Satelitní navigace jsou na cestách nedocenitelným společníkem. A i v dnešní přetechnizované době mají na trhu své místo. Poradíme vám, na co si dát při jejich výběru pozor.
Navigace jsou hojně využívány především v osobních a nákladních vozech. Není proto divu, že prakticky všechny přední automobilky nabízejí zabudované modely v rámci nadstandardní výbavy. A právě v tom je zakopaný pes. Za navigaci s dotykovým panelem si nechají připlatit klidně i desítky tisíc.
Přenosné modely jsou nejen výrazně levnější, ale nabízí celou řadu předností. Kromě automobilových GPS se navíc vyrábějí také specializované navigace určené pro cyklisty, motorkáře, či turisty.
Levné automobilové navigace
Ceny těch nejlevnějších navigací startují už na hranici dvou tisíc korun. Úspora financí proti zabudovaným modelům od automobilek je tak nesporná. Zabudované navigace jsou navíc velkým lákadlem pro zloděje, protože je v autě zpravidla není možné schovat. V tomto ohledu mají přenosná zařízení jasně navrch. V cílové destinaci navíc nemusíte navigaci hned uklízet do přihrádky před spolujezdcem. Přenosná GPS poslouží také při pěších cestách neznámou lokalitou.
Nejlevnější navigace na trhu nabízejí společnosti GARMIN, TOMTOM a MIO. Jednotlivé modely se od sebe liší nejen vzhledem, ale především úhlopříčkou displeje. Ty jsou dnes již v drtivé většině případů dotykové, jejich ovládání je tak stejně pohodlné jako v případě počítačových tabletů nebo chytrých telefonů. Nejmenší modely mají 3,5palcové panely, většina základních GPS má však 4 nebo 4,3palcové obrazovky.
Funkce mají ale nejlevnější přístroje velmi podobné. Dokážou naplánovat několik různých tras, jejichž rozpětí sahá od nejekonomičtější přes nejrychlejší až po nejkratší trasy. Samozřejmostí je výpočet přibližné doby jízdy a přesné vzdálenosti, stejně jako možnost ukládat si oblíbené destinace.
Součástí balení jsou automobilové nabíječky a držáky na čelní sklo automobilu. Některé modely dokonce obsahují také speciální držáky na palubní desky (samolepící destičky) a nabíječky pro klasické domácí zásuvky. To abyste mohli přístroj používat také při pěších výpravách a nabíjet jej klidně i na hotelu.
O ceně rozhoduje zásadním způsobem také to, jak moc je bohatá nabídka mapových podkladů. Základní modely totiž dokážou ukázat cestu pouze v rámci České republiky, další pak i v rámci centrální nebo například výhodní Evropy. Pokud máte jistotu, že mimo území ČR vyjíždět nebudete, nejspíše nemá cenu zbytečně utrácet peníze za širší mapové pokrytí. Pokud se naopak chystáte vzít zařízení s sebou na dovolenou, kde vám bude nápomocné v neznámém terénu, rozhodně se vyplatí za modely s lepším pokrytím připlatit.
Důležité jsou aktualizace
Uživatelé, kteří rádi objevují taje zahraničních destinací, tak nejspíše sáhnou po navigacích s větším mapovým pokrytím. Už přístroje s cenou okolo 3000 Kč nabídnou místo dvou desítek států mapy klidně i pro 45 zemí Evropy. U dražších modelů je navíc nabízena v daleko hojnější míře takzvaná Lifetime záruka, u levných zařízení je to spíše výjimkou.
Tato záruka znamená, že spolu s přístrojem získáte také doživotní aktualizaci mapových podkladů. Právě aktualizace bývají totiž velmi častou slabinou navigací, a to nejen těch přenosných, ale také těch vestavěných od automobilek. Pokud je pravidelně několikrát do roka neaktualizujete, přístroj může začít na nově vzniklé dálnici zmatkovat, ukazovat vám, že jedete po poli, a vymýšlet šíleně složité objízdné trasy.
