ABIT IC7-MAX3: Luxus pro Pentium 4

Myslím, že se mnou nebude nikdo diskutovat, když řeknu, že ABIT je jedním z nejkvalitnějších výrobců základních desek a jeho produkty jsou oblíbené i mezi nejnáročnějšími uživateli a overclockery. Když spojíme takovou kvalitu s čipsety Intel, nemůže nám vyjít snad nic jiného než vynikající základní deska. A takovou deskou je ABIT IC7-MAX3. Ovšem nechci dělat závěry na samém počátku, pojďme se tedy na tento motherboard podívat.

Canterwood – ideální základ

Dále podp oruje i875P dvoukanálové paměti PC3200 DDR SDRAM s frekvencí 400MHz, což má za následek zvýšenou šířku pásma také na 6,4 GB/s. Ideální stav tedy je, když použijete Pentium 4 s 200MHz FSB a dvoukanálové DDR400. Paměti dále podporují technologii PAT, čili Performance Acceleration Technology, která zvyšuje efektivitu paměťových operací. Lze použít i moduly s podporou ECC.

Poslední z podporovaných technologií čipsetu je CSA (Communications Streaming Architecture). Je to architektura jakési síťové sběrnice, která přinutí PCI slot s gigabitovým Ethernetem Intel PRO/1000 CT pracovat s přenosy až 266MB/s. Na desce lze použít dva takovéto PCI řadiče.

A ještě krátce k SouthBridge ICH5-R. Tento čip podporuje 8 portů USB 2.0 (přenosy 480Mbit/s), dále 2 kanály pro Serial ATA s podporou RAID (přípona –R) a pak samozřejmosti jako Ultra ATA/100 či 5.1 audio. Informace o čipsetu můžete nalézt na stránkách Intelu.

ABIT IC7-MAX3 – specifikace

Podívejme se nejdříve na základní specifikace testované základní desky:

Co se týče parametrů, deska nepostrádá téměř nic. Kompletní specifikace naleznete ZDE . Na výbavu desky se podíváme níže, ale před tím si probereme speciality společnosti ABIT.

• SoftMenu III - Kompletní nastavení desky přes BIOS bez nutnosti používat jumpery;
• FanEQ – Regulace otáček větráku na procesoru, snížené otáčky až do dosažení určité teploty;
• CPU ThermalGuard – Automatické upozornění nebo vypnutí počítače při dosažení určité teploty procesoru;
• FlashMenu – Jednoduchý update BIOSu přes rozhraní ve Windows;
• TweakGuard – Automatický reset BIOSu v případě nepodařeného přetaktování (při podržení Ins během startu);
• Secure IDE – viz popis níže;
• OTES Technology – speciální chlazení napájecího systému, viz níže;

Speciality desky:

Balení a příslušenství

Již na první pohled je poznat, že ABIT IC7-MAX3 je deska určená pro ten nejnáročnější segment. Krabice graficky velmi pěkně ztvárněná a černá barva předznamenává hi-endový model. Na přední straně je snímek motherboardu, zatímco zespodu je seznam specialit společnosti ABIT a sbírka ocenění, která tato deska získala. Celá krabice není také nejlehčí, což značí, že je opravdu nabitá.

Ovšem příslušenství, které je rozděleno do dvou krabiček, opravdu stojí za to. V první krabičce naleznete Příručku pro rychlou instalaci a velmi obsáhlý manuál, ve kterém snad nic nechybí. Samozřejmostí je instalační CD a také disketa pro zavedení SATA driverů (bez nich byste nenašli disk na SATA, což je v případě instalace systému problém. Dále najdeme v příslušenství Secure IDE, což je sofistikovaný systém ochrany dat (popis níže).

