Termín ray tracing je v posledních týdnech často skloňován jako technologie budoucnosti, která přinese hry s dechberoucí podívanou. Co ale vlastně od ní mohou hráči čekat v praxi? To jsme se rozhodli vyzkoušet na novém titulu Metro Exodus.
Anglický termín ray tracing, neboli česky sledování paprsků, není žádná nová technologie. Jde o metodu renderování 3D počítačové grafiky, se kterou koketovali tvůrci několik posledních let. Praktické uplatnění našla tato technologie až s příchodem nových grafických karet z rodiny GeForce RTX 20XX, starší grafiky si totiž s tímto standardem poradit nedovedou, nemají totiž RT jádra.
Co to ale vlastně ten ray tracing je? Jde o realistické vykreslování jednotlivých scén ve hře. Speciální RT jádra, které jsou v nových grafikách obsažena, totiž dovolují vypočítat přesné stíny, odrazy a lomy světla podle konkrétních materiálů a samotné scény. Hra díky tomu působí reálnějším dojmem, jak si ukážeme i na reálných snímcích ze hry Metro Exodus níže. Ale pěkně popořadě...
Ukázka za hry Metro Exodus
Trailer ke hře Metro Exodus
Na čem budeme hrát?
Z řádků výše již víme, že ray tracing je výsadou dvoutisícovkové série grafik s jádrem od společnosti NVIDIA. Pokud tedy takovou kartou nedisponujete, vůbec se vám volba v nastavení hry nezobrazí. Jednotlivé karty dvoutisícovkové série se přitom liší počtem RT jader a tedy tím, jak věrně dokážou celkovou realističnost vykreslit.
Nejlépe je na tom pochopitelně vrcholný a nejdražší model s jádrem RTX 2080 Ti, protože má RT jader nejvíce. Sluší se nicméně podotknout, že ray tracing podporuje také grafika GeForce RTX 2060, která se dá pořídit už za méně než deset tisíc korun.
My jsme nicméně celou technologii otestovali na kartě ASUS GeForce ROG-STRIX-RTX2080TI, která v boostu pracuje až při frekvenci 1665 MHz a má k dispozici 11 GB grafické paměti GDDR6. Pro úplnost dodejme, že sestava běžela na procesoru Intel Core i9 a měla k dispozici 32 GB operační paměti typu DDR4.
Většina hráčů sice hraje v dnešní době stále ještě ve Full HD rozlišení, my jsme však zvolili standard 4K, aby co nejvíce vynikly rozdíly mezi jednotlivými scénami při různém nastavení. Konkrétně nám k testům posloužil profesionální herní monitor ASUS ROG Swift PG27UQ s úhlopříčkou 27 palců. Ten se navíc chlubí podporou technologie G-Sync. Nejde přitom o obyčejný 4K G-Sync, ale o profesionální 4K HDR G-Sync. Právě to se nejvíce podepsalo na pořizovací cenovce, ale barevné podání, nabízený kontrast i rychlost panelu zkrátka vysokou cenovku opodstatňují.
Obecně ale platí, že v počítači by měl být vždy nainstalován nejnovější software, obzvláště to platí pro patche her a drivery grafické karty. Tvůrci totiž jednotlivé tituly neustále vylepšují, což se může nakonec projevit na lepším výkonu samotné karty nebo zvýšení obrazové kvality u daných her. Aktualizace tedy rozhodně nepodceňovat.
Grafika ASUS GeForce ROG-STRIX-RTX2080TI
Velký důraz byl u tohoto modelu kladen na chlazení
Testovací sestava
Profesionální herní monitor ASUS ROG Swift PG27UQ
Herní geny tento stroj nezapře
Panel není žádný drobeček, nabízí úhlopříčku 27 palců
A tady už máme Metro Exodus...
Nastavení hry a výkon
Třetí díl Arťomova putování nás opět zavede do post-apokalyptické Moskvy, ze které se však poprvé podíváme i do divoké ruské divočiny. V obrovských nelineárních úrovních budeme prozkoumávat krajinu a pokračovat v příběhu inspirovaném knihami Dmitryje Glukhovského. Děj hry obsáhne celý rok od jara, léta, podzimu až po krutou nukleární zimu.
Čtvrt století po nukleární válce, která zdevastovala Zemi, se několik tisíc přeživších stále snaží přežít pod ruinami Moskvy v tunelech metra. V průběhu času bojovali proti zmutovaným bestiím a paranormálním jevům a utrpěly mnoho ztrát v občanské válce. Nyní ale jako Arťom musíte opustit metro a vést svou skupinu vstříc dobrodružství napříč kontinentem v postapokalyptickém Rusku a hledat nový život na východě.
Nastavení ray tracingu ve hře
Připomenout si celý děj hry můžeme v naší dřívější recenzi, v dnešním článku se totiž budeme soustředit výhradně na technologii Ray Tracing. Tu je možné aktivovat už v obslužném programu GeForce Experience, stejně tak ale v samotné hře. Nastavovat je možné kromě vypnutého stavu dvě různé úrovně RTX – High a Ultra. Počítejte přitom s tím, že při nastavení Ultra vám klesnou FPS zhruba o 20 snímků, model RTX 2080 Ti ale na plynulé hraní ve 4K rozlišení bohatě stačí. Naměřili jsme hodnoty okolo 72 FPS. Mimochodem ve Full HD rozlišení se s touto grafikou bez problémů dostanete v režimu Ultra až k hranici 150 FPS.
Výše uvedené nicméně platí o nejnovějším patchi, který dva týdny nazpět vyšel. Ten v kombinaci s nejnovějšími ovladači grafiky od společnosti NVIDIA citelně zvyšuje snímkování ve hře i obrazovou kvalitu jako takovou – přidává totiž podporu DLSS instrukcí. To je daleko větší změna, než by se mohlo na první pohled zdát.