To se samozřejmě může stát ve výjimečných případech také u aktualizovaného modelu, protože zpracování nových mapových podkladů kartografům nějakou dobu trvá, ale riziko je s aktualizovanou navigací daleko nižší. Aktualizace vycházejí zpravidla třikrát až čtyřikrát do roka. Zatímco u Lifetime záruky se o nic nemusíte starat, v případě ostatních licencí jsou aktualizace k dispozici pouze několik let a za prodloužení se musí připlácet.
Vyzdvihnout si zaslouží také navigace, které mohou kromě plánování tras přijímat informace o aktuální dopravní situaci pomocí technologie RDS-TMC. Díky tomu dokážou rozpoznat dopravní uzavírku nebo velkou kolonu a vymyslet co nejlepší objížďku.
Některé navigace navíc umí vypočítat co nejrychlejší trasu s ohledem na den v týdnu a denní dobu. Toho jsou schopné díky statistickým datům, která výrobci zakomponovali do map. GPS systémy tedy nemusí sloužit pouze k naplánování trasy do neznámých končin, ale i jako pomocník, který na známých cestách ušetří čas.
Nadstandardní funkce pro náročné
Vedle základních zařízení samozřejmě naleznete na trhu pokročilé modely, které cílí na náročné uživatele. Jejich cena se pohybuje zpravidla okolo šesti/sedmi tisíc korun, vyšplhat se ale klidně může i na více než deset tisíc.
Za tuto cenu nabídnou zpravidla až o dva palce větší obrazovky, ty největší dotykové panely mají úhlopříčku sedm palců. Typické je také jemnější rozlišení. Díky těmto dvěma parametrům se na obrazovku navigací vejde daleko více informací, vidíte tak lépe, jaká cesta vás čeká i jaké uličky máte poblíž.
Pokročilejší modely nabídnou také nadstandardní funkce. Řeč je například o možnosti prohlížet fotografie nebo přehrávat videa a hudbu, zpravidla z vložené paměťové karty. V takovém případě pak navigace dokážou suplovat funkce přenosných automobilových přehrávačů. Ve chvíli, kdy navigaci nebudete potřebovat k ukazování cesty, na ní jednoduše můžete poslouchat svoje oblíbené umělce nebo ratolestem na zadních sedačkách pustit pohádku.
Některé modely jsou v nabízených funkcích dokonce ještě dál. Dokážou totiž suplovat bluetooth handsfree sadu. Pomocí „modrého zubu“ k nim bezdrátově připojíte svůj mobilní telefon a pro případné hovory budou využívány zabudované reproduktory a mikrofon přímo v navigaci, telefon tak při řízení nebudete muset vzít vůbec do ruky. Toto řešení má navíc jednu další nespornou výhodu. Ve chvíli, kdy budete obměňovat vůz (například si půjčíte na dovolenou větší), jednoduše si navigaci i se zabudovanou handsfree sadou vezmete s sebou.
Mezi další pokročilé funkce patří například také hlasové ovládání. Místo zdlouhavého mačkání tlačítek pak stačí navigaci jednoduše říct, kam chcete jet. Dražší přístroje mají navíc zpravidla lepší mapové pokrytí, výjimkou není úplně celá Evropa. Rozdíl je přitom často poznat, i pokud vrcholný model nabízí stejný počet států jako levnější přístroje. Zahraniční mapy jsou totiž podrobnější a neobsahují pouze hlavní dopravní tepny, což se může hodit nejen při plánování objížděk.
Pro motorkáře, cyklisty a turisty
Kromě automobilových navigací existuje také celá řada specializovaných případů. Ty cílí na motorkáře, turisty nebo například cyklisty. Všechny ale pojí jedna společná vlastnost – konstrukce takovýchto přístrojů je zpravidla více odolná. Vydrží tedy i menší pády a méně šetrné zacházení. Některé modely jsou dokonce vodotěsné, což je na motocyklech ale občas i při pěších túrách k nezaplacení. Déšť už tak pro vás nikdy nebude strašákem.