Na přiloženém CD naleznete hlavně ovladače, a to pro síťový řadič a Intel Gigabit CSA LAN (je nutné instalovat, Windows XP samy nenajdou), pro integrované audio Realtek AC’97 a pro Silicon Serial ATA RAID (softwarové nastavení RAID pole). Dále se na disku nacházejí manuály a různé utility, jako např. Acrobat Reader, Award Flash, DirectX 9.0, LeFormat a nástroj pro výborný systémový monitoring Winbond Hardware Doctor.

Druhá krabička obsahuje plech pro konektory to zadní části skříně a následující kabeláž:

• 4x SATA kabel
• 2x redukce napájení Molex 12V->SATA
• Kulatý FDD kabel
• Kulatý 80-žilový ATA/133 kabel
• Bracket se 2 porty USB 2.0 a 2 porty FireWire

Těžko hledat něco, co v příslušenství chybí. Pokud máte disk pro PATA, využijete výborný kulatý kabel, jen v případě použití obou ATA kanálů by nezbylo nic jiného, než dokoupit ještě jeden 80-žilák. Čtveřice SATA kabelů j e opravdu dostatečná, ač se na desce nachází portů šest. Jediné, co bych snad ABITu vytknul je to, že kabeláž neumožňuje využít všech osm portů USB 2.0 (na desce zbude jeden dvouportový header), ale to je opravdu detail.

Příslušenství:

Rozvržení desky

Rozvržení konektorů, slotů, zdířek a čipů je u ABITu tradičně velmi dobré. Ostatně, správný layout je základem kvalitní desky, na což společnost klade také důraz. Úvodem bych ABITu vytknul, že vše je na desce jaksi stísněné. Přeci jen, tento model má MAXimální výbavu.

První, co Vás na desce rozhodně zaujme, je chladící systém OTES. Jedná se o aktivní chlazení napájení procesoru umístěné na horní části desky kolem retenčního modulu pro chladič. Celý systém je uzpůsoben k nasávání horkého vzduchu z okolí kondenzátorů zajišťujících napájení procesoru a vyfukování ven. Protože je onen větrací tunel zespodu otevřen, nasává zároveň i teplý vzduch od procesoru (na první pohled neefektivní, ale musíme si uvědomit, že by tam jinak horký vzduch stál). Navíc je osvícen zelenými diodami.

Ač by se mohlo zdát, že OTES omezuje prostor pro instalaci chladiče, není tomu ve skutečnosti tak. Pro zaklapnutí většiny chladičů je místa dostatek, jiná situace ovšem může nastat s místem pro pasiv. Přestože je prostoru kolem retenčního modulu dostatek, u nějakých obzvlášť velkých chladičů bych se bál, že bude překážet buď OTES nebo chladič NorthBridge. Zalmany jsou jedny z těch chladičů, u kterých si nejsem jistý (jen domněnka).

Poku d se podíváme blíže, uvidíme u procesoru dva tepelné senzory, jeden v patici a jeden hned vedle. Rozdíly v hodnotách, které snímají, ale nejsou příliš velké.

Dále zde tedy máme NorthBridge, který si hoví uprostřed desky luxusně ofukován velkým chladičem. Jde o opravdu velký kus hliníku s aktivním větráčkem, což zajišťuje stabilitu čipu i na vyšších frekvencích FSB. Pasiv má větší rozměry, a tak bych si opět nebyl 100% jistý, zda by se pod něj vešla hi-endová grafická karta s masivnějším chlazením na spodní straně PCB.

DIMM sloty se nacházejí v párech na tradičním místě a barevně jsou odlišené oba paměťové kanály. S výměnou či přidáním modulů by neměl být žádný problém. AGP slot je také na „svém fleku“ a při použití delší grafické karty by se nemělo stát, že zablokujeme DIMM sloty. Jak si můžete všimnout AGP sdílí jednu pozici v case s prvním PCI slotem, takže můžete použít buď jedno nebo druhé. Proto jsou využitelné de facto jen 4 PCI sloty (grafiku mít musíte). Ještě jedna výtka směřuje k AGP slotu, který z důvodu použití „Pro“ verze neobsahuje zájistný systém.

