Na hry se často poukazuje jako na agregátory násilných povah a pro celou řadu lidí je hraní zbytečnou ztrátou času. Až 73 % českých hráčů nicméně vnímá přínos počítačových her pozitivně. Dle 76 % z nich rozvíjí hraní her strategické myšlení.
V rámci průzkumu G2A označilo 2500 českých respondentů za výhody gamingu také zdokonalování se v cizím jazyce nebo zlepšení postřehových schopností a paměti. Pomocí videoher mohou navíc hráči pracovat i na svých komunikačních dovednostech nebo týmové spolupráci. Schopnost propojovat jednotlivce i komunity prokázala řada online titulů i během pandemie.
Snadnější hledání práce?
Respondenti jsou také přesvědčeni, že hráči najdou snazší uplatnění například v IT segmentu či softwarových oborech. Podle dat G2A ví o výhodách hraní her u dětí až tři čtvrtiny rodičů. Pozitivní vlivy videoher potvrzuje také řada odborných studií.
Rozvoj strategického myšlení, lepší jazyková vybavenost nebo větší potenciál pro týmovou spolupráci. Dovednosti, bez kterých se neobejde žádný průměrný životopis, dnes především generace ve věku 15-25 let získává hraním videoher. Jak ukázal průzkum G2A, dopad počítačových či konzolových her hodnotí pozitivně až 73 % českých hráčů – polovina z nich pak dokonce velmi pozitivně.
„Lidé, kteří mají s videohrami alespoň příležitostnou zkušenost, je již nevnímají jen jako nástroj k zábavě. Hráči totiž dnes mohou pracovat na svých logických dovednostech i jazykové výbavě napříč bezpočtem titulů. Hraní her se aktivně věnuje i většina z našeho více než 200členného technologického oddělení. Zkušenosti získané touto cestou jsou pro ně nesmírně užitečné,“ říká Przemysław Tarczyński, vedoucí technologického oddělení G2A.
Lepší jazyk i nové kontakty
Škálu dovedností, kterou mohou hráči díky videohrám získat, dokládají i závěry průzkumu. Respondenti měli možnost označit jeden či více pozitivních vlivů her – volili především rozvoj strategického myšlení (76 %), zdokonalování se v cizím jazyce (75 %), ale také lepší postřeh
(69 %) a paměť nebo koncentraci (57 %). Naopak negativní aspekty hraní her uvedla jen zhruba desetina všech respondentů, nejčastějším problémem byl nedostatek pohybu a bolesti zad.
S pomocí počítačových her mají hráči možnost vylepšit i své jemné dovednosti. „Představa hráče, který se s pomocí počítače izoluje od okolního světa, už dávno neplatí. Pro polovinu z respondentů je důležitým přínosem videoher i rozvoj komunikačních dovedností nebo týmové práce. Především díky rostoucí popularitě online titulů se tak z hraní stává i příležitost k síťování nebo seznamování se s novými komunitami,“ dodává Piotr Radzięda, Community Team Leader G2A, a připomíná, že během pandemie, kdy se počet hráčů videoher nad 35 let v Česku zdvojnásobil, představovaly online hry také způsob, jak zůstat v kontaktu a trávit čas s blízkými nebo s kolegy. Podle statistik G2A hraje hry online s přáteli alespoň 45 % hráčů.
Přínos podložený výzkumem
Pozitivním přínosem videoher si nejsou jisti jen sami hráči. O vzdělávacím potenciálu her u dětí je podle průzkumů přesvědčeno až 75 % rodičů. Vyplývá to z dat výukové platformy G2A Academy, kterou vedou odborníci na studium počítačových her, doktoři Adam Flamma a Szymon Makuch. K rozvoji prostorového vnímání, plánování, postřehu i schopnosti rychle se přizpůsobit náhlým změnám situace ale mohou přispět různé herní žánry bez ohledu na věk hráče.
Souhlasí i další odborníci. Výzkum vědců z American Psychological Association například potvrdil pozitivní přínos videoher v kognitivní, motivační, emoční i sociální rovině. Podle závěrů společné práce finských a amerických vědců mají navíc hry unikátní schopnost zaujmout a vytvářet výzvy, které se svou náročností umí přizpůsobit pokročilosti hráčů. Ti se tak snáze učí vytvářet komplexní strategie nebo se lépe soustředit.