Co se v recenzích SSD disků nedozvíte

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

1. Module manufacturer vs Silicon manufacturer

Termín známý především v oblasti operačních pamětí, který s časem pochopitelně přešel i do oblasti SSD. Module manufacturer je výrobce, který nakupuje „bulk" neboli holé komponenty od výrobců, kteří NAND čipy vyrábí a z nich poté skládá finální produkt, tedy SSD disk. (z výrobců např. Kingston, OCZ, Corsair atd.). Naproti tomu Silicon manufacturer přímo vyrábí NAND čipy i zbytek komponentů. Zde je pouze hrstka skutečných výrobců čipů: Micron (nabízející své SSD pod značkou Crucial), Samsung, společný podnik Toshiba/Sandisk a Intel.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Rozdíl je patrný na první pohled, Silicon manufacturer je zárukou, že komponenty jsou otestované v jedné továrně, jedním výrobcem, vše je sladěné k perfektní funkčnosti a máte jistotu, že má 100% kvalitní čipy, které do svých SSD disků dává. Není tedy divu, že se některé značky ve specifikacích čipy nechlubí a objevuje se pouze strohé „MLC NAND" bez udání výrobce. Často se tak výrobce čipů dozvíte až z podrobné recenze, kdy recenzent dostane o výrobce svolení SSD disk otevřít.

Dalo by se namítnout, že přeci značky zvučných jmen, které čipy překupují, nebudou určitě kupovat „druhořadé" zboží. Ano dalo a jistě překupují čipy velmi kvalitní, na druhou stranu, salát z rajčat vypěstovaných na vlastní zahradě vlastníma rukama, bude vždy chutnější a zdravější, než salát z rajčat nakoupených v supermarketu. I v supermarketu jde kupovat dobré kousky, jenže bez záruky 100% kvality, kterou jste si ohlídali na vlastní zahradě.

2. Jak to nemá rychlosti 500/500 MB/s, tak je to SSD pomalé a k ničemu...

Oproti ostatním komponentům jsou SSD na trhu poměrně krátkou dobu, nicméně marketingovým oddělením výrobců se podařil husarský kousek a přesvědčili mnoho uživatelů, že sekvenční čtení/zápis = skutečná rychlost SSD a jediný ukazatel, podle kterého vybírat. Uživatelé a bohužel i někteří recenzenti tak vidí pouze jediné číslo a jak se říká „čím víc pruhů, tím víc Adidas". Je potřeba si uvědomit, že SSD není grafická karta ani procesor, tedy komponenty, kterými data jen proletí a zase nenávratně zmizí. Na disky se ukládají data, mnohdy velmi důležitá a vybírat SSD pouze na základě sekvenční rychlosti je holý nesmysl.

Zahrajeme si se slovíčky a v první řadě přesuneme sekvenční čtení/zápis do druhé řady, kam patří.

Sekvenční čtení/zápis, které se měří v MB/s vidíme při nepřetržitém přenosu velkých souborů. Zaznamená se pouze výchozí bod a zbytek dat se čte nebo zapisuje v plynulém proudu. Takové situace nastávají například při čtení nebo zápisu HD videa z/do Blu-ray zařízení. Nicméně moderní Blu-ray jednotky pracující s 15x rychlostí, mají datový tok „pouze" cca 70 MB/s. Všechno je rychlé, plynulé a bez problému a přesto u SSD všichni prahnou po rychlostech ještě 7x větších a to primárně u nejnižších kapacit. (pro srovnání nejrychlejší mechanické disky mají rychlosti okolo 150 MB/s)

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Mnohem důležitější neřkuli stěžejní je náhodné čtení/zápis.

Náhodné čtení/zápis se měří v IOPS jednotkách (Input-output Operations Per Second – vstupně-výstupní operace za vteřinu). To je hodnota pro čtení a zápis malých, náhodně umístěných souborů (v testech se takové soubory označují jako 4 KB). Tyto hodnoty mnohem přesněji odrážejí reálnou rychlost, kterou poznáte při práci v systému, při spouštění aplikací, načítání dat apod. Tedy ve skutečném prostředí, ve kterém se uživatel u počítače pohybuje.

Zde se ukazuje markantní rozdíl mezi disky mechanickými a SSD. Zjednodušeně řečeno, zatímco mechanický disk musí u náhodně rozmístěných souborů přesunout rameno s hlavičkou na správné místo na plotně, což mu zabere přibližně 13 ms (125 IOPS) pro čtení a cca 7,5 ms (150 IOPS) pro zápis, u SSD je tato operace téměř okamžitá. Žádné hlavičky, plotny ani ramena, pouze buňky a elektrony.

Nejrychlejší SSD dosahují rychlostí 80 000 IOPS pro čtení a 60 000 IOPS pro zápis. Srovnejte rychlosti náhodného čtení a zápisu SSD s mechanickým diskem a zjistíte, proč nový uživatelé tak žasnou nad zrychlením celého systému.

Tedy zatímco těžko poznáte rozdíl mezi SSD diskem který má sekvenční rychlosti 300 MB/s a jiným který má 500MB/s, tak jednoznačně poznáte rozdíl u SSD disku, který dosahuje náhodných hodnot čtení/zápis 40 000 IOPS oproti disku s 5 000 IOPS.

3. Proč mají malé kapacity menší rychlosti než velké, to není fér.

Fér to možná není, nicméně to vychází z logiky věci. SSD s kapacitou 64 - 128 GB uživatel primárně používá jako ryze systémový disk, kde kromě operačního systému a části volného místa pro hladký chod disku nebude nic jiného. Disky větší 240 - 480 GB už se používají jako systémové a k ukládání dat a aplikací. Nejvyšší a často nejrychlejší kapacity 512 - 960 GB slouží jako plná náhrada mechanických disků, k archivaci a práci s objemnými daty apod.