Napájecí konektory jsou umístěné velmi dobře. Hlavní napájení se nachází na boční straně desky vedle DIMM slotů, kde je snadno přístupné a kabel ATX12V se zapojuje na horní okraj desky těsně vedle OTES. Co se týče IDE kabelů, tak pro FDD je konektor snad nejblíže, jak to jde (u běžné skříně), zatímco ATA/100 konektory ústí mimo desku (nikoliv kolmo), což také chválím. SATA konektory jsou dva těsně u SouthBridge a čtyři na spodní části desky, kde jsou pohodlně přístupné.

Poslední věc je umístění různých konektorů a jumperů. 3-pinové konektory pro napájení větráčků jsou různě poházeny po desce, takže jsem je chvíli hledal a řekl bych, že nejsou zrovna dobře přístupné (CPUFAN1 stísněný mezi 12V napájením a kondenzátorem a AUXFAN2 na spodním okraji desky). Headery pro USB a FireWire porty se nachází mezi SouthBridgem a PCI sloty, což je relativně dobré umístění. Piny pro připojení kabelů z case jsou na spodní straně uprostřed. Jumpery jsou také dobře umístěny, ač k některým mezi paticí a zadními výstupy bude těžší přístup.

Nakonec se podíváme na výstupy a zadní panel. Tomu dominuje 40mm větrák systému OTES, vedle kterého se nacházejí postupně: PS/2 konektory pro klávesnici a myš, S/PDIF In, S/PDIF Out, dvojice audio konektorů (zadní kanál + center/subwoofer), trojice audio konektorů (Mic-In, Line-In, přední kanál), 2x USB 2.0 + 1x FireWire a 2x USB 2.0 + RJ-45. Všimněte si, že už úplně chybí COM a LPT porty, což je krok správným směrem.

Layout:

Osazení a výbava

Silicon Image Sil3114 je řadič, díky kterému jsou na desce dostupné další čtyři SATA porty (označené SATA3 - 6). Ovšem když už řadič, tak pořádný – Sil3114 podporuje i RAID, a to RAID 0 (stripping), RAID 1 (mirroring) a RAID 0+1 (kombinace obou). Bohužel, se zápisem do diskového pole RAID 0 bych to neviděl příliš optimisticky, protože řadič se nachází na pomalé PCI sběrnici (praktická propustnost kolem 105-120 MB/s). Proto je lepší použít pro RAID porty SATA1 a SATA2 (ICH5-R).

Texas Instruments TSB43AB23 je pro změnu řadič, který se stará o podporu IEEE1394a , tedy FireWire. Kousek od něj můžeme nalézt dva headery, přes které jsou porty vyváděny do přiloženého bracketu. Specifikace IEEE1394a podporuje přenosy o rychlosti až 400Mbps, ale efektivně je rychlejší než USB 2.0.

Intel 82547EI je již v úvodu zmiňovaný Gigabit Ethernet . Tento síťový čip podporuje přenosy o rychlosti až 1000Mbit/s, které dokáže díky architektuře CSA efektivně využívat (čip je propojen přímo s NorthBridgem a propustnost sběrnice se zvyšuje na teoretických 266MB/s). Podrobnosti můžete najít na této stránce Intelu.

RealTek ALC650 představuje zvukový kodek, který je dnes prakticky standardem. Podporuje 6-kanálové audio podle standardu AC’97.

WinBond W83627HF-AW je poslední jakž takž významný čip na desce, který popisuje ABIT také jako Super I/O . Hlavní úlohou tohoto čipu je hardwarový monitoring, tedy měření teplot na různých čidlech a napětí jádra procesoru, pamětí, jednotlivých větví zdroje atp .

Secure IDE

V souvislosti s výbavou bych se také rád zmínil o avizovaném Secure IDE. Jedná se o technologii k ochraně dat, která šifruje všechna data ukládaná na disk pomocí externího čipu eNova X-Wall LX-40 . Ten se nachází na malém tištěném spoji společně se vstupem a výstupem pro 80-žilový ATA kabel, 4-pinové napájení a s konektorem pro přiložený kabel zakončený zdířkou totožnou s FireWire.

