Recenze produktu Kvalitní pokračování...

svity01

doporučuje produkt 100 % 5. 12. 2009

Ubisoft nám ukázal, jak mají vypadat pokračování, v nichž nejde jen o kosmetické změny, ale zásadně se mění celá náplň hry, ovšem bez deformace prvotní myšlenky. Ačkoliv s Altairem byla zábava, vlastě jenom jezdil mezi městy a zabíjel lidi, většinou dle stejného mustru.

Ezio jde na to od lesa a spíše než za simulátor asasína bychom jej mohli označit za „simulátor italského šlechtice s obsesí k vendetě“. Současný příběh Desmonda Milese sice pokračuje a je v jádru tím hlavním, nicméně velmi rychle na něj zapomenete a necháte se pohltit trudným osudem Ezia Auditore de Firenze, floutka a mstitele z donucení. Ezio na rozdíl od Altaira není rozeným zabijákem, vše se teprve učí, lezení po střechách se naučil spíše kvůli návštěvám dívčích ložnic než čemukoliv jinému a když dojde na politickou (a později i fyzickou) likvidaci jeho rodiny, trvá mu dlouho, než se dostane do pravé zabijácké nálady a formy.

Příběh je první z věcí, kterou tvůrci od jedničky vypilovali. Schematičnost nahradilo atmosférické vyprávění, v němž účinkuje slušná porce postav, politické intriky, emoce a občas vykoukne i morální nejednoznačnost. Během delší předehry skvěle vklouznete do role a díky tomu náslené tragické události prožíváte mnohem autentičtěji. Postavy střídají angličtinu s italštinou v animacích, mají typická italská gesta a samotné ulice krásné Florencie působí mnohem živěji než Jeruzalém či Damašek v prvním díle. Obyvatelé už nejsou generickými skupinkami, davy proudí městem, v zúžených prostorách se vytvářejí zácpy a vše působí přirozeněji. S kosmetickými úpravami, které ale dělají pro vcítění se do hry obrovský kus práce, přicházejí i hlubší úpravy herních prvků. Nový systém splynutí s davem je reálnější a nabízí víc prostoru pro taktizování. Ve svých zabijáckých radovánkách už může využívat široké spektrum zbraní, takže zvolíte vždy tu, jež sedí vašemu stylu. Podobně se můžete odět v různé druhy zbroje, vše samozřejmě za nově se objevivší peníze. Ty získáte za splnění misí, okradení mrtvoly i živého spoluobčana a v neposlední řadě vám vydělává rodinná vila.

Je to tak, šlechtic je tvor náročný a když si chce dát pauzu ve své cestě za pomstou, zajede na rodinné sídlo a spravuje jej. Jak budovu, jež nabývá na hodnotě kupříkladu koupí uměleckých děl, tak samotného městečka, které s rozrůstající (vámi financovanou) se infrastrukturou plodí více peněz do Auditorovic pokladničky. A odtud plynou další umělecká díla, zbraně anebo třeba kurzy u mistra šermíře, který vás naučí nové bojové triky. Největším přínosem druhého dílu je však rozmanitost misí. Díky dějovému schématu vás hra prování množstvím různých situací, které už nejsou prostým: najdi a zabij. Navíc nefunkční hledání vlajek nahradilo široké spektrum vedlejších questů, které mají svůj smysl a odměnu a rozšiřují záběr hry do velikosti Sixtinské kaple. Hra přitom ale stále neztrácí svůj drajv, důraz na pohyb hrdiny po městě a specifická pravidla boje…