První Mafia je minimálně v malé zemičce uprostřed Evropy totální kult. Nejen proto, že jako jedna z prvních her uspěla ve světě a dostala Česko na herní mapu, ale samozřejmě i kvůli českému dabingu, a především díky svým kvalitám.
Na ty se pokoušela navazovat s větším či menším (ale obvykle menším) úspěchem pokračování, která i když nebyla špatná, obvykle donutila člověka hlavně k tomu, aby s láskou vzpomínal na jedničku. Čas vzpomínání teď ale končí, protože první Mafia se vrací v přepracované edici, díky níž si může příběh Tommyho Angela prožít nová generace hráčů. A ta stará si připomene, proč u něj před osmnácti lety proseděla nejednu noc.
Trailer ke hře Mafia: Definitive Edition
Mafia: Definitive Edition v kostce
- Přepracovaní verze osmnáct let staré herní klasiky
- Skvěle vymyšlené a nadesignované mise
- Postavy, které si zamilujete a budete se o ně bát
- Drsná akce, strhující příběh a skvělý dabing
Zpátky v Lost Haven
Rovnou se přiznám, že patřím k těm veteránům, kteří kvůli první Mafii redukovali spánek a sociální kontakty na naprosté minimum a museli doma nechápavým rodičům vysvětlovat, že další mise je fakt podstatně důležitější než blížící se test matiky. A při návratu do ulic města Lost Haven se mi bez přehánění rozzářil na obličeji úsměv. Staré známé ulice, chudinské čtvrti, ostrov plný mrakodrapů nádherná auta, která jen čekají na to, až je Tommy šlohne, a stará známá hudba člověka okamžitě vrátí do doby před osmnácti lety.
Lost Haven vypadá nádherně. Životem tepající město plné různorodých čtvrtí, výrazně upravený venkov (kam se bohužel stejně jako v původní hře nepodíváme tak často, jak by se mně osobně líbilo) a slavné lokace jako Čínská čtvrť, letiště či závodiště. A to všechno vypadá naprosto nádherně. Občas jsem se jednoduše vykašlal na plnění mise a jen tak si jezdil po městě a kochal se. Především při plnění Výletu do přírody, kdy v Lost Haven zuří bouře a přes husté kapky jsou vidět jen světla lamp a vzdálených mrakodrapů, to byla jednoduše paráda.
Nová Mafia vypadá skvěle jak graficky, tak i designově, takže rozhodně potěší možnost volné jízdy, kdy můžete celou metropoli a přilehlé okolí prozkoumat, aniž by vám po krku šli policajti nebo konkurenti z Morellova gangu. A věřte mi, že to budete chtít udělat, protože Lost Haven je opravdu město s výrazným ksichtem a za každou zatáčkou člověka čeká něco, čím se může kochat.
Citlivé úpravy
Takže jo, vypadá to skvěle. Jak se ovšem nová Mafia hraje? Nebojte, taky se to povedlo, ale je potřeba si uvědomit, že před téměř dvaceti lety se k městským akcím přistupovalo malinko jinak a pokud za sebou máte hlavně poslední Grand Theft Auto nebo třeba třetí Mafii, může vás čekat docela šok. Jestliže vyrazíte do přestřelky, budete kolem sebe máchat luparou a těšit se, jak se vám budou k nohám kupit mrtvoly, čeká vás dost rychlé a nepříjemné vystřízlivění.
Mafia je docela tuhá. I na nejnižší obtížnost se vyplatí taktizovat, schovávat se a čekat, až protivník udělá chybu. Každý zásah, který Tommy schytá, se totiž počítá a energii si může obnovit jen v lékárnách. Ty rozhodně nejsou na každém kroku a naběhnout do místnosti s dvěma nepřáteli s brokovnicemi vede víceméně vžycky k loadovací obrazovce. Střílet kolem sebe bezhlavě se taky nevyplácí, protože nábojů je sice dost, i když zase ne tolik, abyste si mohli hrát na Ramba. O tom však první Mafia nikdy nebyla.
Už v původní verzi byl design misí jednou z nejzajímavějších věcí na celé hře a naštěstí to platí i tentokrát. Na druhou stranu je fajn, že se tvůrci nebáli upravit pár věcí, jaké by dnes možná nefungovaly tak, jak by měly. V Definitive Edition to celé šlape ještě o kousek lépe. Obvykle jde jen o drobné a kosmetické úpravy, v názvech ulic, jejich rozložení a podobně, avšak pár momentů, kdy budou znalci marně přemýšlet, co že se to vlastně děje a proč to či ono neznají, se tu najde.
Naštěstí jsou obvykle tyhle změny k dobru věci a například vše, co se točí okolo Sáry, se tentokrát opravdu povedlo lépe. Tommyho láska už není naivní puťka, ale ženská od rány, která do světa drsných mafiánů přeci jen sedí mnohem lépe. A způsob, jakým si Tommy vybojuje její přízeň, tu působí výrazně realističtěji a uvěřitelněji. Mimochodem právě mise spojené se Sárou jsou nejvýrazněji předělané, i když asi jen těm největším tradicionalistům může vadit, že se v nich záporáci mlátí a střílí trošku jiným a podle mého názoru o dost zábavnějším způsobem než před lety.
Rodina na prvním místě
To nejpodstatnější ale je, že Mafia: Definitive Edition je i přes všechny úpravy a drobné i výrazné změny pořád tou klasickou Mafií. Příběh taxikáře, který se shodou náhod přidá ke gangu Dona Salieriho, dere se čím dál výš a mění se z vyděšeného chlapíka, jenž nechce mít s násilím nic společného, v chladnokrevný stroj na zabíjení, dovede strhnout stejně jako kdysi.
Jednoduše proto, že Tommy je pořád fascinující charakter a průvodce gangsterským světem, Paulie se pořád chová jako magor, kterého byste chtěli mít po svém boku při přestřelce a Don Salieri působí přesně jako ten typ mafiána, jemuž člověk bude držet palce, protože ho přesvědčí, že to vlastně všechno myslí dobře.
K tomu si připočtěte perfektní dabing pochopitelně s Markem Vašutem a Petrem Rychlým v rolích Tommyho a Paulieho a výsledkem je mafiánská sága srovnatelná s knižním, respektive filmovým Kmotrem, jejíž kouzlo se žádnému z pokračování nepovedlo plně zopakovat.
Povedený remaster
Mafia: Definitive Edition je povedený remaster, který nové generaci hráčů ukáže, co vlastně ta předchozí na téhle gangsterce tak milovala. Designově a příběhově jde pořád o naprostou špičku, všechny změny jsou tu udělané velmi citlivě a audiovizuálně se Mafia taky povedla.
Velkolepá gangsterská sága se dočkala přesně takového remastru, jaký si hra jejích kvalit zasloužila a byla by škoda nevěnovat jí pár večerů. Ať už si u ní budete chtít zavzpomínat na staré časy, nebo si prostě jen užít pár hodin té nejpoctivější gangsterské zábavy.
Hodnocení: 85 %
Výrobce: Hangar 13
Platformy: PC, XONE, PS4
Věk: 18+