Jak vše funguje? Dodávaný modul Secure IDE se zapojí mezi motherboard a pevný disk, dále se zapojí napájení a také zmiňovaný kabel, který je vyveden přes záslepku do PCI pozice ven z počítače. Na disku a modulu se nastaví jumpery do požadované konfigurace a po fdisku a formátu disku můžete začít ukládat data (nelze tedy zašifrovat již používaný disk). Vtip je v tom, že se k datům dostanete teprve tehdy, když při startu počítače zapojíte k systému malý FireWire klíč. Tyto klíče jsou pro jistotu dodávány dva.

Výhoda tohoto systému je jasná – čip zajišťuje zašifrování dat, takže se bez zmiňovaného klíče k informacím na disku nikdo nedostane. Ovšem viděl bych v tom také dvě nevýhody – za prvé je v případě ztráty obou klíčů disk nepoužitelný a za druhé je tento modul použitelný jen pro Parallel ATA. To je u desky, jejíž základem je 6 SATA portů, docela škoda.

Ani u výbavy nevidím žádný důvod nedávat pět hvězdiček. Deska má prakticky vše, co si jen můžeme představit, až na bezdrátové protokoly (Bluetooth či 802.11 WLAN). Volitelnou možností je použít externí panel Media XP, který fun guje jako čtečka flash karet (Memory Stick, Secure Digital, CompactFlash Type I/II) a podporuje dálkové ovládání pro zvukové výstupy.

Výbava:

Možnosti nastavení

První stránka představuje to hlavní, co ABIT nabízí, tzv. SoftMenu III . Nabízí velkou možnost přetaktování a změn napětí, zde je výčet nastavení:

• Frekvence FSB: 100-412MHz, kroky po 1MHz
• Dělička FSB:RAM - by SPD, 1:1, 5:4 a 3:2
• Dělička FSB:AGP:PCI – Auto, 3:2:1 až 8:2:1, Fixed
• Napětí jádra CPU: 1,525 – 1,900V, kroky po 0,025V
• Napětí pamětí: 2,5 – 3,2V, kroky po 0,1V + 2,55V a 2,65V
• Napětí AGP: 1,5 - 1,65V po 0,05V

Znamená to, že deska je perfektním zázemím pro přetaktování, u Pentia 4 samozřejmě pomocí FSB. Důležitou možností je možnost uzamčení frekvence AGP/PCI, takže při vyšším přetaktování nehrozí chyba PCI zařízení. Napětí jádra je také velmi plynulé, u pamětí bych možná ocenil možnost 2,75V, ale to je jen detail.

Na stránce Standard CMOS Features nenalezneme nic zvláštního. Jen si všimněte podpory až 6 zařízení, tedy pevných disků a optických mechanik. Advanced BIOS Features nabízí také vcelku standardní možnosti – nastavení Hyper-Threadingu, bootovací prioritu (možnost startovat i odjinud než z IDE), atd.

Zajímavější je již okno Advanced Chipset Features. Tam si můžete nastavit časování pamětí, AGP Aperture Size, sběrnici, kterou deska inicializuje jako první, rychlost AGP a pak technologii Game Accelerator. Zde jsou opět možnosti nastavení:

• CAS Latency: 2, 2.5, 3
• Active to Precharge: 5, 6, 7, 8
• RAS# to CAS# Delay: 2, 3, 4
• RAS# Precharge Delay: 2, 3, 4

Game Accelerator je poměrně zajímavá technologie, která používá různá nastavení pamětí pro zvýšení výkonu systému. K dispozici jsou možnosti Auto, Turbo, Street Racer a F1. Toto nastavení ovlivní i následující možnosti, tedy Refresh Cycle Time (manuálně Auto, Normal, Enhanced, Strenghtened a Aggressive), Read Delay apod. Vliv jednotlivých nastaveních Game Accelerator naleznete níže!

