Počasí venku připomíná léto jen opravdu vzdáleně. Pokud tedy zrovna neholdujete radovánkám v dešti, můžete se zkusit zabavit i doma – například s fotoaparátem. Tentokrát se společně podíváme, kolik zábavy se dá užít s obyčejnou svíčkou a vonnými tyčinkami.
Oheň je dobrý pomocník, ale zlý pán. Toto klišé vtloukali rodiče snad každému dítěti. Plameny nicméně fascinují lidské oko od nepaměti. A je jedno, jestli je sledujeme někde večer u táboráku, nebo prostřednictvím objektivu našeho fotoaparátu. A protože v minulém speciálu jsme se věnovali vodě, nyní je čas na hrátky s ohněm a kouřem.
Minulý díl našeho speciálu byl věnovaný vodním radovánkám
Na co budeme fotit?
V předchozím dílu našeho seriálu jsme si již řekli, že je vlastně jedno, na co fotíte – zda na chytrý telefon, obyčejný kompakt, digitální zrcadlovku nebo bezzrcadlovku. Právě pro poslední zmiňovanou kategorii jsou nicméně naše rady určeny, protože sami používáme k focení bezzrcadlovky od společnosti Olympus. Konkrétně v dnešním díle nám poslouží model Olympus E-M10 Mark II se setovým objektivem 14-42mm. Vzhledem k tomu, že budeme pracovat s delšími časy, samozřejmě se také neobejdeme bez stativu.
Fotografická výbava od společnosti Olympus, kterou používáme
Setový objektiv 14-42mm
Když se světla nedostává
Protože počasí venku zrovna táborákům nenahrává, s „ohněm“ jsme si hráli v domácích podmínkách. Na začátek je to koneckonců nejvhodnější. Kdo pochopí principy focení malého plamínku, bude pro něj už hračka pořídit obdobné snímky například hranice při pálení čarodějnic. Nehledě na to, že u svíčky na nás nikdo nebude pospíchat a máme dostatek času si vyzkoušet všemožné způsoby fotografování.
První věcí, kterou musíme jako fotograf řešit, je nedostatek světla. Přeci jen ohně nejčastěji hoří v noci a z toho plyne řada problémů. Automatika většiny fotoaparátů se totiž snaží nedostatek světla kompenzovat bleskem. Snímek tak zploští a dá mu velmi studený nádech, jak je vidět na jednom ze snímků níže.
Zrovna u focení ohně to není vůbec žádoucí, protože u něj se naopak na výsledné momentce snažíme co nejvíce vyzdvihnout jeho příjemně působící teplost. V první řadě můžeme za úplné tmy použít světelnější objektiv, ideálně s hodnotami /2.0 a méně.
Pokud takový nemáte, můžete využít také vyšších hodnot ISO. To se však hodí jen v případech, kdy potřebujeme fotit tzv. „z ruky“ a nemůžeme nastavovat delší časy. I u těch nejlepších fotoaparátů se totiž s rostoucím ISO začíná projevovat šum, především na tmavších plochách se pak zobrazují obrazové vady.
Nejideálnějším způsobem, pokud to situace umožňuje, je fotit s delšími časy závěrky. Například při čtvrtvteřinových časech se již dá pracovat s ISO okolo hodnoty 800, u nichž není šum postřehnutelný – a to ani v případě těch levnějších fotoaparátů. Při ještě delších časech jsou tyto hodnoty samozřejmě ještě nižší. V takovém případě se ale většinou již neobejdeme bez stativu.
Při focení plamínků si dobře vyzkoušejte nastavit kratší i delší časy. Zjistíte tak, že při příliš dlouhých hodnotách začne fotoaparát zachycovat doslova záři svíčky. Je tu však riziko, že při zachvění vzduchu bude plamen na snímku zachycen vícekrát, což zrovna u focení svíčky není žádoucí. Na druhou stranu například při focení táboráku, v jehož pozadí nebo popředí je nějaký další objekt našeho zájmu, může vypadat tento efekt velmi zajímavě.
