Recenze produktu Žiletka z pekla verze 2

Natar - Ověřený GEEK - level 2

doporučuje produkt 70 % 5. 2. 2022

Nikdy jsem si u her nezvykl na klasické rozložení WASD kláves, kdy W je šikmo nad S – namísto nich jsem v herním pravěku používal šipky a poté dlouhá léta levnou, ale překvapivě kvalitní A4Tech G100 – u nových kusů této speciální klávesnice ale šla kvalita trochu dolů a už jsem potřeboval něco lepšího. Tartarus jsem našel jako jediný s klávesami rovně pod sebou, tak jsem tedy do něj po určitém váhání šel (březen 2021). Proč jsem váhal? Logo Razer bylo ještě zhruba před 10 lety synonymem bezkonkurenční kvality, ale postupně se poměr cena/kvalita Razer produktů posunul spíše do kategorie „více pruhů – více Adidas“, tzn. že značnou část ceny platíte za značku, jejíž věhlas stále přetrvává, i když už ne zcela oprávněně. Prostě takový Apple mezi PC periferiemi. (Teď jsem určitě nas… naštval asi tak čtvrtinu planety :D) Tím nechci říct, že Razer není schopen vyrobit kvalitní věci. Jen musíte vědět, co přesně kupujete, za opravdu kvalitní Razer věci si husto hustě zakešujete a takřka vždy je na výběr alternativa ve stejné, nebo lepší kvalitě za příznivější cenu. Softwarová podpora produktů také vždy není zrovna na špičkové úrovni. Ovšem stále je to legendární značka a mít „Razer věci“ má ještě i dnes určité kouzlo a vypadá to cool :)
Jak je tedy na tom Razer Tartarus V2? Celková kvalita zpracování je velmi dobrá – všechno lícuje, nikde nic nevrže a keypad působí solidně, včetně jeho hmotnosti a opleteného kabelu. Použitý plast nepůsobí lacině, ale ani nijak luxusně. Ovšem očekával bych kupříkladu, že za tu cenu (Tartarus V2 se původně prodával za 2600 Kč!) bude opěrka na dlaň gelová, a nikoliv vyplněná jakýmsi řídkým snadno promáčknutelným molitanem.
Také bych čekal o něco lepší kvalitu použitých spínačů, které ve stabilitě a hladkosti chodu nedosahují kvalit mechanických spínačů, jako jsou Cherry MX, nebo o mnoho levnější Kailh. Musím ale podotknout, že rozdíl není fatální a při rozumnější ceně keypadu bych to nevyzdvihoval. Ke spínačům u Tartarus V2 Razer uvádí: „Kombinují měkký polstrovaný dotek gumové membrány s ostrým stiskem mechanického spínače.“ Taková kombinace vlastností je v podstatě fyzikální zázrak. Opravdu netuším, kde vzali ten „měkký polstrovaný dotek gumové membrány“. Spínače mají hmatovou odezvu na úrovni mechanických spínačů, ovšem s tím, že v jednom bodě musíte překonat odpor, který pro mechanické spínače není úplně typický. Hmatová odezva je naopak ještě tvrdší než kupříkladu u mé klávesnice s Cherry MX Silent Red spínači. Kéž by výrobce neškudlil a použil spínače Razer Green – to by bylo jiný kafe a cena keypadu by pak byla poněkud přijatelnější. Stabilita poměrně velkých kláves a hladkost jejich chodu je na dobré úrovni, ovšem ne za cenu kvalitní mechanické klávesnice. Oproti kvalitním mechanickým spínačům se klávesy více „vrklají“ a pokud zmáčknete klávesu na jejím okraji, pocítíte určité drhnutí. Doufám, že se to nebude opotřebením zhoršovat. Odpor kláves by mohl být na můj vkus o něco menší – někomu ale může naprosto vyhovovat. Co lze vyzdvihnout, je rychlá odezva spínačů, což je samozřejmě pro keypad zásadní.
Co je pro mě nadmíru iritující, je příšerně hlasité cvakání všech kláves a tlačítek. Cvakání je nejenom hlasité, ale i nepříjemně ostré. Chápu, že někdo má rád jasnou zvukovou odezvu kláves (já nikoliv), ale co je moc, to je příliš. Někdy mi to tolik nevadí, ale někdy mám i přes nasazená sluchátka pocit, že jsem si po dvouhodinovém hraní vycvakal mozek z hlavy. Klasické tlumicí O-Rings (silikonové kroužky) pro mechanické spínače jsou zde nepoužitelné, a tak jsem na netu hledal, zda je nějak možné klávesy ztišit – a našel. Nyní musím zdůraznit, že pokud využijete dále uvedený tip na ztišení kláves, tak výhradně jen NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ! Pokud keypad jakkoliv poškodíte a popř. přijdete o záruku, jde to jen a pouze na váš vrub. Jako ověřený GEEK to mohu doporučit pouze ilegálně a neoficiálně, takže to nikde neříkejte :) Narazil jsem na toto video https://www.youtube.com/watch?v=vahc0_bb730 Jak můžete vidět, tak uvnitř spínačů je malý odpružený plíšek, který lze snadno odstranit – stačí pinzetou plíšek mírně odklonit od stěny a jemně ho vytáhnout. Sundat klávesy ze spínačů lze také poměrně snadno. Jen dejte pozor u velké klávesy – ekvivalentu mezerníku, je tam drátěný stabilizátor – klávesu sejměte kontrolovanou silou, nikoliv škubnutím (to samozřejmě platí u všech kláves) – zpětné nasazení je pak o něco složitější, protože stabilizátor musíte nasadit do příslušných drážek na spodku klávesy. Po odstranění plíšků se nijak nezhoršila stabilita ani odezva kláves. Chod a odpor kláves se stal plynulejším, měkčím, dle mého příjemnějším a hlavně – výrazně tišším! Plíšky jsou tam tedy evidentně jen pro hmatovou a zvukovou odezvu – pro mé smysly ovšem naprosto přehnanou odezvu. Pokud máte keypad v záruce, tak dejte pozor, ať plíšky nezničíte, nebo neztratíte – při případné reklamaci keypadu je doporučuji vrátit. Příšerné cvakání joysticku a tlačítka nad ním bohužel nijak utlumit nelze.
Ergonomie je vcelku zdařilá, ovšem blok s joystickem a především umístění ekvivalentu mezerníku bylo patrně navrženo pro orangutany https://cdn.pixabay.com/photo/2021/07/28/18/21/monkey-6502749_960_720.jpg Velmi by se zde totiž hodilo mít palec podstatně dál od ostatních prstů. A to mám nadprůměrně dlouhou protáhlou dlaň a dlouhé prsty. Joystick a především mezerník jsou umístěny dál/níž, než by bylo záhodno. Blok s joystickem by měl být více vmáčknutý do těla keypadu, aby tolik nevyčníval. Prostor zde zabírá rolovací kolečko, které je dle mého názoru více méně zbytečné/nadbytečné. Ovšem dá se na to zvyknout a také lze obligátní „skákání“ přemapovat na joystick, nebo tlačítko nad ním. Mezerník jsem se naučil mačkat zadní částí palce (blíže k dlani) a nemám s tím už nyní problém. Pokud ovšem máte podprůměrně krátkou/malou ruku, ergonomie keypadu vám patrně vyhovovat nebude.
Opěrka dlaně má dvě polohy – přendáním do nižší polohy lze keypad prodloužit, ovšem netuším, kdo to využije – snad jedině ten orangutan.
Joystick je spíš křížové tlačítko, které odhalíte, když sundáte odnímatelný klobouček joysticku – osobně mi to bez kloboučku vyhovuje víc. Joystick lze volitelně nastavit jako čtyřsměrný nebo osmisměrný – ovšem využití osmisměrného režimu považuji za takřka nereálné (vyzkoušejte a uvidíte). Velmi užitečné je, že joystick a tlačítko nad ním umožnují palcem ovládat více akcí oproti klasické klávesnici.
Software Razer Synapse kupodivu :) funguje. Jediné, co mi nefunguje, je automatické spuštění aplikace při spuštění Windows. Tartarus nemá interní paměť pro uložení uživatelského nastavení kláves, takže už mi párkrát ustřelili hlavu než jsem zjistil, že bez spuštěného software jedu na tovární nastavení.
V mapování kláves máte opravdu úctyhodné množství možností, včetně maker (pro tvorbu maker musíte v Synapse doinstalovat modul MOACRO z menu MODULES) – nedovedu si představit, že by vám v možnostech nastavení něco chybělo. To samé lze konstatovat o možnostech nastavení RGB podsvícení. Co mě zarazilo, je nemožnost nastavit automatické vypnutí podsvícení po určité době nečinnosti keypadu. K dispozici je pouze vypnutí podsvícení, když je PC v IDLE, nebo při vypnutém monitoru. WTF!? Uživatelské rozhraní v software se nedá označit za úplně intuitivní, ale vzhledem k nepřebernému množství možností a uživatelsky volitelných funkcí je to pochopitelné.
Zda se vám vyplatí investovat do Razer Tartarus V2 momentálně 2000 peněz českých (což rozhodně není málo), musíte zvážit sami. Já jsem prostě vděčný za tlačítka pod sebou. Podle mého názoru je ovládání tohoto keypadu komfortnější, intuitivnější, a tedy i rychlejší než ovládání klasické klávesnice. Tartarus vám tedy kupříkladu v takovém CSku může být velmi nápomocen v odesílání protivníků do Tartaru… Na druhou stranu: v klávesnicích s klasickým uspořádáním kláves budete mít vždy obrovský výběr, kdežto když se naučíte na speciální keypad, můžete jen doufat, že se nepřestane vyrábět.