Recenze produktu Skvělé foto, velké zklamání z videa

Sony A6400 jsem rok před sepsáním této recenze pořizoval jako foťák, se kterým budu i dost často natáčet. Při výběru jsem se soustředil zejména na rychlost ostření, což byla chyba. Zatímco fotografické výkony jsou u této bezzrcadlovky na velmi slušné úrovni, na APS-C čip jsou dokonce vynikající, natáčení videa má tolik omezení, že přístroj budu po roce používání prodávat.

Kde jsou tedy slabiny? Zaprvé je to absence stabilizace na čipu. To znamená, že buď budete nakupovat drahé stabilizované objektivy, nebo pořídíte objektivy nestabilizované, ale s nimi můžete natáčet maximálně tak ze stativu. Ani gimbal není moc co platný. Můžete s ním chodit jak ninja, ale dokonalé stabilizace stejně nedosáhnete. Při fotografování to znamená, že jakýkoli delší čas než 1/80 s znamená u nestabilizovaného objektivu mázlou fotku.

Druhou slabinou je naprosto příšerné vodorovné kácení obrazu při švenkování (viz třeba zde: https://youtu.be/LVajtevhQyw). Tzv. "rolling shutter effect" je natolik výrazný, že vám zničí nejeden záběr. Na natáčení sportu nebo třeba automobilových závodů rovnou zapomeňte.

No a především, video je sice ve 4K, ale:
- pouze do 30 FPS, takže pokud chcete zpomalený záběr, musíte přepnout na 1080p, kde je kvalita záznamu přímo hrůzná,
- i při záznamu do 30 FPS je obraz vždy osmibitový (tj. 256 x 256 x 256 barevných odstínů RGB), což se ve specifikacích nikde moc neuvádí. To znamená, že jakákoli postprodukce se nese v duchu spíše drobných kosmetických úprav záznamu, protože při trochu větším zásahu se obraz začne ihned rozpadat. Situaci sice můžete mírně vylepšit externím záznamem ve formátu 4:2:2 (interní je 4:2:0) s následným převodem a zpracováním ve formátu ProRES, které společně mírně zjemní barevné přechody, ale tím to končí. Víc z tohoto foťáku, který Sony prezentuje jako vylepšený pro video, halt nevymáčknete. A pořizovat kvůli externímu záznamu rekordér za dvacet tisíc je IMHO blbost, obzvlášť když výsledku to zase až tolik nepomůže.

Nutno podotknout, že konkurence nespí a v podobné cenové relaci u ní lze zakoupit přístroje umožňující 10bitové video (tedy 1 024 x 1024 x 1024 barevných odstínů RGB). To je 64x více barevných odstínů, tedy přes miliardu, namísto soňáckých 16,7 milionu.

Vzhledem k těmto omezením absolutně nechápu, proč Sony do přístroje vůbec vkládalo obrazové profily S-Log, protože jejich postprodukce je při necelých 17 milionech barevných odstínů prakticky nemožná. Sáhnete na kontrast a saturaci a obraz je napadrť.

Naopak se mi při natáčení osvědčily profily HLG (Hybrid Log Gamma). Stále sice zůstává 8bitové omezení, ovšem profily HLG nabízejí velmi slušný dynamický rozsah i při nízké hodnotě ISO a vcelku slušné možnosti postprodukce. Nějakou dobu jsem na HLG vydržel, ale i ten mi nyní přestává stačit.

Co se týče možností videozáznamu, budiž modelu A6400 přičteno k dobru, že 10bitový interní záznam nenabízejí ani mnohem dražší přístroje od Sony s Full Frame snímačem. Tuším (teď nevím, možná tuším blbě), že ani taková A7RIII neumí 10 bitů ani externě, a to je cenově úplně jinde.

Suma sumárum, pokud hledáte především cenově dostupný a kvalitní foťák s velmi rychlým a tichým ostřením, dobrým podáním barev a rozumnou velikostí pixelů, mohu Sony A6400 vřele doporučit. Pokud hledáte kameru, se kterou budete chtít i fotit, poohlédněte se jinde. Třeba klasika Panasonic GH5 má sice poloviční snímač, takže se setovým objektivem nebudete moci tolik kouzlit s hloubkou ostrosti, zato ale nabízí interní stabilizaci a 10 bitů ve videu. A pokud si k němu pořídíte dostatečně světelný objektiv, budete s ním dosahovat obdobného fotovýkonu jako s A6400. Obráceně to bohužel neplatí: s A6400 se ani nepřiblížíte k videovýkonu GH5, která v době této recenze stála srovnatelné peníze.