Světoznámý, a nejen dětmi milovaný kouzelnický svět Harryho Pottera, zavítal do prostředí videoher, na televizní obrazovky, ale také do rozvíjející se oblasti deskových her.
Některé pokusy nedopadly zcela dle představ hráčů a dokud se neobjevily filmové verze, nebylo jich ani mnoho. Dnes se, stejně jako u jiných známých značek, jako je Marvel, Star Wars a další, dostávají do rukou kouzelníkům i mudlům moderní, promyšlenější hry, ke kterým patří i dnes recenzovaný Boj o Bradavice. Rovnou lze napsat, že je to znatelný posun v deskoherní rovině u hry ze světa magie.
Naštěstí nejde o typ alá Člověče nezlob se, kde největší výzvou je správné hození kostkou s přispěním kupy štěstí. V tomto ohledu už nové deskovky udělali pokrok a mechanizmů existuje vícero. Boj o Bradavice tak můžeme bez dohadů zařadit mezi kooperační, deck-building hry. Tedy takové, kde si tvoříte svůj herní balíček během samotného hraní. Samozřejmě, jak to tak bývá u kooperačních her, musíte spolupracovat se spolusedícími, komunikovat a promýšlet další kroky. No a hrajete proti hře samotné, stejně jako Harry, Ron a Hermiona u kouzelnického šachu.
Výše zmiňovaní jsou i hratelnými postavami, do kterých se vtělíte a jelikož se jedná o zábavu až pro 4 hráče, doplňuje je příhodně i pan Longbottom. Každý tedy máte jednu svoji postavu a balíček 10 karet do začátku každé hry. Vaším oponentem, jak je již psáno, bude samotná hra, která se rozšiřuje a pomáhá Vy-víte-komu, k Vašemu poražení. Těm, kdo hráli jiné, novodobé kooperační hry, tu přijde většina mechanik známá a nezarazí je.
Když dáte špetku překvapení, opravdu to změní chuť
Překvapení se však dostaví všem, kteří usednou k této hře poprvé a začnou od prvního roku. Hra obsahuje nejen známý svět a ilustrace převzaté z filmové verze Harryho Pottera, ale také je rozdělena na 7 let, tedy 7 her. Pravděpodobně se ovšem se svojí skupinou dostanete za číslovku sedm. Hra během každého roku bobtná a vylepšuje nejen Vás, ale primárně zvyšuje obtížnost a komponenty proti Vám. Má tedy i jistý prvek Legacy titulů, takže prvních, úspěšně odehraných 7 let, rozdělených do sedmi krabiček, jenž postupně otevíráte, bude pro Vás nejzajímavějších. Přes tento fakt se nemusíte bát, že byste následně, tak jako u jiných Legacy modelů, mohli vše, doslova hodit do koše.
Hra se tak snaží servírovat 7 let, podle 7 knih. Uznávám, že po kompletním dohrání se můžete cítit, jako byste měli v rukách hru, složenou nikoliv ze série knih paní Rowlingové, ale spíše připodobnění ke zničenému deníku Toma Raddla. Můžete být v klidu. Jde o znovuhratelný titul, kde nic neničíte, ale můžete znovu rozehrát, akorát budete vědět, co se objeví a na co si dát příští roky/hry pozor. Takže po krátké pauze si lze s novou nebo klidně tou samou skupinkou študentíků, opět zařádit.
Sólo? Ne. Max 4, ale ...
Tady bych se mohl ještě vrátit k obtížnosti, která se jeví, jako jedna ze slabin hry. Abyste totiž každé sezení vyhráli, musíte porazit všechny protivníky a nesmíte nechat zlo, ať ovládne dané lokace, které navštěvujete. Pokud se totiž zaplní všechny karty lokací znamením zla do maxima, prohráváte. Zároveň protivníci a karty černé magie udělují poškození hráčům a aplikují nepříjemné efekty po tahu každého hráče. Dosud dobré, pro někoho povědomé a jasné, jenomže ... tady je ten kámen úrazu.
Na rozdíl od jiných kooperaček tu chybí jistý element vyrovnávání obtížnosti na úkor velikosti skupiny. Například ve dvou hráčích, netaháte tolik karet černé magie a kouzla, předměty či spojenci ve Vaší ruce, mohou odkazovat na dalšího hráče, ale výběr je pak jasnější než efekt kouzla Lumos Maxima. Ve dvou se logicky dostanete i dříve na řadu, takže se můžete efektivněji léčit skrze zahrané karty a hru to činí více přímočarou a jednodušší.
To platí i o umírání. Ano, můžete umřít, ale naštěstí to neznamená, že jste z kola ven. Pouze zlo postoupí na stávající lokaci, vy přijdete o více možností na jedno kolo a potom jen zase s plnými životy čekáte, než budete na řadě. V málo hráčích, to s Vámi, má hra ztížené. Ve více máte naopak kvantum dilemat, úmrtí i nepříjemných událostí, které se stanou, než vůbec znovu vyložíte karty.
