Všechny komentáře k produktu:Creative Headset HS-450

@HungryAnt: Elektrodynamické měniče
obsahuje drtivá většina sluchátek (od toho termín dynamická sluchátka). Systém sestává z membrány (tenká blána zpravidla tvaru hodně otevřeného trychtýře pevně uchycená za svůj okraj), cívky a permanentního magnetu. Cívka (spirála z tenkého drátu) je umístěná v magnetickém poli, které vytváří magnet a je pevně mechanicky spojená s membránou. Na cívku se přivádí elektrický signál, který v ní indukuje střídavé magnetické pole, jehož "síla" je přímo úměrná "hlasitosti". Toto pole potom interaguje s magnetickým polem permanentního magnetu čehož důsledkem je to, že se cívka pohybuje. A jelikož je cívka pevně spojena s membránou, pohybuje se i tato a svým pohybem způsobuje vlnění vzduchu, nebo-li zvuk. (Elektrotechnici nechť prosím prominou!)Elektrostatická sluchátka
pracují podobně jako dynamická, jen je zde vyuzit princip elektrostatický a nikoliv magnetický. Vlastní konstrukce sestává z velké ploché membrány, která je umístěna mezi dvěmi plochými (perforovanými) elektrodami. Roli permanentního magnetu zde plní předpětí stejnosměrným napětím. Aby bylo možné vyrobit potřebnou hlasitost, musí se na elektrody přivádět signál napěťově zesílený na mnoho set voltů! Je tedy jasné, že se tato sluchátka neobejdou bez speciálního budící přístroje. Proto tohoto principu využívají jen vysoce kvalitní a velmi drahé modely (STAX). Zvláštním druhem jsou elektretová sluchátka (spíše jen měniče), kde se předpětí "vyrábí" z nějakého materiálu, který je shopen vytvářet elektrostatické pole i bez přivedení vnějšího napětí. S těmi se potkáváte velmi často jako s různými pípátky a pod. Výrobní náklady při masové výrobě jsou nepatrné. Pro sluchátka ani té nejzákladnější kvality se nehodí.Elektromagnetické měniče
se používají zejména pro svoji jednoduchost např. v telefonních sluchátkách. Systém sestává z magnetu s cívkou a pohyblivé feromagnetické, např. železné, kotvy, která buďto sama tvoří membránu nebo je s ní pevně spojena. Změna el. proudu v cívce vyvolá změnu magnetického toku a ten působí silou na pohyblivou kotvu spojenou s membránou. Pro naše "sluchátkové" účely je důležité hlavně uspořádání označované v angličtině jako "balanced armature". Do češtiny by se dalo přeložit jako systém s vyváženou (nebo symetrickou) kotvou. Protože to je obrat poněkud příliš technicistní, rozhodli jsme se používat termínu "tlakový měnič" (byť jsme tento termín zavedli spíše omylem a je jasné, že se od principu tlakového reproduktoru zásadně liší). Toto uspořádání je typické pro kvalitní intraaurální systémy (IEM čili špunty), protože umožňuje konstrukci extrémně miniaturních měničů o velikosti pouhých několika milimetrů.Uzavřená sluchátka
mají mušli ze strany „od hlavy“ zcela akusticky uzavřenou. Pro posluchače to znamená, že jsou pro něj částečně potlačeny zvuky z okolí. Naopak okolí téměř neslyší nic z toho, co posluchač. Míra potlačení závisí na konkrétním provedení mušle. Běžné mají útlum odhadem tak 10 dB, velmi dobře zatlumená sluchátka 20-30 dB, speciální modely i více (např. kvalitní a drahé špunty, sluchátka pro aviatiku a hlučné provozy,…).Útlum lze ještě dodatečně vylepšit použitím speciálních aktivních elektronických obvodů, které snímají hluk okolí a přimíchávají jej s opačnou fází k poslouchanému zvuku. Tímto systémem lze zlepšit zatlumení okolí o nějakých 10-20 dB na nízkých kmitočtech. Velmi!!! obecně a zjednodušeně: pro výrobce je o něco složitější udělat kvalitní zvuk s uzavřeným systémem u velkých sluchátek. Proto také nenaleznete mnoho špičkových uzavřených modelů (beyerdynamic, audio-technica, profi Sennheiser, Denon).Otevřená sluchátka
