Přejít na obsah [o] Přejít na navigaci [n] Přejít na vyhledávání [v] Přihlásit se
Vybíráme monitor pro sestavu s grafickou kartou Radeon Návody

Vybíráme monitor pro sestavu s grafickou kartou Radeon

autor: Petr Kirs
Na co myslet při výběhu herního monitoru? Roli hrají nejenom parametry, ale také použitá grafická karta, což bude pro některé uživatele překvapivé. V řádcích níže si ukážeme, na co dávat pozor při výběru monitoru pro majitele grafických karet s jádry AMD.

Kapitoly

Úhlopříčka a rozlišení

Některé parametry jsou totožné při výběru monitoru pro grafiky AMD i NVIDIA, jiné jsou zase odlišné. V případě úhlopříčky a rozlišení nicméně platí první poučka. Za naprostý základ lze v dnešní době považovat herní monitory, které jsou vybaveny standardem Full HD, tedy 1920 x 1080 obrazových bodů. Nižší rozlišení se u gamingových panelů prakticky již vůbec nedělá. Ty nejmenší monitory nabízí úhlopříčku 22 či 24 palců. Sehnat nicméně není problém ani modely s 27palcovou úhlopříčkou.

Větší obrazové plochy se s Full HD rozlišením zpravidla nedoporučují, neboť pak je u nich již viditelný rastr – v praxi tedy můžete zblízka vidět již jednotlivé pixely, což není žádoucí. Takový obraz pak působí příliš hrubě a při hrách nerealisticky.

Full HD herní monitory

 

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

 

U větších displejů je tak vhodnější zvolit vyšší rozlišení, konkrétně 2K či QHD (2560 x 1440 obrazových bodů), nebo ještě lépe standard 4K (3840 x 2160 pixelů). Obraz je v takovém případě daleko jemnější, ale monitory jsou pochopitelně dražší.

Počítat je nutné také s tím, že „krmit“ 4K monitor adekvátními hrami bude citelně náročnější na výkon celé připojené sestavy. Pokud tedy nechcete investovat do hi-endové sestavy několik desítek tisíc korun, bude rozumnější zvolit standard Full HD.

Moderní LCD monitory totiž mají jasně stanovené nativní rozlišení. Pokud u nich použijete nižší rozlišení, obraz bude ve většině případů rozmazaný a neostrý – zážitek ze hry zkrátka nebude tak dobrý jako v případě nativního rozlišení. Právě proto je vhodné myslet na ideální rozlišení už při výběru gamingového panelu, a to ideálně s ohledem na výkon sestavy, ke které bude daný stroj připojován.

4K herní monitory

 

Na trhu existují samozřejmě i herní monitory, které se vymykají pravidlům uváděným výše – především tedy zmiňovanému rozlišení. Řeč je například o extrémně širokoúhlých obrazovkách, které mají poměr stran například 32:9. Je to stejné, jako kdybyste vedle sebe postavily dva monitory, díky jedinému řešení však uprostřed nemáte zbytečně žádný rámeček, který by vás omezoval při hraní. Takové panely nabízí například při úhlopříčce 49 palců rozlišení 3840 x 1080 pixelů či 5120 x 1440 obrazových bodů.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Některé monitory dovedou nahradit i dva samostatné panely

 

Typ obrazovky je důležitý

Rozlišení a úhlopříčka jsou zpravidla prvními dvěma parametry, které uživatelé řeší. Snad ještě důležitější je ale typ obrazovky, byť jej celá řada lidí při výběru podceňuje. Právě typem obrazovky se přitom herní panely zpravidla liší od těch multimediálních a grafických nejvíce. Pojďme si tedy jednotlivé obrazové technologie představit trochu blíže:

 

TN – Obrazovky stavící na technologii TN patří mezi nejrozšířenější, a nutno podotknout, že jsou hráčům nejčastěji doporučovány. Je to dáno tím, že tento standard poskytuje velmi rychlou dobu odezvy, což je samozřejmě u her žádoucí.

Nevýhodou TN obrazovek nicméně bývá horší barevné podání, které se zkrátka s ostatními obrazovými technologiemi měřit nemůže, i když poslední generace panelů nabízí již podstatně lepší podání obrazu než před lety. Počítat je nicméně nutné s horšími pozorovacími úhly, platí to především ve chvílích, kdy se na panel díváte seshora nebo zespodu, obraz je v takovém případě nepřirozeně světlý, nebo naopak přechází do inverze.

TN panely

 

IPS – Monitory standardu IPS rozhodně žádnými problémy s pozorovacími úhly netrpí, také se u nich můžete těšit z citelně věrnějšího barevného podání. Daní za tyto přednosti je však horší doba odezvy než u TN panelů. Právě proto používají IPS panely spíše na práci a multimédia, nikoliv na hry. Je nicméně nutné podotknout, že za několik posledních let zvládli někteří výrobci vyšperkovat standard IPS bez nadsázky až k dokonalosti. Opravdu kvalitní panely tak dovedou nabídnout i velmi nízkou dobu odezvy, přestože staví na technologii IPS. Zpravidla jde ale o modely s cenovkou přesahující 20 000 Kč.  