Bez stativu se tentokrát neobejdeme
Záběr focený bleskem působí velmi studeným dojmem (originál zde)
Při focení bez blesku vynikne útulný pocit teplosti (originál zde)
Ještě markantnější je to při delších časech – 1.0s (originál zde)
Delší časy zachytávají i záři svíčky, pozor ale na přepaly – 4.0s (originál zde)
Při delších časech se ale plamen může rozdvojit kvůli pohybu větru – 2.0s (originál zde)
Vhodná kompozice
Ani při focení ohně nesmíme zapomínat na správnou kompozici. Alespoň v rychlosti si i v tomto díle připomeneme pravidla třetin či zlatého řezu. Je vhodné komponovat tak, aby hlavní body našeho zájmu nebyly umístěny na samotný střed. Přestože někdy je středová kompozice žádoucí, ve většině případů se hodí více tzv. třetinová kompozice. V takovém případě si v podstatě celý záběr rozdělíte na devět stejných dílů (dvě vodorovné a dvě svislé čáry). Hlavní objekt by pak měl být umístěn na jednu z těchto čar, ideálně přímo na jejich průsečíky.
Když už jsme nalezli ideální úhel pro pořízení naší momentky, je vhodné se zamyslet ještě nad tím, jak bude vypadat celá momentka v souvislosti s pozadím. Na snímcích výše jsme totiž vždy fotili proti černé ploše, charakter snímku se nicméně může dramaticky změnit, pokud za objekt našeho zájmu dáme obyčejný barevný papír. Jak se scéna promění při nádechu dočervena a dožluta si můžete prohlédnout níže:
Černé pozadí (originál zde)
Červené pozadí (originál zde)
Žluté pozadí (originál zde)
Fascinující kouř
Stejně jako oheň může být pro fotografa fascinující kouř. Zatímco focení ohně je poměrně jednoduché, zaznamenat kouř již tak snadné není. Automatika se totiž bude opět snažit použít blesk, při kterém ale prakticky kouř nepůjde vidět – pokud tedy budeme blýskat zpříma. Když budeme pracovat na delší časy, pro změnu získáme pouze rozpitou mlhovinu, která bude kouř připomínat jen vzdáleně.
Vhodné je totiž použít druhý zdroj světla, který nám celou scénu nasvítí zboku – tedy pohybující se kouř. Pokud nemáme druhý blesk, můžeme použít například baterku. Pozor si musíme dávat jen na to, aby tento druhý zdroj světla nezachycoval objektiv napřímo. Toho docílíme tak, že jej schováme například za nějakou krabici. Hlavní blesk fotoaparátu pak necháme scénu přisvětlit tak maximálně zábleskem o strop. Jak již bylo uvedeno výše, pokud bychom blýskali napřímo, bude kouř příliš světlý a prakticky neviditelný.
Jak se focení obyčejné vonné tyčinky změní při různých nastaveních světla, si ukážeme na následujících snímcích:
Přímé focení bleskem (originál zde)
Focení na dlouhý čas připomíná jen neurčitou mlhu (originál zde)
Snímek zachycený s pomocí postranního světla – kouř jsme nasvítili LED lampičkou (originál zde)
Experimenty v post procesu
Na rozdíl od fotografií svíce se nám vůbec nevyplatilo experimentovat s pozadím. Bílý kouř totiž nejlépe vynikne proti černé scéně. Prakticky při všech dalších barvách se naopak vytrácí. Vrhnout na různé efekty se vyplatí tak maximálně v post procesu.
Černé pozadí je ideální (originál zde)
Například na červené ploše kouř zaniká (originál zde)
V post procesu se dá s kouřem doslova kouzlit. Nebojte se například ani toho, pokud kouř bude na snímku příliš nevýrazný. Důležité je, aby zůstala černá plocha opravdu černá a nebyly v ní vidět žádné obrazové vady. V grafickém editoru pak už jen pouhým přidáním kontrastu necháte pohyby kouře opravdu vyniknout.
Experimentovat můžete různě i s převracením obrazu a posunem barev. Pohybům kouře tak můžete vdechnout snadno barevný život. Vytvořit si tak můžete doslova extravagantní dílo, které se dobře bude vyjímat například jako pozadí pracovní plochy počítače.
Focená scéna – kouř je velmi světlý (originál zde)
Zvýraznění kontrastu na snímku (originál zde)
Hrátky s posunem barev (originál zde)
Hrátky s posunem barev (originál zde)
Hrátky s posunem barev a převrácením obrazu (originál zde)
Kam dál?
Máte nějaké zajímavé fotografie ohně nebo kouře? Podělte se s námi a dalšími čtenáři o ně v diskuzi. Případně se můžete podívat na další fotografické speciály, které jsme v poslední době vytvořili: