Mytologický konec světa se blíží a hlavní hrdinové Kratos a Atreus mají poslední příležitost jej odvrátit. Je Ragnarök horkým kandidátem na hru roku?
Novinku z dílny kalifornského Santa Monica Studio nemá smysl sáhodlouze představovat. Pokud jste nestrávili posledních několik let v jeskyni, určitě jste slyšeli o „prvním“ díle restartované série God of War, v němž zabiják Kratos se svým synem opustili řecký pantheon (kde už nezbyli žádní další bohové, které by Kratos mohl vyvraždit), a vydali se dožít v míru na sever. Tamější partička bohů v čele s Ódinem, Thorem, Baldurem či Freyou ale měla jiné plány...
Blížící se konec světa i komplikovaný vztah otce a syna. Složité problémy, které budete řešit v novém God of War.
Fenomenální úspěch God of War (2018) mezi recenzenty i majiteli konzolí PlayStation 4 (a později i PC) inicioval vznik několikrát odloženého pokračování. Je vhodné hned na začátku zmínit, že pokud jste první severský díl nehráli a plánujete naskočit až do Ragnaröku, je to velmi špatný nápad. Pokud ale přesto trváte na svém, určitě místo oficiální dvouminutové rekapitulace přítomné přímo v menu hry zvolte raději téměř hodinové shrnutí od oficiálního kanálu PlayStation Česko.
Všechno je perfektní. A to je právě ten problém…
Na začátek recenze bych rád napsal to, co je myslím naprosto zřejmé: God of War Ragnarök je opravdu skvělá hra, u které se budete výborně bavit a která stojí za každou korunu, kterou za ni utratíte. Na ploše zhruba dvaceti hodin hlavní příběhové linky a dalších minimálně třiceti, ale spíše daleko více hodin dodatečného obsahu, nabízí širokou škálu uvěřitelných emocí, zajímavých příběhových zvratů, desítky nápaditých dovedností a pochopitelně také nižší tisíce rozmanitých nepřátel zabitých na cestě za záchranou světa. Samozřejmostí je nádherná grafika, luxusní adaptivní hudební doprovod, skvělý dabing a téměř bezchybné řemeslné zpracování s minimem bugů. Tady někde bych mohl recenzi uzavřít, udělit Ragnaröku obligátních 10/10, jít si uvařit kafe a dát si nohy nahoru. Jenže to by byla promarněná příležitost napsat zbytek recenze o… well… promarněných příležitostech.
Už když společnost Sony oznamovala, že Ragnarök vyjde stejně jako další letošní exkluzivita Horizon Forbidden West i na předchozí generaci konzolí, zvedal jsem obočí. Z pohledu ekonomiky projektu to samozřejmě dává smysl, majitelů PS4 je pořád násobně více než majitelů PS5. Ale je ohromná škoda, že se nakonec nový díl God of War stal až příliš velkou sázkou na jistotu. Takovou, že se jí korejský recenzent serveru IGN rozhodl udělit hodnocení 6/10. Nyní je kvůli výhružkám smrtí od „fanoušků“ série pod policejní ochranou. Čistě mezi námi, Ragnarök objektivně rozhodně není „šestková“ hra, zároveň však naprosto rozumím pocitům, kterými přispěvatel IGN svoje hodnocení obhájil.
Tento kořen prostě nepřekročíš!
Úvodních pět hodin hry je takřka nerozeznatelných od původního God of War (2018). První větší překvapení z pohledu hratelnosti i tempa přijde až v okamžiku, kdy se Atreus z důvodů, které v recenzi nechci příliš prozrazovat, odpoutá od svého otce. Do série netradičně na několik desítek minut vstoupí laskavý humor skrze Atreovy monology, rodinnou večeři u Broka a Sindriho nebo rozpravy s veverčákem Ratatoskrem, který se stará o bájný Yggdrasil. Rutinérský přístup k začátku hry mě nepříjemně překvapil a přistihl jsem se, že se chvílemi musím přemáhat, abych neodložil ovladač a nešel dělat něco zábavnějšího.
Jakmile se poprvé dostanete do polootevřeného trpasličího světa Svartalfheim, uvědomíte si, že až příliš mnoho odboček je slepých. Už ve svojí poslední recenzi na LEGO Bricktales jsem vyjadřoval jistou nelásku k žánru metroidvania a principu utility-gated exploration, který je v Ragnaröku uplatněn na každém kroku. Tady vám chybí čepel na vyrývání run do dveří, tady sada růžových šípů na pálení břečťanu, sem (zatím) nevyskočíte… Design úrovní se od prvního dílu příliš neliší, není to ale za čtyři roky poněkud málo? Myslí si to třeba někteří autoři internetových memů. Jedinou omluvou autorům budiž fakt, že světy se v průběhu opakovaných návštěv skutečně výrazně proměňují před očima, a to často nápaditým a zábavným způsobem.
Až tentokrát mi došlo, že svět God of War Ragnarök ani náznakem nepřipomíná cokoliv živého, organického. Zatímco se tradiční RPG s otevřenými světy snaží budovat alespoň iluzi toho, že jejich vesmír funguje i bez přičinění hlavního hrdiny, zde na vás čekají účelově vystavěné arény, ve kterých se budete neustále ohlížet za rameno, jestli tam náhodou není (obvykle poměrně nesmyslně) schovaná truhla se surovinami. Je to krásné, hraje se to pořád velmi dobře, ale možná trochu naivně bych očekával, že autoři zkusí něco trochu jiného, odvážnějšího z pohledu hratelnosti. Tím spíše, že bedny důležité pro příběh jsou jako náhodou do světa nastrčené tak, že je nemůžete minout.
Call of Duty: Ragnarök
Recenzované pokračování se tak nápadně svou stavbou přibližuje pomyslným „horským drahám“, které známe z akčních sérií jako Call of Duty. V tomto případě je to horská dráha, která sem tam udělá zastávku a nechá vás vydechnout a zajít si na (vynikající!) cukrovou vatu, ale v jádru je to pořád horská dráha a pokud nechcete vystoupit, za nějakých 20 hodin je po všem. Vedlejší dějové linky jsou mimochodem velmi dobře napsané a byla by škoda o ně přijít. Zejména proto, že výrazně posouvají vztahy a celkové vyznění řady hlavních postav. Na herní smyčce založené na neustálém opakování průzkumu, logických hádanek a boje, se však nic nemění. Pakliže zrovna přijdete do místa, kde na vás za několik desítek vteřin čeká nevyhnutelný boss fight, okamžitě to bezpečně víte.
Osobně z nového God of War řadím nejvýše paradoxně ty pasáže, kdy Kratos není na scéně, případně je upozaděn některými dalšími postavami. Pojďme si nalít čistého vína: Tato série je postavená na hlavním hrdinovi, který je ve skutečnosti nesympatickým antagonistou, ke kterému si velká část fanouškovské základny vybudovala stockholmský syndrom. Pokud si mám vybrat, jestli fandím jemu, nebo jeho impulzivnímu spratkovi na prahu puberty, volím všechna monstra z Helheimu.
Pivo, párek, pískej konec
Takže jak to vlastně bude s hodnocením? Nedá mi to a neodpustím si jeden sportovní příměr. Hrát God of War Ragnarök je jako koupit si lístky na utkání ligového poháru mezi Manchesterem City a týmem AFC Wimbledon ze 4. nejvyšší anglické soutěže. Jak to bude probíhat? Přijedete na jeden z nejkrásnějších stadionů na světě, manažer favorita bude šetřit největší opory, přesto uvidíte na hřišti hráče o několik kvalitativních úrovní výše, než jsou ti, na něž jste zvyklí z českých trávníků. Citizens pravděpodobně vyhrají 4:0, možná 6:1. Byl to skvělý fotbal? Naprosto bezesporu. Zažili jste nějakou zásadní míru vzrušení, plynoucí mimo jiné z toho, že nevíte dva týdny předem, jak zápas dopadne? No… spíše ne. S Ragnarökem je to podobné. Pakliže bych se vás půl roku předem zeptal, jak bude vypadat, jak se bude hrát a o čem zhruba bude, trefíte minimálně 80 % správně.
Marvel's Spider-Man 2 (PS5)
1 280 Kč 1 549 Kč Do košíkuHogwarts Legacy (PS5)
908 Kč 1 099 Kč Do košíkuGod of War Ragnarök (PS5)
826 Kč 999 Kč Do košíkuDragon's Dogma II (PS5)
1 321 Kč 1 598 Kč Do košíkuUncharted: Legacy of Thieves Collection (PS5)
412 Kč 499 Kč Do košíkuDiablo IV (PS5)
826 Kč 999 Kč Do košíkuRatchet and Clank: Rift Apart (PS5)
660 Kč 799 Kč Do košíkuThe Last of Us: Part II Remastered (PS5)
991 Kč 1 199 Kč Do košíkuDemon's Souls (PS5)
660 Kč 799 Kč Do košíkuRise of the Ronin (PS5)
1 487 Kč 1 799 Kč Do košíkuRemnant 2 (PS5)
743 Kč 899 Kč Do košíkuHelldivers II (PS5)
818 Kč 990 Kč Do košíkuObloukem se tak vracím k faktu, že na rozdíl například od nesmírně inovativního Ratchet & Clank: Rift Apart hra vychází i na PlayStation 4. Domnívám se, že právě to je hlavním důvodem, proč God of War Ragnarök působí jako „více téhož“ a svým designem nijak nevybočuje z mezí mírného pokroku. Je to obrovská škoda. Devět světů mohlo být například vzájemně fluidně průchozích. Místo toho budete 834krát prolézat štěrbinami mezi dvěma skalami, které maskují nahrávání dalších dat na PS4. A to i když máte na televizním stolku konzoli, jejíž marketéři se dušovali, že žádné nahrávání už nikdy nezažijete.
God of War Ragnarök je nádherná hra plná skvělých nápadů. Má jisté drobné odchylky v tempu vyprávění a způsob objevování jejího světa považuji z pohledu designu za přežitý, jakkoliv vy třeba nemusíte. Deset nominací na The Game Awards (nejvíce ze všech letošních her) koneckonců vypovídá za vše. Na jazyku mi však zůstává jakási hořká pachuť, že stačilo trochu více odvahy a z tohoto božského dobrodružství šlo přeci jenom vytřískat ještě o chlup více. To, že Ragnarök letos – snad s výjimkou nového Horizonu, trpícího obdobnými problémy – nakonec nejspíš nikdo nepřekoná, neříká tolik o novém God of War, jako spíše o současném stavu herního průmyslu.
Hodnocení: 88 %
Vývojář: Santa Monica Studio
Vydavatel: Sony Interactive Entertaiment
Platformy: PlayStation 4, PlayStation 5