Přejít na obsah [o] Přejít na navigaci [n] Přejít na vyhledávání [v] Přihlásit se
Hlavička
Recenzujeme Starfield, horkého kandidáta na hru roku

Recenzujeme Starfield, horkého kandidáta na hru roku

Recenze
Starfield (Xbox Series X)_1428360285
Starfield (Xbox Series X)
1 204 Kč 1 457 Kč
1 141 Kč 1 380 Kč
Xbox Series Bezdrátový ovladač, Starfield Limited Edition_1428902643
Xbox Series Bezdrátový ovladač, Starfield Limited Edition
Produkt není určen k prodeji.
Xbox Wireless Headset Starfield, bílá_1596205676
Xbox Wireless Headset Starfield, bílá
Produkt není určen k prodeji.
Tričko Starfield - Cosmic Perspective (M)_235745836
Tričko Starfield - Cosmic Perspective (M)
Produkt není určen k prodeji.

Dostála Bethesda svým slibům a dokázala na svět přivést vesmírné RPG, které o světelné roky převyšuje svou dosavadní konkurenci v rámci žánru?

Aktuální horkou novinku Starfield pravděpodobně není potřeba zevrubně představovat. První nová značka Bethesda Game Studios po více než pětadvaceti letech je doslova vysněným a vymodleným projektem Todda Howarda, direktora firmy a současně kreativního ředitele vývoje. Jeho dlouholetá ambice přenést typicky „bethesdí“ hratelnost do zcela odlišných, vesmírných kulis, prostupuje celou hrou a bude prostupovat i následující recenzí na GEEK magazínu.

Sháníme hrdinu galaxie. Zn.: Rychle

První desítky minut, které ve Starfieldu strávíte, jsou skutečně velmi překotné. Vaše postava, toho času těžební dělník ve společnosti Argos Extractors, sáhne v průběhu své pracovní doby někam, kam nemá. Konkrétně na starodávný artefakt, jenž svému objeviteli zprostředkuje krátkou vizi o cestování v mezihvězdném prostoru a dost možná i čase.

Když se to vše dozví objevitelé z partičky zvané Constellation, rychle přispěchají, aby vám zapůjčili svou vesmírnou loď, vysvobodili vás ze spárů těžařského korporátu a udělali si z vás poslíčka, který bude shánět další podobné artefakty. A přestože hlavní příběhová linka nakonec samozřejmě dozná jistých zvratů, v zásadě platí, že výše uvedené věty vystihují její jednoduchost a zároveň plochost.

Elden Ring (Xbox)_796173254 1 111 Kč 1 344 Kč Do košíku Starfield (Xbox Series X)_1428360285 1 141 Kč 1 380 Kč Do košíku Cyberpunk 2077 - Ultimate Edition (Xbox Series X)_637155072 1 018 Kč 1 232 Kč Do košíku Hogwarts Legacy (Xbox Series X)_2108397695 913 Kč 1 105 Kč Do košíku Zaklínač 3: Divoký hon - Complete Edition (Xbox Series X)_157778285 665 Kč 805 Kč Do košíku Všechno v kategorii RPG

Z určité počáteční letargie vás vytrhne na pár (desítek) minut rozsáhlý editor postavy, který vám umožní přizpůsobit si většinu myslitelných vizuálních aspektů hlavního hrdiny. Tedy kromě těch, které dobře znají fanoušci Cyberpunk 2077. Vizuální stránka je důležitá hlavně pro lidi, kteří se rozhodnou hrát Starfield jako střílečku viděnou ze třetí osoby, přičemž platí, že mezi celkem 3 módy kamery lze libovolně přepínat v průběhu hraní.

Ty vůbec nejzajímavější volby se však skrývají na samém konci editoru postavy. Konkrétně jde o výběr toho, z jakého prostředí váš hrdina pochází, což určí trojici počátečních skillů a zpřístupní některé unikátní volby v dialozích. Následuje volba tří osobnostních vlastností, které mají na hratelnost poměrně zásadní vliv.

Osobně jsem si vybral ty, které měly potenciál učinit hru zábavnější, neboť minimálně pro první průchod není příliš zjevné, k čemu by mi bylo, určit si jako perk příslušnost k nějakému náboženství nebo vesmírné frakci. Oproti tomu zvýšená empatie, přítomnost oddaného fanouška a také vlastních rodičů zadělaly na nejednu fascinující situaci. Třeba když jsem svého padre a madre po několika desítkách hodin hraní nachytal, jak se sjíždějí na jedné z opulentních vesmírných diskoték. Právě zde určitě vyvstává potenciál pro značně odlišné průchody hrou.

Starfield (17).png
Starfield (18).png
Starfield (19).png

Kde už jsem to jenom viděl?

Jakmile skončí pomyslná tutoriálová pasáž, a obří svět Starfieldu se téměř bez bariér otevře, je dost možné, že budete stejně jako já cítit určitý pocit přehlcení obsahem. Více než tisícovka planet, měsíců a vesmírných stanic je skutečně naprosto obskurní číslo, přičemž procedurálně generovaný obsah neobydlených planet představuje spíše povedené technologické demo, než aby jakkoliv napomáhal hratelnosti. Ovšem i množství ručně vytvořených lokací, menších i větších, vás nadchne. Řada z nich je zapamatovatelná, ať už jde o zářící průmyslové město Neon, westernové Akila City, marsovskou kolonii Cydonia, prázdninové Paradiso nebo některou z moderních stanic na orbitách planet a měsíců.

Rozhodl jsem se v zájmu ucelenosti vlastního zážitku poměrně dlouho držet hlavní příběhové linie, která je opředená řadou žánrových klišé. Spolu s kumpány z Constellation jsme sháněli další artefakty, což někdy bylo zábavnější, jindy méně, ale to bych byl ochoten Starfieldu odpustit. Ovšem až do okamžiku, kdy se ukázalo, že vesmír obývá i skupinka, která – překvapení! – nese název podle vzoru „něco-rození“. To zjistíte zhruba ve chvíli, kdy navštívíte několik chrámů, kde získáte speciální nadpřirozené schopnosti, jakési… výkřiky?

Pokud patříte mezi desítky milionů lidí, kteří od roku 2011 hráli The Elder Scrolls V: Skyrim, pravděpodobně se vám nyní rozblikala varovná kontrolka. A to zcela a naprosto po právu. Bethesda totiž nejen že nepředvedla žádný zásadní pokrok v oblasti grafiky či herních mechanik (o tom si povíme ještě dále), ale autoři skutečně vzali tyto elementární prvky ze Skyrimu a naroubovali je jen o 12 let později do vesmírných textur. A to je něco, co jim rozhodně jen tak neprominu.

Máte animace? A mohli bychom je vidět?

Veliký otazník se před vydáním vznášel nad technickým stavem hry. V tomto kontextu lze konstatovat, že Starfield skutečně je nejvíce odladěnou hrou od Bethesdy v historii. Nicméně jedním slovem musím dodat, že tady ležela laťka skutečně velmi nízko, možná i zahrabaná pár centimetrů v hlíně. Bugy samozřejmě ve hře jsou, ať už jde o doskakování textur, občasné nepovedené ragdoll efekty, objevování se postav naprosto odnikud nebo naopak jejich mizení. Na konzoli Xbox Series X, kde jsem hru recenzoval, zcela zamrzla za celou dobu hraní jednou. Hráči na platformě PC si nicméně podle diskuzních fór stěžují na mírně častější padání, v průměru zhruba každých deset hodin.

Starfield (2).png
Starfield (3).png
Starfield (4).png

Starfield běží na proprietárním Creation Engine, který poháněl již zmiňovaný Skyrim a také Fallouty s číslovkami 4 a 76. Marketingově sice firma hovoří o „druhé verzi“, nicméně faktem je, že dvanáct let stará technologie je setsakramentsky znát. Například animace, zejména pak ty obličejové, absolutně nesnesou srovnání s aktuální špičkou. Strnulost dialogů a zprostředkovaně i vyprávění umocňuje fakt, že ve Starfieldu v podstatě neexistují žádné cutcény. Přesto bych se neváhal některé individuální momenty vyzdvihnout a označit za ikonické.

Mezi nepříjemná překvapení patří i velmi časté načítací obrazovky, na které se připravte nejen při přesunech mezi jednotlivými hvězdnými soustavami, ale třeba i při příchodech do interiérů budov. V roce 2023 skutečně není normální, aby načítání prostoru lékařské ordinace o velikosti 20 čtverečních metrů trvalo na papírově nejvýkonnější konzoli současnosti přes 5 vteřin. A když si vzpomenu na to, jak někteří recenzenti dali Hogwarts Legacy sežrat doslova vteřinu dlouhé načítací pauzy při přechodech mezi jednotlivými částmi hradu, chce se mi křičet cosi o dvojím metru.

Když pejsek a kočička vaří Starfield

Technologická zastaralost je jedna věc. Jenže Starfield je bohužel zastaralý i z hlediska herních mechanismů. Ze space oper posledních let hra ze všeho nejvíce připomíná RPG The Outer Worlds od Obsidian Entertainment, ovšem s většími ambicemi a menším podílem humoru. Hra na vás poměrně brzy vychrlí ohromné množství možností a mechanik, ať už jde o crafting předmětů, vylepšování zbraní, vaření, stavění vesmírných korábů i odlehlých outpostů, management posádky… jenže s jejich vysvětlováním si úplně neláme hlavu. Ano, v pauzovací obrazovce se nachází poměrně výživný textový tutoriál, jenže i ten je důkazem rigidního myšlení Bethesdy. Trendem v moderním herním designu je organické objevování a vysvětlování mechanismů. A ještě jedna věc mi vadí: Kromě toho, že mi nikdo nevysvětlil, jak přesně mám jednotlivé věci ve Starfieldu dělat, mi jaksi scházela informace o tom, proč bych je měl dělat.

Nemohu se ubránit pocitu, že spolupráce mezi vývojáři Starfieldu a marketingovým oddělením probíhala přesně obráceně než u dalších letošních hitů v čele se Zeldou a Baldur’s Gate 3. To jsou hry, jejichž tvůrci připravili unikátní produkt, a pak teprve začali vymýšlet, jak jej hráčům ideálně prodat. Ze Starfieldu naopak doslova čiší to, že jeho vývoj probíhal obráceně. Na začátku byl dlouhý zaškrtávací seznam: Hráči chtějí co nejvíce planet. Crafting. Základny. Frakce. Správu posádky. Stavbu lodí. Aspoň 500 vedlejších questů. A Howardův tým poslušně odškrtával jednotlivé položky, aniž by se zamyslel nad tím, jestli to všechno dohromady funguje a dává smysl. A tak New Atlantis, které má být doslova hlavní město celé známé lidské civilizace v roce 2330, působí jako vesnice, ve které dohromady bydlí asi tak 80 lidí, z čehož polovina čeká jen a pouze na interakci s vámi.

A přece se točí!

Doposud jsem na Starfield jenom plival jed – tak jak je možné, že jste se v titulku dočetli o tom, že jde o horkého kandidáta na hru roku? Nebojte, rozhodně jsme se vás nepokusili na GEEK magazínu oklamat. Starfield totiž zcela jednoznačně a nepochybně pro řadu lidí bude tou pomyslnou hrou roku, dost možná i desetiletí – za předpokladu, že do té doby nevyjde šestý díl série The Elder Scrolls.

Nabízí totiž naprosto nadpozemské množství obsahu, který rozhodně umí být zajímavý. Skoro bych řekl, že je tím zajímavější, čím více se odchýlíte od hlavní dějové linky a toho, co osobně režíroval Todd Howard. Ve Starfieldu se nacházejí úžasné lokace a questy, které napsali talentovaní scenáristé. Ať už jde o příběhy jedné z pěti hlavních frakcí (můžete se stát členy všech zároveň, ale nebude to bez kompromisů) nebo třeba fantastickou příběhovou linku o lodi kolonistů, která ze Země vyrazila ještě předtím, než bylo vynalezeno cestování nadsvětelnou rychlostí.