Karty hrají prim a jak bylo řečeno, deset jich vlastníte od začátku, ale každou hru si balíček rozšiřujete skrze nákupy a můžete tak vytvořit šílené kombinace, které ohrozí postup zla. Nechci tu psát spoilery, co vše se rozšíří, ale mohu garantovat, že možnosti k nákupu se zvětšují a nikdy nezískáte všechno, co obchod nabízí.
Tergeo nebo Reparo?
Na druhou stranu, když už si něco koupíte, smiřte se s tím, že do konce aktuální hry, se toho nijak nezbavíte, což je další mínus v jinak příjemné, vstupní deskové hře. Kupovat můžete, ale postupně Vám roste balíček a s ním se tak mění i akce každého člena týmu, protože 5 karet si sice dobíráte každé kolo, ale ne vždy bude možnost si dobrat další a dostat se tak ke kartám, které se zrovinka hodí. V tomto případě doporučuji upravit pravidla dle tzv. domácí verze a zakomponovat třeba možnost za určitý obnos odstranit nějakou kartu z ruky. Není to sice v pravidlech, ale narozdíl od videoher, kdo Vám to zakáže?
Vzhled hry je bezesporu parádní a abych nechodil s chválou za hranice naší malé země, povedla se také lokalizace od Rexíků. Za mě jde o poctivě odvedenou práci, kde se opravdu pracovalo se správnými učebnicemi nejen od prince dvojí krve. Lokalizace je totiž hlavní důvod proč si tento kousek vůbec pořídit. Sice samotná hra už vyšla v roce 2016, ale až nedávno byla přeložena, takže místní se o tuto deskovou hru, do té doby moc nezajímali.
Pravidla jsou přehledná a jejich studium nezabere nijak dlouhé bádání. Spíše by se dalo říci, že jde o záležitost na 15 minut, která se sice malinko rozšíří během postupu dál, ale nijak to nenaruší odehrání hry jako celku. Buďte smířeni s tím, že každý rok Vám zabere přibližně hodinu až hoďku a půl. Celý obsah tak nakonec může vyjít na přibližně 10 hodin čistého času, v případě, že byste ani jednou neselhali a nezkusili úplné opáčko s prohozením hrdinů.
Komponenty jsou ve skvělé formě, ale doporučuje se, jako vždy, pořízení obalů na karty, minimálně pro karty hráčů, které se mohou častým používáním poškodit a zapříčinit horší zážitky i narušit vnitřní klid. Insert s nimi nemá problém ani v situaci, kdy použijete silnější varianty obalů, protože otevřené krabičky lze zahodit a prostor od nich náležitě zaplnit. Myslelo se i na rozdělovače a žetony černé magie na lokace, jsou v kovovém provedení. Kartónové žetony poškození, životy nebo peníze jsou standardem, ale mít to v kovové nebo plastové variantě, cenovka by byla jinde. Náhrady si pak můžete udělat nebo sehnat dodatečně.
Ani kouzelnický svět není bezchybný … ale je úžasný
Na závěr tedy rekapitulace. Produkční kvality to bezesporu má, lokalizace je parádička, herní mechanizmus dává smysl a zasazení do světa Harryho Pottera v rámci kooperace je trefou do černého. Insert je slušný a neurazí žádného obalovače. Pro milovníky kooperačních deskovek a Harryho Pottera jde o povinnost. Pro hráče, hledající pravidlově jednodušší nebo možná, dokonce párty hru, ideál. Hledáte-li něco výrazně těžšího pro 4 hráče, jste na správné stopě.
Bohužel super dojmy sráží primárně dvě věci. Nevyvážená obtížnost, kdy ve dvou hráčích hru projdete jen s menším počtem zaškobrtnutí a občas ani nevyužijete všechny karty lokací, které každý rok servíruje. Naopak v maximálním počtu, budete mít co dělat. No a neexistující možnost čištění balíku je asi největší bolístkou. Nepatrným mínusem je i to, že jakmile to všechno projdete, tak víte, že další překvapení nepřijde a koho těší příjemná překvapení? Skoro každého, ne?! Přesto je znovuhratelnost zaručena, ale o trochu větší variabilitu by ocenil každý.
No a jako poslední nelze vynechat to nejpodstatnější. Toto si sice nezahrajete sami a potřebujete minimálně jednoho společníka, ale výhodou je přístupnost. Pravidla jsou lehká, hra nezabere mnoho místa, hraje se dobře a můžete přizvat i děti, kterým je alespoň 9 let, milují svět HP a jsou ochotny sdílet filmový/knižní zážitek na Vašem stole. Pro fanoušky jasná volba.
Maximální počet hráčů: 2 - 4 hráči
Ideální věk hráčů: 10+ let
Přibližná doba jedné hry: 1 hodina
Hodnocení: 75 %