mají mušli ze strany „od hlavy“ více-méně otevřenou. V praxi to znamená, že je mušle opatřena mřížkou (a to až v celé ploše) nebo otvory různé velikosti a tvarů. Zvuk ze sluchátek je tak propouštěn i do okolí a posluchač také není od okolí významně akusticky oddělen. Velmi!!! obecně a zjednodušeně: pro výrobce je jednodušší udělat kvalitní zvuk právě s co nejotevřenějšími systémy.Polootevřená sluchátka
jsou jakýmsi "hybridem" mezi otevřenými a uzavřenými sluchátka. Tzn., že jejich zvuk je blízký modelům otevřeným a navíc přidávají určitou zábranu v pronikání zvuku z/do mušle. Jako polootevřená sluchátka označuje své výrobky zejména AKG.Circumaural (Full-size)
Jsou taková sluchátka, jejichž náušník plně uzavírá ušní boltec ve své dutině. Některé modely mají dutinu velikosti „tak-tak“, jiné přímo obrovskou. Obé mají své výhody i nevýhody, takže nelze principielně rozhodnou, co je lepší!Supraaural (Ear-pad)
Jsou taková sluchátka, jejichž náušník leží přímo na ušním boltci. Jedná se zpravidla o sluchátka s mušlí menších rozměrů. Na první pohled by se mohlo zdát, že musí být tento systém nepohodlný, ale zdaleka to nemusí být tak (také jsou to nejmasověji vyráběná sluchátka). Např. sluchátka GRADO jsou právě taková! Náušník může být buďto s malou dutinou (jako je u circumaural – zpravidla uzavřené modely) nebo ploché, pak zpravidla kryté molitanem.Pecky (Ear-bud)
Jsou ta nejběžnější sluchátka, která dostanete k většině přístrojů zdarma. Usazují se „do ucha“ před sluchovod. Je to jeden z nejproblematičtějších systémů. Zjednodušeně řečeno: hrají tak, jak Vám padnou do ucha. Máte-li štěstí, hrají Vám i levné modely docela obstojně; máte-li smůlu, neuspokojí Vás sebelepší pecky. Ušní boltec je zkrátka hodně variabilní. U těchto modelů platí více než jinde: vyzkoušením předejdete zklamání. (V poslední době se začínají objevovat nové modely z Asie, které poskytují až překvalivě dobrý zvuk!)Špunty (Intraaural, in-ear-monitor)
Jsou sluchátka, která pro kvalitní poslech u nás ještě před pár lety neměla valnou tradici. Jejich principem je to, že se zasunují přímo do sluchovodu. Vlastní měnič je miniaturních rozměrů a pracuje v podstatě jako uzavřený píst, na jehož druhé straně je sluchový orgán. Zvuk se přivádí do sluchovodu jen tenkou trubičkou (zvukovodem), která je obklopena náušníkem, který musí zabezpečit perfektní zatěsnění sluchovodu. Protože se používá zvukovodu, lze vytvořit i vícepásmové systémy (existují i 3-pásmové modely s šesti měniči!). Tato sluchátka obklopuje spousta pověr, které se ale postupem doby daří vysvětlovat: 1/ je to nehygienické. Ano, asi je, zejména když si sluchátka s někým půjčujete (brrrr)
2/ množí se ve sluchovodu bakterie. Ano, asi množí (co jiného také mají dělat) a to vlivem dočasného „nevětrání“ asi i o něco více než normálně
3/ ohrožují sluch více než jiná sluchátka. Je to přesně naopak. Kdyby to tak bylo, postavilo by to celou "uší protetiku" na hlavu. Je pravda, že máte jako by systém položený přímo na bubínku, ale na druhou stranu je u těchto sluchátek vyjímečný odstup od hluku okolí a to zase znamená, že můžete pro stejný dojem z poslechu zatěžovat sluch o několik desítek dB méně než při použití sluchátek bez většího útlumu. Z hlediska "hlukové expozice" je to zcela zásadní!