Starfield (2).png
Starfield (3).png
Starfield (4).png

Přes všechno, co jsem výše napsal, totiž musím o Starfieldu říct jednu věc. Už dlouho jsem se netěšil více na to, než se vrátím zpátky domů k televizi a budu moct objevovat další kouty galaxie, poznám další zajímavé postavy a splním pár questů jen tak pro radost. Starfield velmi umně brnká na jemné struny lidské osobnosti toužící po nezapomenutelném dobrodružství, po objevování širého vesmíru. Pakliže patříte mezi hráče, pro které je idea vesmírného Skyrimu (či Falloutu) se všemi datadisky lákavá, dostanete přesně to, a dostanete toho hodně.

Budete ale muset překousnout absenci fluidního cestování mezi planetami, extrémně frustrující práci s inventářem (na PC to již řeší první mody, ovšem hráči na konzolích určitě zapláčou), stupidní systém přesvědčování, chybějící indikaci levelové náročnosti questů, zvláštní frekvenci automatického ukládání a další tisíc a jeden nešvarů, které si pro vás Bethesda připravila.

Omlouváme se, popis obrázku chybí.

Vzhůru ke hvězdám… tedy, vlastně procentům

Starfield se prostě hraje jako hra z roku 2011 se vším, co k tomu patří. Metaskóre Skyrimu je 94 bodů ze 100 možných a hra získala stovky ocenění, takže její reskin a update na rok 2023 rozhodně má co nabídnout. Jenže my (a vy taky) už jsme mezitím hráli tituly, které nejen graficky, ale především designem základní herní smyčky, interakcí mezi postavami a vyprávěním příběhu zadupávají Starfield do země. Hráli jsme třetího Zaklínače, dva díly God of War, dvojici Horizonů, Cyberpunk 2077, Red Dead Redemption II… všechny tyto tituly, které vyšly i na předchozí generaci konzolí, vypadají a hrají se lépe než aktuální novinka od Bethesdy. Slibovaná revoluce se tak ve Starfield bohužel nekoná.

Pokud Bethesda dostojí svým slibům (nebo spíše výhružkám) a šestý díl The Elder Scrolls bude opět pohánět Creation Engine 2, může se klidně stát, že se tento jinak docela dobře dochucený koláč hráčům jednou definitivně přejí. Do té doby na viděnou v jedné z předalekých galaxií – nebo v chystaných The Outer Worlds 2 a Star Wars: Outlaws. Když nic, díky Starfieldu se na ně těším zase o chlup více. A doufám, že se v nich dočkám i odvážnějších nápadů a herních konceptů.

Hodnocení: 75 %
Vývojář: Bethesda Game Studios
Vydavatel: Bethesda Softworks
Platformy: Xbox Series S|X, PC

 

Názory ostatních Geeků (6)

Starfield

Moc se jim to nepovedlo,nato jak to vychvaluji,hratelnost je dobrá ale to je vše

Hra roku?

To ne :-)

Hra roku ?

Zatím co jsem tak slyšel od kámošů co to hrali, tak po chvili hrozná nuda. v Podstatě Loading Simulator.

Hruza

Pro me obrovske zklamani. Po peti hodinach v gamepassu jsem ztratil trpelivost a hru odinstaloval z PC i Xboxu. Tak strasne nudnou, otravnou a nemastnou neslanou hru jsem uz dlouho nehral. A vzhledem k tomu ze na gamepassu i ps plus jsou desitky spickovych her, nema podle me vubec smysl se SF ztracet drahocenny cas. Kuprikladu Prey je spickove scifi s prvky rpg. SF je proti nemu chrchel rozmaznuty po stene Hlavniho nadrazi v Praze.

Optimalizace

Ta hra mě baví,ale ta optimalizace by mohla být lepší. Pak třeba ty bugy. Snad to brzy napraví

Nejhorší hra roku tak leda

Nezlobte se , horší hra tu snad ani není a ani nebude mimo loadingy v last of us apod.Oproti starfailu je tedy například takovej cyberpunk golden, ale Todd to opět dokázal po 25 letech horší hru jak Skyrim.

Máš něco na srdci?

100% GEEKsměs bez elektroniky 100% GEEKsměs bez elektroniky
nahoru