IPS panely

 

VA – Za zlatou středí cestu lze považovat gamingové obrazovky se standardem VA. Ty mají dobré podání černé i dalších barev, ale netrpí takovými neduhy jako IPS panely. VA monitory se rozhodně neztratí nejen na stole herního nadšence, ale také milovníka filmů. Náročnější hráči, kteří hrají rychlé FPS akce, ale stejně pravděpodobně upřednostní TN panely, ty jsou totiž na tom s dobou odezvy ještě lépe než technologie VA. Obzvláště to platí v segmentu těch cenově dostupnější modelů.  

VA panely

 

QLED – Narazit je možné i na zajímavé specialitky, jako je technologie QLED. Tou se chlubí herní monitory od společnosti Samsung, a to po vzoru prémiových televizorů tohoto výrobce. Panely s touto technologií jsou schopny reprodukovat 100 procent barevného objemu. To znamená, že dokážou zobrazit všechny barvy při jakékoli úrovni jasu. Nejjemnější rozdíly jsou viditelné i při nejvyšším stupni jasu technologie QLED – mezi 1 500 a 2 000 cd/m2.

Barevné podání je velmi syté a působí věrným dojmem. Pokud na panelu zobrazíte kvalitní fotografii, všechny odstíny jsou zobrazeny přesně tak, jak mají. Taktéž podání černé se drží na velmi vysoké úrovni. Svou rychlostí se QLED obrazovky vyrovnají VA a některým TN panelům, musí jít nicméně o modely zaměřené na hráče. Na pultech obchodů jsou k dostání také QLED panely určené na práci, které zkrátka žádné herní ambice nemají.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Herní panel s technologií QLED 

 

Rychlost: doba odezvy a obnovovací frekvece

Jak je z řádků výše patrné, rychlost je pro herní monitory klíčová. Právě na tento parametr se tedy rozhodně vyplatí při výběru ideálního gamingového panelu také zaměřit. Prakticky u každého nabízeného monitoru naleznete dobu odezvy, která se měří v milisekundách. Při příliš vysoké době odezvy se obraz v rychlých akčních scénách rozmazává, což rozhodně není žádoucí.

Dobu odezvy je nicméně nutné brát s určitou dávkou rezervy. I u těch nejlevnějších panelů totiž můžete narazit na 1ms hodnoty. To ale ještě nutně neznamená, že obraz bude skutečně plynulý a že jde o plnokrevný gamingový monitor.

Doba odezvy totiž určuje pouze schopnost jednotlivých pixelů změnit nějakou barvu na druhou. Hodnota 1 ms zpravidla udává pouze schopnost vykreslení gray to gray (zkratka GTG), tedy schopnost monitoru změnit jeden pixel v odstínu šedé na jiný. Reálná doba odezvy zpravidla bývá vyšší a ti serióznější výrobci ji uvádí také. Obecně lze říci, že barevná doba odezvy nižší než 5 ms stačí i pro hraní akčních her.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Plynulý obraz je důležitý, a to nejen pro profesionální hráče

 

O reálné rychlosti pro potřeby pařanů tak v praxi spíše vypovídá input lag, který někdy bývá označován také jako response time. Řada výrobců nicméně tyto hodnoty neuvádí, což je rozhodně škoda. Tento parametr totiž určuje čas potřebný na veškerou cestu elektrického signálu na zpracování obrazu. Obecně platí, že čím vyšší input lag, tím hůře. Především jedinci, kteří plánují hrát rychlé FPS akce, by si na rychlosti obrazu měli dát opravdu záležet. Rozdíl pár milisekund totiž může nakonec rozhodnout o výhře či prohře.

Vodítkem při výběru herního monitoru, alespoň tedy co se celkové rychlosti týče, tak nejčastěji bývá obnovovací frekvence. Ty základní modely nabídnou pouze 60 až 75 Hz, ty kvalitnější zpravidla dvojnásobek, zpravidla 120 či 144 Hz. A v praxi je to skutečně znát. U nižší obnovovací frekvence se budou více namáhat oči při sledování obrazu, neboť každé oko se bude snažit „doladit“ neostrost obrazu.  Skutečně nároční hráči, kteří nejčastěji hrají akční tituly, pak sáhnou po modelech nabízejících obnovovací frekvenci 165 či 240 Hz.

U jakéhokoliv herního monitoru přitom platí, že je nutné jej správně nastavit. Většina gamingových panelů totiž nabízí přednastavené obrazové režimy, z nichž každý se hodí pro jiný typ hry.

 

Pokročilá technologie FreeSync

Z řádků výše by se mohlo zdát, že 244Hz monitor je zárukou toho nejrychlejšího, a tudíž pro hráče nejlepšího obrazu. To ale bohužel není v praxi vůbec pravda a 244Hz panel nemusí být vždycky lepší než ten, který disponuje 144 Hz. Kromě samotného panelu totiž o celkové plynulosti obrazu rozhodují i další vnitřní součástky. Pokročilejší modely totiž uvnitř výkonnější procesory, které zvládají pracovat s moderními technologiemi, jež dovedou s výslednou kvalitou obrazu doslova kouzlit.

V některých hrách je totiž možné narazit na trhání obrazu. Je to způsobeno pevně daným frame ratem monitoru, zatímco hry nemají fixní frekvenci. Vyzrát na tento problém se snažili výrobci již před lety prostřednictvím technologií V-Sync a Adaptive Sync, které však měly celou řadu porodních bolestí a hráčům se v nejednom případě dělalo před obrazovkou špatně. 

Zlomový byl rok 2013, kdy společnost NVIDIA představila technologii G-Sync. Jak ale pozornější čtenáři pravděpodobně již tuší, ta byla určena výhradně pro použití s grafickými kartami společnosti NVIDIA. Naštěstí záhy zareagovala společnost AMD, která představila vlastní standard zvaný FreeSync.

AMD FreeSync

 

Monitory podporující technologii FreeSync jsou primárně určeny tedy pro stroje s grafickými kartami od AMD. Hlavním rozdílem je ve srovnání s GSyncem to, že FreeSync je nepotřebuje žádný speciální výpočetní modul, a tudíž je nabízen v podstatě zadarmo. Monitory s FreeSync jsou tedy logicky zpravidla levnější než s G-Sync. Technicky je synchronizace obrazu u obou technologií realizována jinak, nicméně výsledek by měl být – alespoň teoreticky – stejný.

V praxi se názory odborníků na obě technologie liší. Někteří jedinci tvrdí, že výsledná kvalita obrazu je srovnatelná, jiní zase upřednostňují G-Sync. U nižších obnovovacích frekvencí jsou rozdíly v plynulosti obrazu skutečně zanedbatelné, podle našich zkušeností s testovanými monitory má ale při vyšších obnovovacích frekvencích G-Sync navrch.

Lze nicméně předpokládat, že většina uživatelů bude volit danou technologii synchronizace obrazu podle toho, jakou grafickou kartu budou ve své sestavě mít. Jak je z řádků výše patrné, FreeSync se hodí pro karty AMD, zatímco G-Sync pro stroje s čipy od společnosti NVIDIA.

Herní monitory s technologií FreeSync

 

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Čip NVIDIA G-Sync

Herní monitory s technologií G-Sync

 

Jas, kontrast a připojení

Při výběru monitoru se rozhodně vyplatí koukat také na parametry jasu a kontrastu. Jas udává, jak dokáže daný panel silně „svítit“. Monitor se slabším jasem tak logicky bude mít tmavší obraz, v praxi také způsobuje degradaci barevného podání. Hodnoty jasu se udávají v kandelách na metr čtvereční (cd/m2). Základní herní monitory mají zpravidla jas od 200 cd/m2 výše, pokročilejší pak okolo 300 cd/m2. Ty nejlepší panely na trhu ale nabídnou ještě vyšší hodnoty, klidně i 400 nebo 600 cd/m2.

Kontrast nám říká, jak jednotlivé panely zvládají rozdíly mezi černou a bílou barvou. Zpravidla na monitorech s vysokým kontrastem je černá skutečně černá a nepůsobí našedlým dojmem. Výrobci přitom udávají dvě hodnoty kontrastu – statický a dynamický. Sledovat se rozhodně vyplatí ten první, neboť dynamické hodnoty jsou citelně vyšší a udávají i to, jak si monitor dovede pomoci zesvětlováním a stmíváním obrazu. Tím ale mění celkové barevné podání a logicky ztrácí věrnost. Za solidní standard lze považovat statický kontrast 1000:1, některé paněly nicméně nabízí klidně hodnoty až 3000:1 či 5000:1. Pro srovnání dynamický kontrast může dosahovat hodnot klidně až 1 000 000:1.

Prim hrají modely, které nabízejí HDR obraz. Ty dokážou pracovat s vysokým kontrastem a maximálním jasem, nečiní jim tedy problém zobrazit graficky náročné scény, ve kterých se prolíná velmi světlé a velmi tmavé pozadí.

Podceňovat se při výběru nevyplácí ani konektorová výbava. Starší standardy D-Sub a DVI-D ale dnes naleznete jen u některých panelů a pro hraní her se rozhodně nehodí. Moderní panely proto nejčastěji sází na HDMI či DisplayPort. Většina uživatelů se při připojení monitoru bude rozhodovat patrně podle své grafické karty, nicméně nejvhodnější je pro herní nadšence poslední zmiňovaný standard. Už jen kvůli tomu, že DisplayPort podporuje vyšší obnovovací frekvence než HDMI.

Herní monitory

Názory ostatních Geeků

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze.

Máš něco na srdci?

nahoru