Každá navigace se s ohledem na své zaměření samozřejmě liší. Například navigace pro cyklisty v některých případech ani neobsahují barevný dotykový displej. Díky tomu je obrazovka dobře čitelná i na ostrém slunci. Úkolem takového GPS cyklocomputeru ani není tak ukazovat trasu, jako ji zaznamenávat. Kromě ujeté vzdálenosti a přesné trati takové zařízení dokáže také měřit rychlost a vyhodnocovat vaše sportovní úspěchy. Některé přístroje dokonce dovedou monitorovat zdravotní stav cyklisty (pomocí dodávaných senzorů), hlídají tak tep i spálené kalorie, podobně jako je tomu u nejrůznějších fitness náramků.
I na kolo ale existují navigace, které mají barevné displeje a dokážou skutečně ukazovat naplánovanou trasu. Od motocyklových se pak liší především v mapovém pokrytí. Zatímco motocyklové přístroje se stejně jako automobilové snaží nabídnout co nejširší pokrytí včetně zahraničních destinací, ty pro cyklisty se zaměřují především na tuzemské lokality. Díky tomu dokážou mapovat i neznámé polní trasy a zapadlé horské cesty, které jsou pro většinu automobilových navigací zcela utajeny.
Motocyklové navigace ale mají také svá specifika a lákadla. Kromě zvýšené odolnosti některé sady nabídnou i praktické sluchátko. K čemu je dobré? V helmě díky němu uslyšíte hlasové povely navigace, což jinak standardně není možné. Navíc tyto modely zpravidla fungují také jako bluetooth handsfree sada, podobně jako v automobilu.
Turistické navigace jsou také velmi odolné a stejně jako ty pro cyklisty kladou velký důraz na dobré pokrytí Česka. Jak již jejich název napovídá, obsahují tedy speciální turistické (topo) mapy naší země, kromě toho také kompas, výškoměr a další vychytávky. I proto se hodí například pro geocaching. Některé modely jsou dokonce vybaveny externí anténou, aby byl zajištěn dokonalý příjem signálu ve velmi zalesněných oblastech nebo dokonce i v podzemí. Aby bylo použití turistických navigací co nejpohodlnější, jsou na rozdíl od automobilových zpravidla vyvedeny na výšku. Díky tomu se dají snadno nosit v jedné ruce.
Navigovat dovedou i mobily a tablety
Plánovat trasu v dnešní době dokážou vcelku obstojně také chytré telefony a počítačové tablety. Některé dokonce již obsahují předinstalované navigační systémy. Většina však nemá uložené mapové podklady, vše tedy funguje on-line. To znamená, že navigace plýtvá datovým limitem mobilního internetu pokaždé, když ji využijete. V zahraničí to může být problém ještě větší.
Zakoupit si samozřejmě můžete také speciální software s off-line mapovými podklady. Jeho pořízení však rozhodně není levné, v závislosti na požadovaných mapových podkladech může výsledná cena činit klidně i několik tisíc korun (do toho samozřejmě není započítána cena samotného telefonu). Navíc je potřeba si připočítat i cenu za držák do auta, který klasické navigace obsahují už v základu. V některých případech jsou podobné aplikace k dispozici dokonce i zadarmo.
Používání navigací v mobilech má ale i tak své limity. Především při delších cestách se citelně zatěžuje akumulátor telefonu, i s použitím automobilové nabíječky se tak snižuje jeho životnost. Navíc v případě, že bude někdo telefonovat, navigace se zpravidla přepne na pozadí. Pokud se to stane ve chvíli, kdy se rozhodujete na několikaproudé silnici, ve kterém pruhu jet a kdy už bude sjezd, příjemné to rozhodně není.
Navíc konstruktéři chytrých telefonů jsou často limitováni jejich proporcemi, do útlých těl musejí vtěsnat nespočet součástek. Není pak výjimkou, že schopnost příjmu GPS signálu je citelně omezena. Klasické navigace tak zpravidla dokážou ve stejných podmínkách přijímat signál daleko lépe.