Naříkání nad „pomalostí" SSD disků s nejběžnější kapacitou 128 GB tedy není na místě, disk bude sloužit jako systémový, kde sekvenční rychlosti postrádají smysl a náhodné rychlosti dosahují závratných hodnot.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

4. SATA III je garantem rychlosti, SATA II přibijte na kříž.

Omyl číslo čtyři patří už spíše do šuplíku, protože SATA III dominuje trhu, nicméně uvedeme si tu některé důležité okolnosti.

Už jsme si řekli, že důležité jsou rychlosti náhodného čtení/zápisu (IOPS), ty ovšem jen částečně ovlivňuje SATA rozhraní. SATA III disk s vysokou rychlostí náhodného čtení/zápisu si užijete i na SATA II nebo SATA I řadiči. Přijdete sice o vysoké hodnoty sekvenční rychlosti (SATA II 300 MB/s a SATA I 150 MB/s) ale koho to trápí ?

Rychlosti náhodného čtení/zápisu (IOPS) totiž ovlivňují primárně tři jiné veličiny: použitý řadič, firmware a kvalita NAND pamětí.

O NAND pamětech a dobrých výrobcích jsme si řekli už výše, tady se snadno vyhnete risku a bez problému vyberete z osvědčených výrobců. Chcete-li SSD disk své oblíbené značky, která čipy nevyrábí, chtějte po ní také vědět, jaké čipy ve svých SSD používá. Tady se loterie nemusí vyplatit.

Odladěný firmware a kvalita podpory výrobce je zde stěžejní. Vybírejte takové, kteří pokud se vyskytne chyba, rychle reagují a vydají v krátké době opravný firmware (např. Samsung, Intel) a ještě lépe takové, kteří chybám průběžným testováním ve vlastním testlabu předchází (např. Crucial). Vyhnete se tak nepříjemnostem typu BSOD, neočekávaným pádům systému apod. Případnou podporu lze také dostat v diskuzních fórech výrobců, velmi dobře provedeným fórem disponuje např. OCZ.

Situace na poli řadičů je dnes už hodně jiná než před pár lety, kdy na výběr moc nebylo. Většina výrobců si už řadiče buď dělá své (Samsung - MDX, OCZ – Indilinx), upravuje podle potřeby (Crucial, Toshiba – Marvell) nebo používá zažitý SandForce.

Tady je každá rada drahá. SandForce historicky najdete u velké řady výrobců, těch s dobrým jménem i těch bezejmených. Je levný a podává velmi vysoký hrubý výkon. Ovšem v případě komprimovaných souborů, pro které není optimalizován, rychle na výkonu ztrácí. Historicky s ním mnoho značek mělo velkou řadu problémů a mnohdy tak ztratili své příznivce. Není nic horšího než přijít o data vinou někoho jiného, kdo něco zanedbal. Marvell je sázka na jistotu, papírový výkon není tak vysoký jako u konkurence, reálný výkon ovšem ano a spolehlivost zde hraje prim. OCZ si díky vlastnímu řadiči Indilinx napravilo reputaci a současná generace disků, už se jeví jako bezproblémová. MDX řadič z dílny Samsungu je nový, nicméně dle všech ukazatelů velmi spolehlivý a zaručí bleskový výkon.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

5. Kamarád říkal že je to dobrý, tak to bude pravda.

Závěrečnou část berte jako odlehčení a perličku nakonec, ke skutečným datům se běžný uživatel většinou nedostane.

Dobrá rada přítele nebo vlastní dobrá zkušenost je jistě k nezaplacení, nicméně to že má někdo doma jeden disk který funguje nebo mu jich rukama prošlo třeba 5 při stavbě počítačů kamarádům, nezaručuje kvalitu značky.

Ani maloobchody nemohou objektivně zhodnotit výslednou kvalitu, každý prodává část na trhu a to, že v obchodě A jedna značka nemá téměř žádné reklamace ještě neznamená, že v obchodě B tohoto výrobce rituálně neupalují, protože se tam reklamační oddělení nezastaví. Až distributor (ideálně výhradní pro danou zemi) může z celkového čísla a jednání značky při reklamacích zhodnotit, jaký produkt za to stojí a nebo nestojí. (iluze o tom, že každý bude prodávat jen dobré zboží a „šunt", na kterém dobře vydělává ale trápí zákazníky vyřadí, si nedělám.) A tak zatímco jedna značka řeší reklamaci výměnou za nový kus nebo dobropisem bez ohledu na závadu, protože si bez výjimky stojí za kvalitou svých produktů, jiný výrobce celý reklamační proces zdržuje, vymýšlí jak se z toho vyvléknout a ušetřit na koncovém zákazníkovi, kterého by řešení reklamací mělo zajímat vždy až na prvním místě.

Nezbývá než se rozloučit malou radou. SSD disky slouží pro ukládání a rychlou práci s Vašimi daty, ne pro překonávání kosmických rychlostí a pitvání se v tom, jestli byl soubor přečten za 1 nebo 2 vteřiny. Při výběru tedy sledujte v první řadě spolehlivost značky a marketingové povídačky výrobců o sekvenčních rychlostech přečtěte dětem před spaním jako veselou pohádku bez konce.

Článek vznikl ve spolupráci s distributorem výpočetní techniky firmou Agem.cz a PC Snadno.cz.

Sdílet

Hlavička