4/ při používání se v uchu nemůže vyrovnat tlak. Může, příroda s tím počítala.
5/ hrozí úrazy. Souhlasím a to bez výhradně! Hrozí, ale nemohou za to sluchátka, ale nezodpovědný uživatele. Pokud používá sluchátka (zejména právě těchto vlastností) a je aktivní součástí dopravního provozu, patří takový jedinec právem do kriminálu!
6/ vyšší modely jsou nepřiměřeně drahé (na tak malá sluchátka). A co taky dneska není drahé! Cena není určována velikostí, ale trhem. Jedná se zpravidla o hi-tech výrobky s nepříliš masovou výrobou, navíc kvalita zvuku je srovnatelná s velkými sluchátky.Zvláštní druhy sluchátek
- Reproduktory zavěšené u ucha, např. legendární model AKG K 1000. Vlastně hybrid reproduktorů a sluchátek. „Ozvučnice“ se ani nedotýkají ucha, buzení je nutné výkonovým zesilovačem. Bohužel se již tento model nevyrábí (cena byla kolem 30.000; řada lidí je označovala jako nejlepší dynamická sluchátka vůbec).
- Systémy s odděleným měničem a náušníkem. Těch si můžete všimnout třeba u bodyguardů nebo hlasatelů TV. Vlastní miniaturní akustický měnič je připnutý např. vzadu na límci a zvuk je veden tenkým zvukovodem přes nějaký (zpravidla nenápadný) náušník do sluchovodu. U těchto modelů se počítá pouze s přenosem hlasu!
- Sluchátka nehrající do ucha, ale "do hlavy" používají k přenosu zvuku lebku. Využijí se tam, kde je omezená možnost mít sluchátka v/na uchu (např. pod vodou). Moderní systémy jsou prý shopny poskytnou i docela kvalitní zvuk (připravte si pár desítek tisíc). Sluchátka mají malou účinnost a musí být připojena na zesilovač, respektivě jej sami obsahují.
Materiály pro náušníky
Neboli to, co tvoří přechod mezi sluchátky a hlavou. Každý materiál má své specifické vlastnosti, výhody a nevýhody. Nelze taxativně říci, že ten je lepší a ten horší.molitan – zpravidla měkký, teplý, průdušný, savý, pohodlný. Moc nevydrží, ne každému je příjemnýkoženka – zpravidla hladký povrch, jen minimálně saje pot, měkkost/pevnost je dána použitou výstelkou. Podle provedení může být i docela odolná proti opotřebeníkůže – používá se poměrně vyjíměčně a jen u nejluxusnějších modelů. Zpravidla příjemná na dotek s velkou výdrží. Nemusí být ale zcela nejpohodlnějšíumělá kůže – stále oblíbenější. Dříve jen u luxusních modelů, ale s poklesem její ceny se začíná prosazovat i u sluchátek střední třídy. Měkký materiál velmi příjemný na dotek, přitom značně mechanicky odolnývelur - my tomu přezdíváme "řídký samet". Jedná se o textílii z umělých vláken s velmi krátkým vlasem. Pro většinu lidí je materiálem příjemným, teplým, savým, trochu i klouže, takže se nelepí na pokožku. Používá se převážně u vyšších, až nejvyšších modelů.textil - může být různého provedení a vlastností. Např. u některých vysoce kvalitních modelů AKG se používá velice příjemná umělá tkanina se strukturou jemné síťoviny.Alcantara® - superluxusní textílie, kterou si teď díky modelu SENNHEISER HD 800 můžeme osahat i jinde než v luxusních sporťácích.měkký plast – ještě o dost trvanlivější než koženka. Dosahuje se s ním nejlepšího zatlumení okolí. Zpravidla dobře přilnavý povrch (lepí se na kůži).tvrdý plast – používají jen některé běžné modely (pecky) a pak ta sluchátka, kde je dominantní hygiena (omyvatelnost – např. nemocnice, solária) a extrémní robustnost (outdoor, armáda).Konektory
Neboli to, čím sluchátka připojujete k „hrací skříňce“.3,5 Jack (to je ten „menší“, anglosasové označují jako 1/8 palce). Ten mají osazena všechna přenosná sluchátka, většina levnějších modelů a i část modelů studiových a špičkových. Konektor může být přímý nebo zahnutý o 90°, či něco mezi tím. Toto provedení konektoru je zvláště důležité pro připojení k miniaturním zařízením, kde nevhodně zvolený konektor může zavazet nebo příliš zatěžovat kabel.6,3 Jack (to je ten „větší“, anglosasové označují jako 1/4 palce). Mají jen ta sluchátka u nichž se počítá jen s připojením k „velkým“ přístrojům a profesionální modely.2,5 Jack. Používá se zpravidla u miniaturních zařízení a mobilních telefonů. Pokud chcete sluchátka pro tento konektor, pak Vám obvykle nezbývá než se spokojit s řešením výrobce daného přístroje nebo použít redukci (na standardní 3,5 Jack). Důležité upozornění: zapojení těchto konektorů není zdaleka tak jednoznačné jako u ostatních! Do hry totiž může vstoupit ještě mikrofon či kontrola příslušenství ze strany mobilního telefonu!iPhone - před 3G používal 3,5 Jack konektor několik milimetrů zapuštěný do těla přístroje. To mělo za následek to, že běžně široký konektor nešlo připojit. O té doby nás výrobci "obšťastňují" velmi tenkými Jacky. (Od 3G již Apple tuto anomálii odstranil.) Redukce
Potřebujete tehdy, pokud máte na sluchátkách jiný konektor, než je zdířka na audio zařízení.3,5 Jack -> 6,3 Jack je nejjednodušší varianta. U většiny „větších“ sluchátek je i přibalena. Spojením se konektor zvětší jen velmi málo.6,3 Jack -> 3,5 Jack je už trochu komplikovanější. Redukce bývá přibalena jen vyjímečně. Provedení „špalík“ udělá bohužel z připojovaného konektoru malé monstrum 10 - 12 cm dlouhé a to musí ještě dobře držet v poměrně malém konektoru. Mnohem lepší je použití redukce kabelové, která je ovšem podstatně vzácnější (a dražší).3,5 Jack -> mobilní telefon. Je stále žádanější součástkou, protože lišáci výrobci sice rozšiřují multimediální schopnosti mobilů, ale neradi vybavují telefony standardním 3,5 Jackem a raději vám za tučnou sumu prodají vlastní, co nejexotičtější redukci. Příležitosti se samozřejmě chopili čínští výrobci a dělají redukce za pár korun. Pozor: zdaleka neplatí, že když to tam jde strčit, bude to i fungovat (nebo fungovat bez problémů). Zejména telefony Nokia a Motorola jsou velice vybíravé. Stále platí osvěčené: osobně vyzkoušet3,5 Jack -> 2,5 Jack. Tady prosím velký pozor na to, co a k čemu připojujete a jak přesně je zapojena zdířka konkrétního přístroje (mono/stereo sluchátka, mikrofon, mono/stereo headset,…). Velmi doporučujeme používat jen kompatibilní řešení!Frekvenční (kmitočtový) rozsah
udává, jaké kmitočty je systém schopen reprodukovat. Neudává ovšem, JAK je dokáže reprodukovat. Lidský sluch v mladém věku je shopen registrovat zvuk cca v rozsahu 20 - 20.000 Hz. Toto je také rozsah s jakým se vyrábí CD nosiče. Kdyby si výrobci zejména v tomto parametru tolik "nevymýšleli", dalo by se říct, že čím širší rozsah, tím lepší sluchátka. Takto se dá bohužel jen říci, že tento parametr u sluchátek FAKTICKY neznamená skoro nic. Bohužel.Impedance
