Kingdom Rush: Trhlina včase je desková hra na motivy populární videohry Kingdom Rush. Hra spadá do žánru tower defense, tedy obrany věže, kdy se po cestách valí nepřátelé a úkolem hráčů je je zadržet.
Původně byl vytvořen titul s názvem Kingdom Rush, jako nevinná herní aktivita, s tématem tower-defense. Tedy s cílem chránit určité oblasti, před čím dál nepříjemnějšími nájezdníky, s využitím hrdinů a věží, jenž postupně vylepšujete. Jaký raketový úspěch se dostaví, nečekal nejspíš nikdo, ale stalo se a vedlo to některé hlavičky i k možnosti, vytvořit deskovou variantu. Jak se s tím popasovali, je otázkou, která nemá jasnou odpověď. Dá se říci, že je to úplně jiné a zároveň dost stejné, jako ta verze v našich telefonech.
Už z toho můžete vytušit, že pocity jsou rozporuplné. Česká verze totiž není ani kompletním dílem, které bylo zafinancováno skrze Kickstarter platformu, kde různí tvůrci nebo celá studia sbírají finance na své projekty, přímo od fanoušků a podporovatelů jejich nápadů. Za to většinou obdrží celé dílo, a dokonce něco navíc, byť je to vše hlavně v anglickém podání. Lokalizace v kampani na Kingdom Rush nebyla a trochu trvalo, než se někdo ujal překladu pro naši malou zemičku, ale kluci/holky z Rexher si otevřeli nějaký energeťák a povedlo se.
Málo obsahu VS big box
Chyb najdete minimum, ale taky toho obsahu. Zatím existuje v mateřštině jenom základ, ačkoli byste pohledem na bednu mohli tvrdit, že to jistojistě bude nacpané k prasknutí. Předem upozorňuji, abyste nebyli zklamaní, jakmile box rozbalíte. Také tu platí, že není dobré hodnotit všechno podle obalu. Po otevření odhalíte, že polovina krabice je plná vzduchu, druhá zase karet, desek, žetonů a plastu v insertu, který nás nenadchl tak, jak by bylo fajné. Krabka je však vkusně ilustrovaná a podpírá téma.
Vrátím se k přeložené anglické verzi a nutno připsat plusový bod, za dobře odvedenou práci. Je vidět, že se někdo snaží přinést produkt k nám, aniž by se vyznačoval nadílkou chyb v textech. To nemluvím pouze o pravidlech, ale také o sešitu scénářů, který zabral asi nejvíc času. Hra je to totiž příběhová. Celkem si projdete děj v průběhu 10 kapitol. Je jasné, že první je lehká a poslední už vyžaduje mnohem víc než jen štěstí. Pochopitelně si lze nastavit laťku obtížnosti, jak uznáte za vhodné, díky 4 stupňům. Kdo hrál naprogramovaného staršího bratříčka ví, že existuje průchod na jednu, ale taky na 3 hvězdičky, které značí, jak dobře jste úkol zmákli, aniž byste si to moc ulehčili. To jsou tři.
Pro masochisty pak existuje ještě čtvrtá, nejtěžší, kterou nelze zvládnout s prstem v nose. Zapotíte se, a to platí nejen pro jedináčky, ale i celé skupiny u stolu. Je čistě kooperační a až pro čtyři obránce říše, na kterou se řítí zlo. Naštěstí neznamená slovo řítí, že jste v ř*ti. Máte čas se domluvit a promyslet co, kde a jak postavíte. Případně, kam se pohnete, do čeho udeříte a co budete vylepšovat. Tohle je tahovka a ne rychlovka s prsty na myši či displeji.
Mysli, stav, pozicuj sám, ale když jsi sám
Volby jsou všudypřítomné, ale to nemusí platit o vaší herní skupině. Myšleno tak, že můžete trpět na diktátora, který ideu voleb účastníků nepřímo ignoruje a jasně diriguje, co se bude dít. Nehrajete totiž postupně, ale zkrátka všichni najednou, než jsou na řadě poskoci, které háže hra proti vám. To může vést k tomu, že si místo hráče u stolu, najednou připadáte jako čistý pozorovatel a kývete znuděně na souhlas, protože jiná osoba si myslí, že má ty nejlepší nápady. V našem případě jsme měli parádní grupu, takže nás toto minulo, ale dokážeme si představit takovéto nehezké situace. Na druhou stranu, je Kingom Rush krásnou solo hrou, kdy vy jste myslitel, rozhodčí i vykonavatel v jedné osobě. Buď si to sami bravurně provedete nebo to epicky po…
V zásadě jde o to, vymazat blížící se hordy ke království tím, že budete podél cest stavět věže, které provedou aktivace, společně s vašimi hrdiny, kteří taktéž použijí své síly. Něco máte na začátku a něco odemknete během dalších pokračování. Nesmíte ani ignorovat fakt, že stavíte budovy jen na předem určených místech a upgrade věží má přesný postup. Před první hrou si každý vybere jednoho ze čtyř hrdinů, vezme si příslušné žetony útoků, pro překrývání desek s nepřáteli a startovní věže. Během průchodu si je tuníte a kupujete nové, protože můžete o některé přijít.
Když se berete vážně, ale vypadáte jak z animáku
Žetony úderů na blízko či na dálku, ať už fyzického charakteru nebo s přispěním kouzel, máte na začátku s hrdiny, ale také má každý typ věží své vlastní, různých tvarů i velikostí. Tady je to zajímavé. Čistíte mapu od zlovolných potvůrek tím, že je překrýváte tak, aby na daném sektoru byl zakrytý, ideálně, každý z nich. Samozřejmě není to nikterak primitivní, když některá stvoření mohou mít imunitu vůči určitým útokům, být rychlejší, léčit sebe či ostatní nebo být krapet větší pro prostý výmaz. Postupně se objeví ještě zajímavější a těžší bytosti, které budou táhnout na zemi, jenž střežíte. Výzva tu je a nevyhlížejte snadný průběh pro obránce. O to složitější to je za předpokladu, že musíte položit dílek přesně v předepsaném tvaru na jediný možný kousek bojiště.
My to brali jako dobrou vlastnost, protože hry bez vyzývání vašich limitů, nemají dlouhou životnost, ani tolik nebaví. Co není dobré, je příběh. Scénáře jsou různorodé a s jinými, dodatečnými pravidly, ale jsou plytké, a to je něco, co kazí dojem z tažení kampaní. Od deskového provedení bych čekal právě onen důraz na vyprávění, které se zároveň nemusí brát tolik vážně a občas hodí nějakou humornou vábničku, ale ejhle … ono to je striktně sepsané a bez něčeho, co vtáhne všechny do událostí, jenž procházíte.
Alespoň zalepí tuto bolístku fakt, že graficky to odpovídá originálu dokonale. Vše, co můžete znát z tohoto univerza, najdete vyobrazeno na kartonových žetonech i dílech mapy. Desky hrdinů jsou skládací, jejich ztvárnění nezklame a nezaberou moc prostoru. Ostatně v krabici je ho beztak dost a je možné, že ještě přijde nějaké rozšíření, které nebude mít problém, se vtěsnat do té stávající škatule. Pro potěchu oka a zaznamenávání byla přiložena i mapka, zobrazující postup kampaní i dalšími, v češtině neexistujícími expanzemi a nálepkami, označující vaše úspěchy formou hvězdiček. Malý a vkusný detail.
Čupr sólo, ale tady vládne Portálová bouře bez jedináčků
Herní komponenty z plastového materiálu mají tvar figurek, ale také podstavců pro karty hord, jenž posouváte během fází, při jejich pohybu. Jsou více než použitelné, ale zajímat vás budou primárně figurky. Část z nich zastupuje stranu škarohlídů a nebezpečných jedinců, druhá skupina patří k partě válečníků, které budete ovládat. Jsou zpracovaní z dobrého materiálu, hezké a vhodné pro namalování. Vybarvené figurky totiž dokáží líbivý vzhled umocnit.
Srazit příjemné pocity může následně, snad jen nevyvážená obtížnost a menší variabilita. Uvedu na pravou míru. Obtížnost je vysoká, ale v každém počtu hráčů jiná. V jednom se může zdát, že je to lehčí, protože máte volnou ruku v tom, co uděláte, ale často si uvědomíte, že další hrdina by se hodil. Máte sice možnost, každého nevyužitého bohatýra jednou za hru povolat, ale tím to hasne. Přesto byla hra ve třech a více hráčích snadnější než v jednom či ve dvou, ale také zdlouhavější, protože nad vším rokujete déle jak indiánští stařešinové v předvečer bitvy. Ve dvou byla nejideálnější, z hlediska kratšího uvažování nad kroky. Ovšem náročnost tažení nebyla zanedbatelná, zvlášť, když budete stejně jako my, bacit na tři hvězdičky, od rozbalení až do konce kampaně.
Pokud jde o variabilitu a s tím spojenou znovuhratelnost, známe plno titulů, které na tom jsou lépe. Po prvním průběhu, lze zvýšit výzvu, vzít jiného avatara a namíchat karty nepatrně odlišněji, ale toť vše. Sestavení map je stejné dle počtu hráčů, jak půjdou hordy za sebou je dané a příběh je provařený. Můžete sice karty prohodit, takže se očekávaná skupinka hrdlořezů objeví až po současné nebo je dát do jiného balíčku, na předurčenou pozici, ale nic víc. Ano, vyberete si nyní jiná kouzla na pomoc a uděláte něco jinak, ale opravdu trošku překvapit, může jen mód Portálové bouře, který dělá hru jako jediný, skutečně náhodnější v tom, co přijde. Vhodný mód, ale nikoliv pro jediného hráče. Pro sólisty je hratelný pouze, když táhnete jakoby za dva.
Bouři, přípravu a úklid si navýsost užijete
Shrneme si to. Kingdom Rush: Trhlina v čase, byla ovlivněna tetrisem, protože skládání dílků to jemně připomíná. Je těžká, takže dá zabrat lidským mozkům, ale lehká na vysvětlení. Rychlejší je v menším počtu hráčů, ale příprava scénářů je naopak pomalý proces. Variabilita není na bodu mrazu, ale neoslní pravého deskovkáře. Příběh = extra nuda a Portálová bouře je něco, co doporučujeme hned po dohrání 10. scénáře.
Na další rozehrání kampaně pak zapomenete dřív, než řeknete trhlina. Toto slovo vystihuje hru dokonale. Funguje, baví, je bravurně přeložená, ale obsahuje rýhy v podobě příběhu, znovuhratelnosti a různorodé náročnosti s ohledem na počet účastníků. Prostě jde o výtvor, která má nějaké trhliny, ale hraje se originálně a bez dlouhého vysvětlování. Budoucí vidina rozšíření a speciální mód, doufejme, dokáží pukliny mírně zacelit.
70%
Maximální počet hráčů: 1 - 4
Ideální věk hráčů: 10+
Přibližná doba jedné hry: 45 minut – 90 minut
Hodnocení: 70 %