Další obrazovka, která stojí za zmínku, je OnChip IDE Device. Tam se skrývá mnoho možností, jak nastavit jednotlivé disky dle vašeho přání. K dispozici jsou módy Combinec Mode, Enhanced Mode a SATA Only a spolu s dalšími nastaveními tak lze k libovolnému SATA konektoru přiřadit prioritu (IDE-1 Master, IDE-2 Slave apod.). RAID se nastavuje zvlášť v operačním systému.

V menu Power Management Setup najdete různá nastavení ACPI, Power On, Wake Up apod., ale také CPU THRM-Throttling. Tato volba určuje rychlost procesoru poté, co překročí teplotu cca 85 °C. Pak začíná Pentium 4 automaticky zpomalovat, a to na 25%, 50% nebo 75%.

Poslední obrazovkou je PC Health Status, kde je nabízeno mnoho možností, starajících se o teploty systému a rychlost větráčků. Můžete si nastavit, kdy se ozve alarm, kdy se počítač vypne (buď selhání chladiče nebo překročená teplota) a v neposlední řadě můžete použí t technologii FanEQ . Díky ní si zvolíte rychlost větráčku v rozmezí 60-90% (po 10%) a této rychlosti se chladič drží, dokud nepřekročí vámi nastavenou mezní teplotu. Velice praktická věc na omezení hluku.

Overclocking

Druhá část, kterou zahrnu do možností nastavení, je oblíbený (a pro Intel neoblíbený) overclocking. Podle toho, co jsem doposud napsal, by to mohlo vypadat, že ani s overclockingem nebude problém. A v podstatě nebyl. Testovalo se s procesoru Intel Pentium 4 „Northwood“ 2,8GHz, který používá 200MHz FSB a je zamčený. Znamená to, že při zvyšování frekvence je FSB omezeno spíše max. frekvencí procesoru než deskou. Při taktování jsem vypnul Hyper-Threading a děličku nastavil na 5:4 (paměti byly jen DDR400).

S optimismem na tváři a kvalitním chladičem na procesoru jsem zvýšil FSB postupně na 230MHz s napětím 1,6V, což vyústilo k frekvenci procesoru 3,22GHz. Po několika minutách plného zatížení programem Prime95 vypadalo toto nastavení velmi stabilně, a tak jsem pokračoval. Nebudu zdržovat, nakonec jsem dostal FSB až na 242MHz (paměti tedy 194MHz) při napětí 1,75V, což je frekvence 3388MHz. Výsledek 968MHz QDR je velmi pěkný.

BIOS, přetaktování:

Testy výkonu

• Procesor Intel Pentium 4 2,8GHz (Northwood, 200MHz FSB)
• Základní deska ABIT IC7-MAX3
• Paměti 2x 256MB OCZ PC3200 DDR Enhanced Latency
• Grafická karta MSI FX5900SP-VTD128 (400MHz jádro, 350MHz paměti)
• Pevný disk Seagate 7200.7 80GB
• Operační systém Windows XP Professional SP1
• DirectX 9.0b, For ceWare 53.03, ovladače přiložené k desce

Testovací sestava byla zvolena tak, aby podávala na standardní nastavení vysoký výkon, ale zároveň poskytla prostor pro přetaktování. Grafická karta MXI FX5900SP-VTD bohužel již není k dispozici, ale existují náhrady jako FX5900XT apod. Pro testování jsem zvolil následující tři nastavení:

1. default = 200MHz FSB (2,8GHz), Vcore 1,525V, 400MHz DDR, timing 2-2-2-5
2. 230MHz FSB (3,2GHz), Vcore 1,6V, FSB:MEM 1:1, 460MHz DDR, timing 2.5-4-4-8
3. 242MHz FSB (3,4GHz), Vcore 1,75V, FSB: MEM 5:4, 388MHz DDR, timing 2-2-2-5

Zde jsou tedy výsledky výkonnostních testů:

První benchmark v programu Sandra 2004 testuje výpočetní sílu procesoru, a proto se výsledky odvíjejí od frekvence CPU.

Další benchmark v Sandře 2004 je odlišný a zaměřuje se na paměťovou propustnost. Proto slaví větší úspěchy nastavení se 460MHz DDR, ale na druhou stranu, přestože běží ve třetím případě paměti jen na 388MHz, je výkon o 9% vyšší než u regulérních DDR400. Hodnoty dosahující 5,5 GB/s už jsou ale velmi sympatické.

Benchmarkem, který se příliš nepoužívá, je ScienceMark 2.0. Skrývá v sobě ale mnoho zajímavých testů, Cipher Bench je například zaměřen na schopnosti šifrování. Zde je vidět dopad obou faktorů, jak frekvence procesoru, tak pamětí. Rychlost téměř 112 MB/s hovoří o kvalitách této desky.

Primordia je již trochu složitější benchmark, který je zaměřen na výpočty energie elektronů ve vybraných atomech. Jako kompromis jsem vybral atom Argonu a výše vidíte jeho výsledky. Markantnější je vliv frekvence pamětí.

Cinebench 2003 je program založený na pokročilém 3D enginu Cinema4D. Jako vzorek jsem vybral dva testy zaměřené na výkon procesoru a paměťového subsystému. Výsledky hovoří za sebe.

Jako poslední systémový test jsem vybral kompresi v programu WinRAR verze 3.30 a zkušební 20MB soubor. Nejlepšího výsledku dosahuje nastavení na 242MHz FSB, mimo jiné proto, že časování 2-2-2-5 má v tomto programu velký význam. Datový tok 437 KB/s při nejlepší kompresi je více než slušný.

A následují herní testy, resp. syntetické testy na herním základu. V 3DMarku 2001SE je jasně vidět, jak vysoko dokáží různá nastavení vyhnat výsledky. Při 242MHz FSB již výkon sahá k 17000 bodů. Zajímavé je, že vyšší frekvence procesoru má mnohem větší vliv než když je FSB:MEM nastaveno synchronně.

V 3DMarku 03 je situace jiná. Benchmark zde jasně dokazuje, že testuje primárně grafickou kartu, a proto jsou rozdíly menší.

Typickým zástupcem 3D akcí pro OpenGL je Quake 3 Arena, v němž se odráží hlavně výkon paměťového subsystému. Výsledek 372 snímků za sekundu je již obdivuhodný.

Výsledky v UT2003 jsou také zajímavé. Ve Flyby se ukazuje opět velký vliv grafické karty, takže rozdíly nejsou příliš velké. Zato Botmatch, o němž je známo, že je závislý na procesoru, hovoří jasně – 90 fps pro 242MHz FSB je vynikající výsledek.

U CodeCreatures je situace podobná jako v 3DMarku 03 – vysoká závislost na výkonu grafik y.

Jako poslední test jsem vybral AquaMark 3, který umí měřit výkon jak procesoru, tak grafiky. U procesoru je jasný téměř lineární nárůst, zatímco grafika si zůstává na svém. Takto by se daly testovat i samotné benchmarky :-)

Game Accelerator

Jak jsem slíbil, tak nakonec přináším ještě testy jednotlivých nastavení Game Acceleratoru. Zde jsou latence, které jsem odečetl při testování:

• Auto – by SPD
• Turbo – 2.5-3-3-7
• Street Racer – 2-3-2-5
• F1 – 2-2-2-5

Ale jak se zdá, mění se i další parametry pamětí, jen se podívejte na výsledky:

Přestože časování je u módu „Auto“ lepší než u „Turbo“, je výsledek o něco horší. Rozdíl mezi nejhorším a nejlepším nastavením je ale 4,64%, což není zanedbatelné. Zdá se, že ABIT zapracoval

Výkon:

Závěr

Hodnocení desky: 95%