
Přeborníky v práci s takovýmito soubory jsou multimediální centra, která mohou být stejně dobrým základním kamenem domácího kina jako klasické přehrávače. Funkce, které multimediální centra nabízejí, jsou zpravidla daleko širší. I zde ale narazíte na omezení.
V první řadě drtivá většina multimediálních přehrávačů, minimálně z řad těch levnějších, nedisponuje optickou mechanikou. Není tedy možné přehrávat filmy a videa z klasických DVD a blu-ray nosičů, jako datové médium u nich slouží paměťové karty, případně flash disky a externí HDD. Pokročilejší modely pak dokážou sledovat filmy také prostřednictvím internetu, případně domácí sítě.
V takovém případě jsou filmy uloženy na domácím NAS serveru nebo přímo v počítači, který je připojen do domácí sítě. Prostřednictvím internetu je pak možné multimediální centra napojit na nejrůznější filmotéky. V nich jsou filmy ke stažení buď za jednorázový nebo paušální poplatek, případně zcela zdarma. Svůj archiv bezplatně nabízí například Česká televize.
Nutno podotknout, že multimediální centra jsou v podstatě již takové malé počítače. Zpravidla u nich nechybí možnost brouzdání po webu, nebo dokonce i instalace aplikací. V takovém případě pak multimediální centrum může posloužit vlastně jako jednoduchá televizní konzole. Pokud je multimediální centrum vybaveno Androidem, k dispozici jsou tisíce různých her.
Předností multimediálních center jsou si samozřejmě vědomi i výrobci tradičních přehrávačů a snaží se stejné vychytávky nabídnout také u svých přístrojů. Na trhu tak naleznete různé křížence, kteří jsou schopným přehrávačem/rekordérem a multimediálním centrem v jednom.
Fungovat jako multimediální centrum dokážou v dnešní době také moderní herní konzole. Kromě hraní her je tak s nimi možné streamovat filmy, brouzdat po internetu, ale klidně i telefonovat prostřednictvím bezplatné aplikace Skype. Vše je navíc možné ovládat nejen pomocí herních ovladačů, ale v některých případech také jednoduše prostřednictvím hlasových povelů.
Televizor nebo projektor?
Ať už se rozhodnete pro kterýkoliv přehrávač, neobejdete se při stavbě domácího kina samozřejmě ani bez kvalitního „zobrazovadla“. Je ale pro domácí kino vhodnější televizor nebo digitální projektor?
Ještě před pár lety, mimochodem i kvůli cenové nedostupnosti projektorů, by většina uživatelů bez váhání sáhla po televizoru. Koneckonců i dnes mají televizory celou řadu předností – 4K obrazovky, zakřivené displeje, apod. Projektory se v posledních letech stávají zdatnými konkurenty běžných televizorů. Hodí se totiž nejen na prezentace ve firmách, ale také na promítání filmů, případně hraní her. Není ale všechno zlato, co se třpytí.
Ty nejlevnější projektory se v dnešní době dají pořídit už za ceny pohybující se pod hranicí šesti tisíc korun. Je pravda, že menší televizory můžete pořídit ještě o nějakou tu tisícovku levněji, ale velikostí obrazu projektorům nemohou konkurovat ani citelně dražší a větší televizory. I ty nejlevnější projektory dokážou vytvořit úhlopříčku přesahující 100 palců, tedy více než 2,5 metru.
Ve prospěch projektorů hovoří jasně také zcela jiný „filmový“ zážitek, který je snad každému dobře známý z klasických kin. Ten zkrátka televizory zprostředkovat nedokážou, byť mají zase jiné přednosti.