Recenze produktu Supreme Commander
- Rozlehlé mapy, které umožňují zoomovat na detail jednoho tanku, nebo tak, abyste viděli celé bojiště, kdy z jednotek zbudou pouhé ikonky. Dokonale fungující ekonomický systém. Možnost zautomatizovat většinu válečné mašinérie.
- Hardwarové nároky a tím pádem horší grafika a pomalejší chod na starších konfiguracích. Někoho by možná mohl vyděsit také hard-core "feeling" celé hry. Ale nenechejte se!
Supreme Commander
Být dnes naživu velký čínský vojevůdce Sun Tzu, autor spisu Umění války, nejspíš by si padl do noty s Chrisem Taylorem. Jeho Supreme Commander totiž konečně dovádí virtuální pojetí války k dokonalosti.
Za zlatou éru válečných realtime strategií bývá označována druhá polovina 90. let. Tehdy se zrodily nebo rozvinuly série jako Command & Conquer, Warcraft, Age of Empires, Total Annihilation (viz. vzpomínka na tuto stále živou legendu) nebo Dark Reign. Později se žánr začal drolit na mnoho menších podžánrů a především masivně propojovat s RPG, čehož nejlepším příkladem může být Warcraft III. Jenže tohle kombinování žánrů spoustu hráčů nebavilo. Chtěli zase staré dobré hordy jednotek valících se přes vyprahlé pouště, lesy, nebo třeba ledové tundry, vstříc gigantickým bitvám, které rozvibrují pokoj namlsaného stratéga duněním artilerií a svištěním raketometů. Chris Taylor a jeho Gas Powered Games tato přání vyslyšeli.
Tři zákony Supreme Commandera
1. Supreme Commander není hra na týden nebo měsíc. Je to hra na dlouhé měsíce a roky. Vlastně by se tomu dalo říkat investice do budoucna.
2. Supreme Commander po vás skutečně bude VYŽADOVAT alespoň minimální snahu PŘEMÝŠLET o strategii a způsobu hraní, protivníkovi, terénu, jednotkách, a vlastně celé hře.
3. Supreme Commander vás dříve nebo později přinutí pořídit si nový hardware.
Supreme Commander jednoznačně patřil mezi nejvyhypovanější hry posledních měsíců, a to zejména díky bavičskému umění svého stvořitele, duchovního otce, herního vizionáře, a především autora Total Annihilation, Chrise Taylora. S ním si ostatně můžete v dnešním speciálu přečíst zajímavý rozhovor. Taylor sliboval obrovské mapy (SPLNĚNO), tisíce jednotek (SPLNĚNO), inteligentní protivníky (SPLNĚNO), podporu moderního hardwaru (VYŽADOVÁNO) a spoustu dalších věcí. Jenže tohle všechno splnit ještě neznamená udělat dobrou hru. Jak se to tedy nakonec povedlo?