je u sluchátek zpravidla definována jako elektrický "odpor" jednoho měniče při kmitočtu 1 kHz. Tento údaj není kvalitativním měřítkem, takže jej výrobci můžete klidně věřit, navíc je poměrně jednoduše ověřitelný. Velikost impedance má vliv (společně s citlivostí) na to, jak hlasitě budou sluchátka hrát, resp. k jakému zdroji zvuku jsou vhodná. U přenosné techniky, kde jste omezeni nevelkým zdrojem energie, nacházejí uplatnění sluchátka s nízkou impedancí (řekněme 16 - 80 Ω). Naopak u "černé" či profesionální techniky je zvykem používat sluchátka s vyšší impedancí (řekněme 80 - 300, u rozhlasové techniky i 600 Ω). Neberte to ale prosím jako dogma. Stejně jako existují studiové modely i s velmi malou impedancí, jsou i miniaturní sluchátka (většinou špičkové modely) třeba se 150 Ω.Trochu zjednodušeně: použijete-li sluchátka s velkou impedancí na přístoji s malým výstupním výkonem, je dosti pravděpodobné, že nebudou hrát dostatečně hlasitě. V tomto případě byste např. museli použít sluchátkový zesilovač. S impedančním přizpůsobením sluchátek se dají podniknout docela zajímavá kouzla, která již překračují toto stručné seznámení.Zkreslení
se udává v procentech (%) a velice zjednodušeně jde o to, jaká část výsledného zvuku neodpovídá signálu, který do sluchátek pustíte. Samotné české označení tohoto parametru je více než výmluvné. U sluchátek budete tento údaj většinou hledat marně. Pokud je již uvedenem, je nutné, aby jej doplňovaly i podmínky, za kterých je zkreslení měřeno, tj. kmitočet a "budící" výkon (ev. akustický tlak). Zkreslení pod 1 % lze označit jako velmi dobré. Špičkové modely uvádějí i hodnoty pod 0,1 %.Citlivost
resp. u sluchátek mnohem výstižnější účinnost, zjednodušeně znamená, jaký akustický tlak (ozn. zpravidla jako SPL) sluchátky vytvoří "v uchu", když je budíme signálem o určité velikosti. Opět tento parametr musí být doplněn podmínkami měření, tj. kmitočtem a (to hlavně) velikostí budícího signálu. Bez toho nelze spovnat více sluchátek mezi sebou. Obvyklými hodnotami "buzení" je mW a V. Samozřejmě nedávají stejné hodnoty citlivosti. Jak se jistě dát z pojmenování parametru usoudit, čím vyšší udávaná citlivost, tím větší účinnost akustického měniče, tím vyšší hlasitost.Bluetooth
je normalizovaný bezdrátový digitální "protokol" pro komunikaci zpravidla 2 zařízení (typicky např. mobilní telefon a handsfree). Pro naše "sluchátkové" potřeby, je důležité, že jeho součástí je také možnost přenosu zvuku, a to i stereo. Zařízení Bluetooth také umožňuje např. pomocí tlačítek na sluchátkách dálkově ovládat zdroj zvuku. Bohužel, ač je systém digitální, výsledný zvuk ze sluchátek na této technologii není nijak kvalitní, navíc obsahuje hodně šumu.Kleer
je nová bezdrátová digitální technologie stejnojmenné společnosti. Na rozdíl od Bluetooth byla přímo vytvořena pro kvalitní přenos zvuku a rozdíl je to "mnoha tříd". Navíc má Kleer výrazně nižší spotřebu a umožňuje propojit až 5 zařízení. Nejnovější verze pak již umožňuje i dálkové ovládání přehrávače. Přijímač i vysílač lze vyrobit velmi malých rozměrů.

@HungryAnt: Dobrý den,omlouváme se Vám za pozdní reakci. Bohužel tyto informace neuvádí ani výrobce.Děkujeme Vám za pochopení.