Technologie Deep Learning Super-Sampling (DLSS) je novou technologií platformy RTX, která využívá síly strojového učení a umělé inteligence, aby naučila grafický procesor renderovat ostrý obraz, zatímco běží až 2x rychleji než předchozí generace grafických procesorů používající běžné metody vyhlazování. V praxi je obraz skutečně neskutečně ostrý, jak je vidět i na ukázkových snímcích níže – především pokud se zaměříte na jednotlivé větve stromu a to, jak plynule je se zapnutým DLSS grafika byla schopná vykreslit. Zkrátka přínosy DLSS jsou nepopiratelné.
Přiblížení detailu se zapnutým a vypnutým DLSS – na stromu jde krásně vidět, jak technologie funguje.
Zapnuté DLSS na celé scéně
Vypnuté DLSS na celé scéně
Ray tracing v akci
Dost už bylo teorie, pojďme se podívat, jak se „vybarvuje“ ray tracing v titulu Metro Exodus v praxi a co skutečně mohou od této technologie hráči čekat. Ve hře jsme totožné scény zachytili při různých nastaveních. Konkrétně všechny hodnoty byly nastavené na max. Jediné, co jsme měnili, byla právě úroveň ray tracingu. Na snímcích níže tak naleznete ukázky toho, jak se atmosféra hry měnila při vypnutém ray tracingu a následně také v režimech high a ultra.
Dramatické jsou rozdíly především ve světelně náročných scénách. V přímém srovnání si všimnete nejen lépe zpracovaných odlesků na třpytící se hladině, kdy louže skutečně vypadá jako voda, a ne pouze jako namalovaný flek. Za pozornost stojí také drobné detaily, jako jsou například světelné odlesky na pušce – když jsou správné, zbraň působí daleko reálnějším dojmem.
Úplně jiný nádech dostanou také scény, kde se ostře láme světlo a stín. Rozdíly mezi režimy High a Ultra totiž zpravidla nebývají ve hře nijak markantní, ale například ve vlaku, u kterého slunce žne svými nízkými paprsky vší silou dovnitř, již rozdíly postřehnete. Skok mezi High a Ultra nicméně není tak velký jako mezi tím, když je technologie ray tracing zapnutá a vypnutá.
Z výše uvedeného – a nutno podotknout, že také z ukázek níže – je tedy patrné, že přínos technologie ray tracingu bude viditelný také u levnějších grafik řady GeForce RTX. Pochopitelně opravdoví fajnšmekři, kteří chtějí z každého titulu vymáčknout maximum, se budou poohlížet po těch nejlepších modelech.
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Velkých rozdílů ve hře si všimnete také v pasážích, kdy celou atmosféru dotváří jen velmi ponuré osvětlení. Například když se plazíte jedním z kanálů za světlem vepředu, je ztvárnění ray tracingu až dechberoucí. V normální hře totiž vidíte prakticky jen černou tmu, zatímco v režimech High i Ultra vidíte plamenem jemně nasvícené obrysy celé scény. Právě díky těmto detailům běhá při hraní skoro až mráz po zádech.
Celkově ale technologie ray tracing přispívá k věrohodnějšímu dojmu ze hry. Například když prolézáte úzkou štěrbinou mezi dvěma panely v polorozbořeném domě, scéna není nesmyslně nasvícená, ale stín se chová daleko realističtěji. To samé platí o dalším ukázkovém snímku, kde se opět prodíráte sutinami a scénu osvětluje jen pár paprsků slunce. Kameny v takovém případě nesmyslně nezáří, ale místo toho se přesně podle lomu hrany schovávají do hávu tmy.
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Samozřejmě čím je ve scéně méně světla, tím jsou rozdíly méně markantní, ale i tak dotvářejí celkovou atmosféru celé hry a přidávají na realističnosti. Například na dalším ukázkovém snímku níže si můžete všimnout klečícího vesničana, který prosí o smilování před jistou smrtí. Na sudu vedle něj je při vypnutém ray tracingu nereálný obrys světla skrz díru ve zdi, stejně tak jeho obličej je příliš zvýrazněn i na místě, kde by měl být správně stín – tedy z našeho pohledu by měla být zahalená pravá část tváře, neboť pouze levou osvětluje svíčka. Díky ray tracingu jsou obě chyby napravené.
Na dalším snímku, kdy procházíte v polorozbořeném domě po schodech dolů, je opět velmi nereálné vykreslení stínování celé scény. Po zapnutí ray tracingu se atmosféra celého titulu úplně promění a uživatel má pocit, jako kdyby se skutečně probíral temnotou a bojoval o holý život.
To platí také o posledním ukázkovém snímku dnešního článku, kdy se hlavní hrdina celého titulu chystá projít skrz dveře vagónu a vrhnout se do nástrah číhajících venku. Lidské oko totiž v praxi není schopné zaznamenat tak velký kontrast mezi neosvětleným vagónem a probouzejícím se dnem venku. Při vypnutém ray tracingu je tedy vnitřní část vagónu nereálně světlá, zatímco v režimech High i Ultra se dostáváme blíže realitě a tomu, jak skutečně proudí světlo napříč prostorem.
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Porovnání různých úrovní ray tracingu
OFF
HIGH
ULTRA
Resumé
Technologie ray tracing přidává do titulu Metro Exodus detaily, kterých bychom si jinak při hraní na obyčejných grafikách nevšimnuli. Samozřejmě rozdíly nejsou patrné ve všech scénách, ale v některých doslova bijí do očí. A díky tomu dovedou lépe navodit celou atmosféru a vtáhnout uživatele lépe do celého děje. Jak si vede ray tracing v dalších titulech, si ukážeme zase v některém z příštích článků.
